Vzniká plán pro zákony. Ministrovi se rovná 300 lidí

Martina Machová Martina Machová
21. 1. 2011 6:00
Místopředsedkyně sněmovny Katřina Klasnová přichystala revoluci
Zatím se může kdokoli z poslanců zvednout, a přijít se zákonem. Jejich kolegové je chtějí mírnit
Zatím se může kdokoli z poslanců zvednout, a přijít se zákonem. Jejich kolegové je chtějí mírnit | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) přišla s revolučními změnami v poslanecké sněmovně.

Spolu s odborníkem na veřejnou správu Oldřichem Kužílkem vypracovala návrh, který upravuje způsob přijímání zákonů.

Díky němu by například bylo možné, aby do tvorby zákonů zasahovali i občané, stejně jako to nyní dělají zákonodárci.

Umožnil by to takzvaný status "hromadné připomínky" - hlas určité skupiny občanů, kteří se domluví a podepíší návrh, který by měl v projednávání zákona stejnou váhu jako hlas ministra vlády.

Autoři této změny přitom zatím stanovili rovnováhu k ministrovi na 300 občanů.

"Hromadné připomínky se musejí vypořádat každá zvlášť a za účasti jejího zástupce. Jde tedy v zásadě o stejný status připomínky, jakou mají připomínky ministerstev v meziresortním připomínkovém řízení," navrhuje Klasnová.

Hlavně veřejně

Místopředsedkyně sněmovny už seznámila se svým konceptem podvýbor pro přípravu novely zákona o jednacím řádu. Deník Aktuálně.cz má dokument s rozpracovanými návrhy k dispozici.

V současnosti se v připomínkovém řízení s podněty vypořádávají ministerští úředníci. Pokud se rezorty nedohodnou, rozhoduje až vláda. Jednotlivý ministr, jehož rezort má se zněním zákona problém, může hlasovat proti.

Navrhované změny

Změny Ústavy

  • Výlučně skupinové právo zákonodárné iniciativy poslanců
  • Možnost vlády vyjadřovat se ke všem změnám návrhů zákona v průběhu legislativního procesu
  • Na základě negativního vyjádření vlády vyloučit přijetí návrhu zákona nebo pozměňovacího návrhu s podstatným dopadem na státní rozpočtu
  • Prodloužení prekluzivní lhůty vyhrazené Senátu k projednání běžných zákonů

Změny jednacího řádu

  • Vyšší požadavky na důvodovou zprávu
  • Oprávnění komory trvat na splnění požadavků na předložení návrhu zákona
  • Zpřesnění pojmu "pozměňovací návrh" a procesu jeho předkládání
  • Vyšší požadavky na náležitosti pozměňovacího návrhu
  • Zpřísnění procesu podávání a projednání pozměňovacích návrhů
  • Zavedení garančního výboru
  • Zavedení institutu přerušení třetího čtení návrhu zákona
  • Prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením
  • Možnost navrhovatele vzít návrh zákona zpět až do konečného hlasování
  • Projednání návrhů zákona s veřejností
  • Zpřísnění podmínek použití legislativní nouze

Podobně by pak měla fungovat i hromadná připomínka s tím, že do meziministerského "hádání se" by vstoupili i iniciativy.

Přes hrozbu hromadných náborů do politických stran, či voleb za úplatu, pak podle spoluautora návrhu Oldřicha Kužílka příliš nehrozí, že by mohl kdokoli lehce hromadnou připomínku zmanipulovat.

"To je jednoduší koupit si úředníka na ministerstvu, než uplatit tři sta lidí, kteří by byli identifikovatelní," míní. Volby jsou podle něj takřka anonymní, kdežto u hromadné připomínky by měli být její signatáři dohledatelní.

Někdejší šéf legislativní rady vlády ovšem upozorňuje i na další kritický bod, a to vypořádání se s připomínkou, pokud by zůstala v rozporu až do projednávání na vládě.

"Tam za ní totiž stojí přímo ministr a může ji obhajovat. Nevím, jak by se dalo ošetřit, aby i zde mělo těch 300 lidí zastání," uvažuje nad námětem bývalý šéf legislativní rady Fischerova kabinetu Pavel Zářecký.

"Pokud by se nedomyslelo, jak racionálně zacházet s takovou námitkou a jak se s ní vypořádat, mohli by ti lidé nabýt dojmu, že byli podvedeni a že jde jen o plácnutí do vody," dodává.

K posílení role veřejnosti má podle návrhu Kateřiny Klasnové rovněž sloužit veřejné projednání zákonů nebo podněty, které by mohli připojovat k zákonům i jednotlivci, jejich váha by však byla pouze orientační.

Nová možnost pro vládu

Vedle posílení role veřejnosti pak tandem Klasnová s Kužílkem navrhují i novou pravomoc vlády. Ta by mohla nově zablokovat zákon zasahující do státního rozpočtu a zabránit tak jeho schválení.

"Překonat její stanovisko lze jen podáním námitky, přerušením pro projednání v rozpočtovém výboru a poté definitivním rozhodnutím sněmovny o námitce," navrhuje k tomu Klasnová možnost odvolání.

Obdobně revoluční je i návrh, aby autor měl možnost stáhnout návrh zákona ještě před konečným hlasováním. "Mnohdy se stane, že pozměňovacími návrhy se z původní podoby stane něco absolutně odlišného, s čímž autor ani nesouhlasí," říká Klasnová.

Proti přílepkům

Sama autorka přiznává, že ne všechny své návrhy považuje za průchodné, ale rozhodla se představit celý komplexní návrh změn.

Shodnout by se podle ní však poslanci mohli alespoň na tom, aby se zpomalil proces přijímání zákonů, tedy aby byla delší lhůta mezi druhým a třetím čtením zákonů, kdy poslanci mají možnost navrhovat úpravy znění díky pozměňovacím návrhům.

Podobně by se podle místopředsedkyně sněmovny mohli poslanci dohodnout i na úplném zákazu takzvaných přílepků, tedy pozměňovacích návrhů nesouvisejících se zákonem, ke kterému byly načteny.

Nic moc neměnit

Její kolegové z ostatních politických stran se zatím na iniciativu své místopředsedkyně dívají rezervovaně.

"Myslím, že jednací řád není nějak špatný a problémy, které jsou kritizovány, neřešitelné," domnívá se jeho spoluautor Marek Benda z ODS.

Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová
Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová | Foto: Ludvík Hradilek

Jeho stranická kolegyně a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová je naopak odhodlána do jednacího řádu zasáhnout. "Průchodné jsou podle mne všechny body, které se netýkají Ústavy," říká o plánech Kateřiny Klasnové.

Absolutně proti navrhovaným změnám, jež by zasáhly do Ústavy, jsou pak komunisté.

"Jde o oslabení role zákonodárné moci a preference vlády za hranou relevantních úvah," odmítá návrh například jejich předseda Vojtěch Filip s tím, že vláda by mohla zablokovat projednávání některých zákonů.

Stejný bod odmítá i sociální demokracie. "Myslím, že bychom se mohli shodnout na tom, že pozměňovací návrh by musel být předkládán pěti poslanci, a na prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením zákona tak, aby byl čas zhodnotit jejich dopady," řekl Aktuálně.cz Jeroným Tejc.

 

Právě se děje

Další zprávy