Praha - Na své první návštěvě v Senátu prezident Miloš Zeman představil svou vizi změn ve volebním systému.
Chtěl by snížit minimální procentuální počet preferenčních hlasů, které politici potřebují pro poskočení na kandidátní listině, a to ze současných pěti na tři. Rád by zvýšil počet volebních krajů a zavedl možnost volby napříč kandidátkami také v jiných než komunálních volbách.
Za zřejmě nejklíčovější prezident považuje posílení možnosti takzvaného "kroužkování".
K tomu, aby se kandidát dostal do Poslanecké sněmovny z původně nevolitelného místa, musel ještě ve volbách v roce 2006 získat sedm procent preferenčních hlasů, tato hranice však byla ještě ve stejném roce o dvě procenta snížena.
Zeman vs. Dienstbier
Zeman by v této věci šel rád ještě dále a posílil tak voličské pravomoce na úkor stran, které své kandidáty na jednotlivé pozice nominují.
Ale i toto úsilí má hranici, kterou představuje jeden z dřívějších návrhů Jiřího Dienstbiera. Ten chtěl procentuální hranici snížit na nulu a nechat tedy rozhodnout o pořadí pouze voliče.
"Nemělo by však jít o posun na nula procent, protože tak by se do Poslanecké sněmovny dostávali jen zástupci velkých měst," kritizoval tuto možnost po vystoupení v Senátu Zeman.
Dienstbier pro svůj návrh nakonec podporu nenašel - a to ani u většiny svých spolustraníků. Protože ale tříprocentní hranice byla pro něj variantní možností, je připraven podle svých slov návrh v nejbližších dnech v upravené formě předložit - "když si to přeje pan prezident".
Více volebních krajů
Dalším krokem ke zlepšení volebního systému podle představ Miloše Zemana by bylo zvýšení počtu volebních krajů.
"Dnes mají strany v každém kraji v průměru 50 jmen na kandidátce - a takových stran je třeba dvacet. Je to potom tak trochu podvod na voličích, protože nevědí, koho volí," podotkl Zeman.
Později na tiskové konferenci upřesnil, že takových krajů by mohlo být 35 nebo i více.
Posledním krokem, který by Zeman rád zavedl, je možnost panašování, tedy volby napříč kandidátkami, ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Podle Zemana jde pouze o opakování pozitivní zkušenosti z komunálních voleb. Panašování podle něj vytváří tlak na to, aby strany do čela svých kandidátek obsazovaly skutečně charakterní a známé osobnosti.
Zeman: Nebudu zbytečně vetovat, je to výraz zoufalství
V závěru svého vystoupení před senátory se zmínil o jedné ze svých pravomocí - možnosti vetovat zákony.
"Nechci zbytečně vetovat žádné zákony, je to alibismus a výraz určitého zoufalství," řekl, ale zároveň potvrdil, že nepodpoří zákon o jednacím řádu sněmovny.
V druhé polovině příštího týdne prezident do Senátu zřejmě zamíří znovu - měl by zde totiž předložit své návrhy na jmenování soudců Ústavního soudu. "Doufám, že nebude potřeba využít oněch 60 dní, které má Senát na toto rozhodnutí k dispozici," dodal.
Šlo o první Zemanovu návštěvu v Senátu od jeho zvolení prezidentem. "V Senátu to určitě dopadne dobře," uvedl Zeman na začátek, krátce po setkání s Milanem Štěchem na nádvoří Valdštejnského paláce.
Dvojí metr?
Je to zároveň poprvé, kdy druhý nejvyšší ústavní činitel, tedy předseda Senátu, nemusel za Zemanem, nýbrž kdy on přijel za ním.
Zeman by se měl setkat také se skupinou senátorů vedenou Vladimírem Drymlem.
Zatímco koaliční stranu LIDEM Zeman neuznává, protože "neprošla sítem voleb", ale vznikla odštěpením od Věcí veřejných, senátora Vladimíra Drymla, který byl do horní komory zvolen za ČSSD a který ke straně SPOZ přestoupil v srpnu loňského roku, navzdory tomuto pozval při první návštěvě Senátu na osobní jednání.
