"Vážení členové polské vlády, námi níže podepsanými silně otřásl případ třicetileté rodičky, která 22. září 2021 zemřela v Pszczyně na následky septického šoku ve 22. týdnu těhotenství, a to v návaznosti na polskou legislativu, která de facto neumožňuje interrupce," začíná dopis Kláry Kocmanové, který toto pondělí rozeslala do všech klubů v Poslanecké sněmovně a v pátek ho chtěla zaslat polské vládě.
"Dopis zatím podepsali naši pirátští poslanci, senátoři a europoslanci plus dvanáct poslanců Starostů a nezávislých," sdělila Kocmanová Aktuálně.cz v pátek a dodala, že s odesláním patrně ještě nějaký den počká. "Nejspíš ho budu posílat později, protože jsem osobně nestihla ještě obejít některé poslance a některé kluby dnes ani ve sněmovně nejsou," vysvětlila.
Dopis devětadvacetileté, čerstvě zvolené pirátské poslankyně je zajímavý z několika důvodů. Kromě toho, že potvrzuje pokračující zájem Pirátů o lidská práva v jiných zemích, naznačí také přístup možných vládních partnerů k těmto tématům. Konkrétně tedy koaličních Starostů a nezávislých, ale také ODS, lidovců a TOP 09.
Už před volbami totiž probíhaly debaty o tom, jaké vztahy mezi stranami budou panovat, jestliže například Piráti jasně podporují přijetí zákona o manželství stejnopohlavních párů. Podobně jako třeba prosazují právo ženy na ukončení těhotenství. I proto je dopis Kocmanové polské vládě, která umožňuje toto přerušení jen ve zcela výjimečných případech, velmi kritický.
"My, níže podepsaní, proto vyzýváme polskou vládu, aby se přestala podílet na vytváření atmosféry strachu, ve které ženy trpí, a umožnila ženám právo volby a právo na adekvátní zdravotní péči," končí svůj dopis vládě.
Mimo Piráty a starosty zatím nikdo nepodepsal
Dosavadní reakce poslanců na dopis ukazují, že Piráti budou s podobnými tématy v nové sněmovně dost osamocení. Nikdo z ODS, lidovců a TOP 09 se totiž zatím s podpisem nepřipojil. Stejně jako z SPD nebo hnutí ANO. "Z jiných klubů kromě Pirátů a STAN nemám zprávy, že by poslanci podepsali," potvrzuje Kocmanová.
Například předseda lidoveckého klubu Marek Výborný řekl Aktuálně.cz, že nezná do detailu polskou legislativu. "A jsem dalek toho, abychom nějakým způsobem do celé věci Polsku zasahovali. Tím neříkám, že se vším, co registruji v Polsku, bych souhlasil, ale prosím, je to suverénní věc Poláků a zasahovat jim do toho z pozice českého parlamentu nám nepřísluší," řekl Výborný.
Předsedkyně TOP 09 a nově též šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová se omluvila, že se nemůže vyjádřit, protože zatím neměla čas se s dopisem seznámit.
Naopak poslankyně STAN Barbora Urbanová uvedla, že se s dopisem ztotožňuje. "Nesmíme přihlížet zbytečným úmrtím, vystavovat ženy traumatům a vytvářet prostředí, ve kterém ženy hledají alternativy v zahraničí, nebo v ne zcela bezpečných místech, kde je jim interrupce provedena. České vyjádření nesouhlasu s tím, že ženám je někde na světě upíráno právo volby, je symbolický krok. A já doufám, že u našeho souseda zazní," věří Urbanová.
Kocmanová si za svým postupem stojí, je přesvědčená, že bylo správné, aby hned první týden jednání nové sněmovny všechny poslance oslovila. A podle svých slov se ani neobává, že by nesoulad v této věci mohl ovlivnit vztahy mezi pěti stranami možné budoucí vlády nebo zasáhnout do právě probíhajícího hlasování Pirátů o účasti ve vládě.
"Já toto vůbec k možné příští vládě nevztahuji. Dopis je vyloženě moje iniciativa, jsem ráda, že jsme ji podpořili na pirátském klubu, a jsem ráda, že ji přímo podpořil i náš předseda Ivan Bartoš. Pokud jde o vládní spolupráci, vím, že by to bylo vždycky o mnoha kompromisech, se kterými počítám. I uzavřená koaliční smlouva je kompromis," říká Klára Kocmanová.
Liberálních témat se nevzdám
Odmítnutí poslanců ODS, lidovců, TOP 09 a části starostů podpořit její dopis podle ní hlasování Pirátů o vstupu do vlády neovlivní. "Nemyslím si, že by se to stalo. Známe programy stran, známe postoje poslanců, takže když se někteří pod dopis nepodepíší, nebude to mít vliv na hlasování," míní.
Na otázku, zda nebylo lepší počkat s dopisem na jiný čas a zároveň ho více prodebatovat mezi zmiňovanými pěti stranami, Kocmanová odpověděla, že chtěla postupovat co nejrychleji. "Chtěla jsem toto gesto udělat rychle a tak, jak jsem to cítila. Nechtěla jsem, aby to procházelo sáhodlouhým kolečkem připomínek. U přípravy zákonů je takové kolečko důležité, ale u tohoto dopisu bylo třeba reagovat nyní, aby mu polská vláda věnovala pozornost," vysvětluje. Argumentuje také tím, že tento týden o situaci v Polsku jednal Evropský parlament a v Česku se uskutečnil pochod na podporu polských žen.
O tom, jestli vláda s účastí Pirátů vznikne, bude jasno v pondělí, kdy končí vnitrostranické referendum. Názor Kláry Kocmanové jako poslankyně by mohl mít v tomto rozhodování výrazný vliv, ona ale nechce říct, jak bude hlasovat. "Svůj názor jsem napsala do vnitrostranického fóra. Každý hlas má u nás stejnou váhu, a právě proto, že nerozhodují funkcionáři, tak nechci teď svůj postoj komentovat, dokud hlasování neskončí," vysvětluje.
Pokud referendum pošle Piráty do vlády, Kocmanová avizuje, že do ní budou přicházet se všemi svými tématy, včetně těch, ve kterých se od ostatních stran liší. "Vláda bude zřejmě konzervativnější, ale o to více si myslím, že by tady měl být někdo, kdo liberálnější témata ponese. Věřím, že to bude naše úloha, já se liberálních témat určitě nevzdám. A počítám s tím, že budeme muset hledat kompromisy. Ale to už je úloha nás politiků," prohlašuje jedna ze tří nejmladších poslanců, respektive poslankyň v nové sněmovně.
Dopis polské vládě
Vážení členové polské vlády,
námi níže podepsanými silně otřásl případ 30leté rodičky, která 22. září 2021 zemřela v Pszczyně na následky septického šoku ve 22. týdnu těhotenství, a to v návaznosti na polskou legislativu, která de facto neumožňuje interrupce.
Česká republika i Polská republika jsou součástí stejného kulturního a hodnotového dědictví evropského společenství, které si vlivem dlouhé a komplikované historie vydobylo univerzální lidská práva. Byla to těžká cesta, ale stála za to. Věříme, že ženy mají právo volby, právo na zdravotní péči, a že jejich život nesmí být zbytečně ohrožován.
V Polsku je v podstatě nelegální podstoupit interrupci. Ukončení těhotenství není možné ani v případě, kdy je plod poškozený tak závažně, že není žádná šance, aby se narodil živý. Dle rozhodnutí polského Ústavního soudu z října 2020 mohou lékaři provést legální interrupci pouze ve dvou případech: když těhotenství ohrožuje život a zdraví těhotné ženy, nebo když existuje důvodné podezření, že těhotenství je důsledkem zakázaného jednání (například znásilnění). Naproti tomu těžké, nevratné postižení, poškození plodu nebo onemocnění přímo ohrožující život plodu (takzvaná embryopatologická premisa) již není zákonnou podmínkou ukončení těhotenství. Udržení takového těhotenství tak často znamená zvýšené riziko závažných komplikací a ohrožení života a zdraví těhotné ženy.
V praxi tak vzniká situace lékařské a právní nejistoty, která omezuje možnost lékařů a lékařek zodpovědně vykonávat své povolání. Komplikuje rovněž šíření vědeckých informací o potratech a neumožňuje celospolečenskou diskuzi o tomto výsostně citlivém tématu. Kromě toho vysoce restriktivní potratová politika staví ženy do situací, kdy jsou lékařskou péči nuceny hledat mimo oficiální systém zdravotnictví, což s sebou nese značnou míru rizika. Místo podpory a vytváření bezpečného prostoru pro jedno z nejosobnějších rozhodnutí v životě tak současná polská legislativa staví mnohé ženy do bezvýchodné situace, kdy jsou nuceny hazardovat se svým životem a lékaři a lékařky čelí nesmyslné perzekuci.
My, níže podepsaní proto vyzýváme polskou vládu, aby se přestala podílet na vytváření atmosféry strachu, ve které ženy trpí a umožnila ženám právo volby a právo na adekvátní zdravotní péči.
