Úřad pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá, chrání bezpečnostní, ekonomické či politické zájmy Česka sběrem zpravodajských poznatků v cizině. Jde o nejuzavřenější tuzemskou tajnou službu, například jako jediná nevydává výroční zprávy. Důvod je prostý. Při své činnosti se opakovaně dostává do situací, při nichž porušuje zákony hostujícího státu.
Rozvědka v poslední době zažila výrazné personální posuny. Jak upozornil Deník N, nuceně skončila náměstkyně pro analytiku Mlada Princová. Odpovídala za vyhodnocování shromážděných informací. Byla zástupkyní ředitele, což z ní dělalo nejvýše postavenou ženu zdejších zpravodajských služeb. Její pozice se zrušila v rámci reorganizace, již inicioval ředitel a podepsal ministr vnitra Jan Hamáček.
Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, stažení Princové nebylo jediným zásahem na nejvyšší úrovni služby. Už před ní z rozvědky odešel náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda. Operativci vyhledávají zpravodajské poznatky, ať už v otevřených zdrojích, odposlechy či přímo v terénu. Na jejich špici stál právě Posolda. Operativu řídil od února 2019, to už ale neplatí.
Nedobrovolné odchody
"Můžeme potvrdit, že pan Vladimír Posolda působí od 1. března 2021 v rámci dohody o pracovní činnosti jako poradce náměstka ministra sekce bezpečnostní a multilaterální Martina Povejšila," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Mezi přechodem z rozvědky do Černínského paláce zažil Posolda prodlevu. Coby náměstek skončil loni v říjnu, službu opustil krátce po Novém roce.
Odchody Princové a Posoldy mají jedno společné. Nebyly dobrovolné. Oba podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity přišli o svou pozici po střetu s ředitelem. Jsou jinak osobnostně vybavení než Šimandl, což ústilo v komunikační neshody osobního rázu. Platilo to zejména u náměstkyně Princové.
Není jasné, zda šlo o rozpory dílčí, nebo principiální, které odrážely odlišný pohled na fungování služby. Na odchod Princové tlačil ředitel víc, proto nechal její místo zrušit. Pozice ji zbavil i s ohledem na to, že s ní v rámci týmu neměl neshody coby jediný.
"Pan ředitel nám říkal, že se pokouší nastavit rozvědku jinak, změny odůvodňoval i ministr vnitra. Mlady Princové je škoda, takoví lidé by měli pracovat pro stát. Ale celkově znepokojen nejsem," řekl Aktuálně.cz ke změnám šéf sněmovního výboru pro kontrolu rozvědky Pavel Blažek (ODS). Výbor se zabýval změnami ve službě předminulý týden za účasti ředitele Šimandla i ministra Hamáčka.
Špionka ze zpravodajské rodiny
Šimandl přišel o dva kvalitní zpravodajce. Byl to přitom on, kdo je v minulosti povýšil. Z Princové udělal svou zástupkyni. Nebylo běžné, aby náměstek pro analytiku byl dvojkou v rozvědce. Tato pozice náležela šéfovi operativců. Takový krok se vykládal jako uznání kvalit Princové. Před nástupem do rozvědky působila na ministerstvu vnitra na bezpečnostním odboru. Platí i za kvalitní právničku.
Princová pochází ze "zpravodajské" rodiny. Její otec Jan Princ sloužil více než dvacet let v Bezpečnostní informační službě. V první polovině 90. let řídil olomouckou expozituru BIS. Když později velel kontrarozvědce Stanislav Devátý, jako šéf skončil roku 1997, Princ mu dělal náměstka pro operativu. Později se vrátil do křesla šéfa olomoucké expozitury, kde působil ještě nejméně do roku 2009.
Podle informací Aktuálně.cz vnímá Princová stažení z funkce velmi osobně. Jako právnička uvažuje o tom, zda se bude bránit. Odmítla nabízené pozice ve službě. Na rozdíl od nynějšího poradce na zahraničí Posoldy žádné jiné místo ve státní zprávě neobsadila. Podle zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů je nyní v záloze, v níž se na činnosti rozvědky nepodílí.
Profesionál se silným renomé
Vladimír Posolda platí za jednoho z nejzkušenějších českých zpravodajců. Roku 1991 vstoupil do Federální bezpečnostní informační služby. Zůstal v ní i poté, co se proměnila v BIS. Do rozvědky zamířil Posolda po roce 1998. Brzy tam odpovídal za analytiku. V půli první dekády po roce 2000 se stal náměstkem. Později byl také oficiálním zástupcem rozvědky v Polsku a Německu.
"Bez toho, že byste znal vnitřní prostředí služby, a to, jakou pozici v týmu ti náměstci skutečně mají, se takové změny nedají posoudit. Pokud byl náměstek dobrý a přijde místo něj jelito, je to katastrofa. Ale pokud odchází jelito a přijde kvalitní člověk, může to být ku prospěchu. Anebo to taky nemusí znamenat nic," řekl Aktuálně.cz bývalý šéf rozvědky Karel Randák.
Rozvědka po skandálu
Úřad pro zahraničí styky a informace poznamenal největší skandál, jenž se některé z naších tajných služeb stal za několik let. Loni v květnu Vrchní státní zastupitelství obžalovalo bývalého zástupce ředitele služby Zdeňka Blahuta z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle obžaloby způsobil rozvědce škodu nejméně 10 milionů korun. Jeho případ se nyní znovu vyšetřuje.
Personální neklid v rozvědce nejvíce ilustrují změny na postu náměstka pro operativní činnost. V lednu 2018 na této pozici skončil zmíněný Zdeněk Blahut, o rok později ji musel opustit jeho nástupce Radek Musílek a předloni v říjnu Vladimír Posolda. Současný šéf operativy Jiří Vondráček je čtvrtým náměstkem za poslední tři a půl roku.
Posoldu a Princovou nahradil profesionál se silným renomé. Jak Aktuálně.cz zjistilo, náměstkem pro operativní činnost se stal Jiří Vondráček. Po zrušení místa pro Princovou pod něj spadá i agenda analytiky. Vondráček se ve zpravodajských službách pohybuje přes dvacet let. Do rozvědky přišel po roce 2007. V hierarchii zpravodajských služeb se vypracoval nahoru na základě kvality svých výkonů.
"K personálním věcem se nevyjadřujeme"
Aktuálně.cz také zjistilo, že za Šimandlova vedení vznikla v rozvědce nová náměstkovská pozice - pro bezpečnost. Obsadil ji bezpečnostní ředitel služby Tomáš Šimek. Odpovídá za vnitřní bezpečnost úřadu. Přišel tam koncem 90. let, začínal ve spisové službě. Později coby její šéf na správu písemných dokumentů dohlížel. Nová pozice je pro něj zásadní v tom, že ho vynesla do nejužšího vedení rozvědky.
Stávajícího šéfa služby Marka Šimandla poznal už dříve. Když byl Šimek bezpečnostním ředitelem rozvědky, Šimandl působil na obdobné pozici v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Bezpečnostní šéfové těchto institucí se potkávali na poradách. Tam vznikl profesionální vztah obou mužů, jenž vyústil vytvořením náměstkovské pozice pro Šimka.
Posledním členem nejužšího vedení Úřadu pro zahraniční styky a informace je David Chovanec, jde o náměstka pro týl. Stará se o rozpočet, ekonomiku či materiální zázemí služby. Chovanec má k řediteli blízko nejen profesně. Nějakou dobu byli v příbuzenském vztahu. "K personálním věcem se nevyjadřujeme," řekl Aktuálně.cz ke změnám v rozvědce její mluvčí Radek Holý.
