Vídeň - Prezident Miloš Zeman při středečním setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou znovu odsoudil excesy při poválečném odsunu sudetských Němců z Československa, uvedla Národní rada v tiskovém prohlášení. V následné názorové výměně se šéfem jejich rakouského vysídleneckého sdružení Gerhardem Zeihselem pak podle agentury APA Zeman odmítl, že by takzvané Benešovy dekrety představovaly riziko pro rakouské investory v Česku.

Podle rakouského parlamentního prohlášení Zeman zdůraznil, že zákonná nařízení vydávaná československým prezidentem Edvardem Benešem jsou platnými českými ústavními zákony, což je podle něj nutné respektovat. Vyjádřil lítost nad excesy, které provázelo poválečné vysídlování německé menšiny z Československa, poznamenal však, že tímto tématem by se měli zabývat především historici.

Pro politiky je důležitější dívat se do budoucna, minulost už nelze změnit, konstatoval podle prohlášení Zeman.

Takzvaný divoký odsun sudetských Němců, při němž krátce po skončení druhé světové války zahynuly tisíce lidí, Zeman odsoudil už v minulosti. Naposledy v rozhovoru pro APA ho označil za nelidský.

Ve stejném interview také obhajoval svůj dřívější výrok, že vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny bylo pro ně vzhledem k jejich kolaboraci s nacisty mírnějším trestem než trest smrti. Za to ho v úterý kritizoval předseda rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu Zeihsel.

Sudetoněmecký předák dnes v rámci veřejné debaty s českým prezidentem ve Vídni podle APA prohlásil, že Benešovy dekrety "zakotvily znárodnění majetku německy mluvících osob, a tím i Rakušanů, bez náhrady". Zeptal se Zemana, zda tato "právně riziková situace" umožňuje investice rakouských podnikatelů v Česku, "aniž by je bolelo břicho".

"Ukažte mi jedinou firmu v minulých 20 nebo 25 letech, která byla ve jménu Benešových dekretů zkonfiskována. Pokud budete moci jmenovat alespoň jedinou, dám vám zcela zapravdu," odpověděl podle APA Zeman, který dnes končí svou dvoudenní návštěvu Rakouska.