Praha - Když se Aktuálně.cz v půlce února ptalo poslanců evropského výboru na základní otázky o fungování Evropské unie a uprchlických kvót, většina z nich se v problematice nevyznala. Zcela správně dokázali na všechny čtyři otázky odpovědět jen čtyři z celkem osmnácti členů výboru. Ten se přitom zabývá právě tím, jaká legislativa se v unii připravuje.
Po čtyřech týdnech se redakce znovu zeptala těch poslanců, kteří v kvízu chybovali, a to na otázky, které nezodpověděli ani z poloviny dobře.
Největší problém měli poslanci s otázkou, co konkrétně ukládá Česku rozhodnutí Rady EU o zavedení tzv. uprchlických kvót. Správná odpověď zní: nabízet, kolik uprchlíků jsme schopní dočasně přijmout do uprchlických zařízení u nás a vést s nimi azylové řízení. Důležité je ale to, že žádné členské zemi unie nenařizuje azyl žadatelům udělit. To je plně v kompetenci každého státu. Žádost o azyl tak můžeme zamítnout v případě jakéhokoliv podezření o původu nebo minulosti žadatele.
Napoprvé ale většina poslanců chybně tvrdila, že nařízení ukládá právě i povinnost uprchlíky přijímat. Nyní už všichni oslovení poslanci, kteří byli ochotni na otázku odpovědět i podruhé, správnou odpověď znali.
Že se kvóty nevztahují na povinnost azyl udělit komukoliv, odpověděli Jaroslav Bžoch i Adam Kalous z ANO, Ondřej Veselý z ČSSD a totéž nepřímo vyplývá i z odpovědi Petra Vrány z ANO. "Hlavním smyslem je stanovit kritéria a členský stát, který je příslušný k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu, si musí stanovit nějaké postupy," uvedl Vrána.
Jak přesně je definován člověk, kterého se takzvané uprchlické kvóty týkají, už ví i Pavel Plzák z ANO. "Týká se to lidí, kteří jsou vážně ohroženi, kterým hrozí až nebezpečí života. Jsou to lidé ze zemí, kde jsou válečné konflikty, jako je Irák nebo Sýrie," odpověděl. V první odpovědi mezi uprchlíky, na které se ochrana vztahuje, chybně zahrnul třeba i lidi z Dominikánské republiky nebo subsaharské Afriky.
Zúčastnit se znalostního kvízu podruhé odmítl za ANO Přemysl Mališ, který stejně jako jeho kolegové napoprvé chyboval v definici povinností, které ukládají tzv. uprchlické kvóty. "Nehodlám přistupovat na tuto metodu kvízu po telefonu. Pokud chcete nějak relevantní odpověď, podejte mi obsáhlejší dotaz a já se tomu rád budu věnovat," odmítl dotaz položený po telefonu a později i osobně.
"S Hospodářskými novinami už se bavit nebudu," řekl bez dalšího vysvětlení důvodů poslanec SPD Jiří Kobza. Ten poprvé v kvízu jako jediný nezodpověděl dobře ani jednu ze čtyř otázek. Mezi základní instituce EU například uvedl Radu Evropy, která s unií nemá nic společného. Kobza přitom Česko v Radě Evropy nedávno osobně zastupoval.
Poslance ANO Ivana Jáče zastihl telefonát v rekonvalescenci po hospitalizaci, proto respektujeme, že nebyl schopný se na rozhovor dostatečně soustředit. Jeho stranická kolegyně Andrea Babišová se zase kvůli nemoci kvízu nezúčastnila napoprvé. Komunistu Jiřího Valentu se redakci napodruhé nepodařilo kontaktovat. Jan Skopeček a Jan Zahradník z ODS a Lubomír Volný z SPD se kvízu odmítli účastnit.
Všechny čtyři otázky týkající se fungování EU a uprchlických kvót naopak správně hned napoprvé zodpověděli Helena Langšádlová z TOP 09, Ondřej Benešík z KDU-ČSL a piráti František Kopřiva a Mikuláš Peksa.
Zde jsou odpovědi poslanců, které Aktuálně.cz oslovilo podruhé:
Ondřej Veselý, ČSSD
Otázka, ve které napoprvé chyboval: Co konkrétně ukládá Česku rozhodnutí Rady EU o zavedení tzv. uprchlických kvót, přijaté v roce 2015? (Správná odpověď: nabízet, kolik uprchlíků jsme schopní kapacitně dočasně přijmout do uprchlických zařízení u nás a vést s nimi azylové řízení - bez nutnosti azyl udělit.)
"Země jako Itálie a Řecko nestíhají vyřizovat azylová řízení a rozhodnutí ukládá to, že by s uprchlíky měla azylové řízení zahájit jiná členská země. Nemusíme je přijmout."
Jaroslav Bžoch, ANO
Otázka, ve které napoprvé chyboval: Co konkrétně ukládá Česku rozhodnutí Rady EU o zavedení tzv. uprchlických kvót, přijaté v roce 2015?
"Hlavně to ukládá to, že bychom se měli otevřít a vyřizovat azylové žádosti. Nebere nám to právo na to, jestli budou kladně nebo záporně vyřízené. Neukládá nám to žádnou povinnost je tady na území zanechávat."
Adam Kalous, ANO
Otázka, ve které napoprvé chyboval: Co konkrétně ukládá Česku rozhodnutí Rady EU o zavedení tzv. uprchlických kvót, přijaté v roce 2015?
"Zahájit azylové řízení. Pak je na České republice, jestli bude úspěšné, či nikoli."
Pavel Plzák, ANO
Otázka, ve které napoprvé chyboval: Kterých lidí se tzv. uprchlické kvóty konkrétně týkají? (správná odpověď: Pouze migrantů splňující definici uprchlíka ze Sýrie postižené válkou, Eritrey postižené diktátorským režimem a Irákem postiženým následky válečného konfliktu, kteří pobývají v uprchlických táborech v Itálii a v Řecku. Zároveň tito lidé musí splňovat podmínku, že projdou bezpečnostním prověřováním českých úřadů. Když shledáme cokoliv podezřelého nebo třeba nemáme k dispozici dostatek informací o nich, brát je nemusíme.)
"Týká se to lidí, kteří jsou vážně ohroženi, kterým hrozí až nebezpečí života. Je to proto, že mají například jiné politické přesvědčení nebo má jinou sexuální orientaci a je za ni perzekvován. Naši lidé pak musí zjistit, zda se to v té zemi opravdu děje a tak dále a na základě tohoto velmi dlouhého šetření se teprve rozhodne, jestli má nárok na azyl. Jsou to lidé ze zemí, kde jsou válečné konflikty, jako je Irák nebo Sýrie."
Přemysl Mališ, ANO
"Nehodlám přistupovat na tuto metodu kvízu po telefonu, pokud chcete nějak relevantní odpověď, podejte mi obsáhlejší dotaz a já se tomu rád budu věnovat."
Ivan Jáč, ANO
Z důvodu špatného zdravotního stavu jsme od dotazování upustili.
Jiří Kobza, SPD
"S Hospodářskými novinami už se o ničem bavit nebudu."
