Brno - Zakázat sraz extremistů v ulicích města je v českých právních podmínkách téměř nemožné.
Přesvědčila se o tom další radnice. Ústí nad Labem bude muset v jediný den strpět hned tři pochody pořádané pravicovými extremisty.
Dva z nich chtěl magistrát zakázat. Soudy mu to nedovolily. A konání pochodu přes městskou část Klíše dnes posvětil i Nejvyšší správní soud. Zákaz, který úředníci vydali, podle soudu nebyl oprávněný.
Všechny tři pochody ústeckému magistrátu nahlásil člen Dělnické strany Adam Berčík. Akci nazvanou "Vzpomínka na oběti bombardování města Ústí nad Labem" propagují a podporují Autonomní nacionalisté.
"Ukazuje se, že shromažďovací zákon je úplně mimo mísu, a že se s tím musí začít něco dělat, pokud nechceme takovéto projevy extremismu ve všech městech po celé republice a neustále podporovat jejich sílení," tvrdí ústecký primátor Jan Kubata.
Bohulibé pochody
Na platný shromažďovací zákon si stěžují i další města. Obecní úřady mohou řádně nahlášené shromáždění zakázat jen v zákonem jasně stanovených mantinelech.
Možností přitom nemají radnice mnoho a tak se opakuje tento postup:
1. V případě extremistů padá v úvahu situace, kdy by účel shromáždění směřoval k výzvě popírat nebo omezovat základní lidská práva.
2. Jenže nejen radnice, ale také extremisté zákony dobře znají, proto své pochody nazývají bohulibými názvy. Například v Přerově to byl „pochod proti rasismu".
3. Úředníci obvykle sice vědí, že akci ohlašují extremisté, pod neškodným názvem ji však nemohou zakázat. Rozhodnutí přitom musí vydat do tří dnů.
4. Extremisté si počkají, až tak učiní, teprve potom se začnou otevřeně svolávat například k tažení proti Romům.
Omezení dopravy není důvod
Ústečtí se proto snažili využít jediné zákonné možnosti, která v jejich případě padala v úvahu: Vydali zákaz kvůli tomu, že by akce omezila dopravu tak, že by to bylo „v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva". Jenže Nejvyšší správní soud takovou argumentaci nepřipustil.
"Nadřazení potíží v dopravě nad výkon shromažďovacího práva prostřednictvím zákazu shromáždění by znamenalo, že stát, jeho orgány či samospráva nejsou schopny materiálně zajistit naplnění jedné ze základních ústavních svobod," míní soudce Zdeněk Kühn.
"To by ve svém důsledku mohlo vést až ke znemožnění konání většiny podniků spojených s větší účastí osob na veřejnosti přístupných místech, ať už by jejich obsah byl jakýkoliv, od náboženské pouti přes sportovní a kulturní akce, vojenské přehlídky, až po politické mítinky," dodal soudce.
