Novou naději na narovnání křivd může přinést Ústavní soud, na který se obrátila skupina politiků a restituentů. Domáhají se posunutí restituční tečky tak, aby mohly být nároky postižených lidí vypořádány. Termín je nemilosrdný - takzvaná "restituční tečka" se dotkne papíru s koncem tohoto roku.
Může to ÚS stihnout? "Termín, kdy se bude žádost projednávat, neznám," uvedl mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.#reklama
Nejasné je rovněž to, jak nakonec soud rozhodne. V předchozích restitučních sporech nicméně opakovaně kritizoval státní Pozemkový fond za to, že diskriminoval restituenty a přihrával půdu spekulantům. "Pozemkový fond neplní závazky státu,které už jsou stvrzeny rozhodnutím veřejné moci," uvedl již dříve ÚS.
Plat z roku 90
Samotná restituční tečka, kterou prosadili poslanci ČSSD s pomocí hlasů komunistů, by pro všechny poškozené, jimž Pozemkový fond nestihne do konce měsíce vydat půdu, byla prohrou - stát jim vyplatí místo pozemků peníze, avšak v cenách z roku 1990.
"Je jasné, že proces restitucí musel být ukončen. Ale ne takhle. Chápu, že to poškození lidé právem cítí jako nespravedlnost. V jejich životě je to už podruhé," říká senátorka Jitka Seitlová, která se bere za práva restituentů.
Deník Aktuálně.cz v uplynulém měsíci popsal, jak spekulanti pomocí machinací a známostí na úřadech v restitucích zbohatli o více než 50 miliard korun.
O miliardách pro spekulanty ČTĚTE ZDE
Pokud ÚS restituční tečku nezruší, hodlají se poškození lidé domoci svých práv ve Štrasburku. "Jsme připraveni obrátit se na Evropský soud. Právnící na základě předchozích verdiktů v obdobných případech vidí šance na úspěch," dodala Seitlová.
Smutek starce ze Sudet
Lidé, kterým komunisté zabavili majetek a stát jim ho dodnes nevrátil, už spravedlnosti příliš nevěří. "Maminka nad tím zlomila hůl, má zdravotní potíže, tak se pereme s otcem za ní. Přece jen věřím, že žijeme ve slušné demokratické zemi," říká Taťána Kučerová, která bojuje o 15 tisíc metrů čtverečních půdy rodiny Koškových. O osudu rodiny si PŘEČTĚTE ZDE
Koškovi se zatím nevzdali. Spousta stejně postižených už ano. Stovky starých lidí pod tlakem svůj restituční nárok buď prodaly, nebo na letité dohadování se státem rezignovaly.
Další příběh restituentů ČTĚTE ZDE
Jako třeba hospodář ze Sudet, který před válkou odešel na Odersko, kde dostal náhradní pozemky. Komunisté mu je pak vyvlastnili, režim jeho rodinu pronásledoval. Před dvanácti lety požádal v rámci restitucí o navrácení svých parcel.
"Na pozemkovém fondu seděli ti samí lidé, kteří mu kdysi pozemky sebrali. Byl to pro něj šok," popisuje hospodářův příběh senátorka Seitlová. "Nežádal půdu kvůli majetku, šlo mu o spravedlnost. Pak zjistil, co ta spravedlnost obnáší, a byl z toho zdrcen. Nedám vám ani na něj kontakt, je to starý a nemocný člověk, který si už nepřeje o tom mluvit."
