Praha – Negativní postoje většiny Čechů k Evropské unii jsou za deset let členství již evergreenem průzkumů veřejného mínění. Ani ti největší pesimisté ale nečekali, že se euroskepticismus tak výrazně promítne do historicky nejnižší volební účasti.
Česká republika totiž obsadila v rámci voleb "osmadvacítky" předposlední místo před Slovenskem, kde k volbám přišlo jen 13 procent lidí.
Podle odborníků oslovených deníkem Aktuálně.cz, je hlavní příčinou to, že kampaň postrádala jiskru, emoce, byla bezbarvá. "Při posledních volbách byla "vajíčkiáda" na Paroubka, bylo to krátce poté, co padla vláda Topolánka, situace byla elektrizována," poukazuje na jeden z viditelných motivů politolog Josef Mlejnek.
Evropské instituce navíc lidi netáhnou, a ti proto nevidí důvod se voleb do nich zúčastnit. "Nemají pocit, že tím něco změní, že mají smysl,“ dodává Mlejnek.
To koneckonců připustil i lídr kandidátky ČSSD, sociolog Jan Keller. "Mám takovou hypotézu, že to souvisí s počtem mandátů jednotlivých zemí. Čím menší počet mandátů ta která země má, tím větší pocit občanů, že jejich lidé v Evropském parlamentu nic neovlivní. Takže Slovensko se 12 mandáty bude skeptičtější než Německo, které má 99 mandátů," přemýšlel ještě v neděli po vyhlášení výsledků.
Chtělo by to méně nepřátelství vůči EU
Podle Mlejnka jsou však na vině i politici, kteří význam EU voličům dlouhodobě nevysvětlují. "Jejich kampaně nejsou dělané na vysvětlování, ale na emocích. Jakmile bude politik něco racionálně vysvětlovat, tak bude nudný," osvětlil pozadí toho, proč partaje často sahají k prvoplánovým tématům typu pomazánkové máslo nebo zakřivení banánů.
Ta se sebou kromě apatie přináší i další aspekt v podobě velmi negativního postoje k Unii. "Trend je obecně takový, že se lidé o volby do EP dlouhodobě nezajímají. Česká společnost je navíc až neúměrně nepřátelská vůči EU. Samozřejmě, Unie není bez chyby, ale tímto se ocitáme mimo zdravý střed," všímá si sociolog Jan Spousta.
Právě zaměření na to, co všechno Brusel České republice vzal, nejvíc vadilo i politoložce Vladimíře Dvořákové. "Například předvolební průzkumy, jakkoliv byly určitě profesionálně zpracované, jen negativní postoj posilovaly. Chyběly mi v nich například otázky ‚Čím jsme přispěli, co jsme Evropě dali my? Myslíte, že jsme využili šance, vyčerpali jsme všechny peníze, vyčerpali jsme je efektivně?‘," je přesvědčena Dvořáková o tom, že místo půtek o pomazánkové máslo by politici měli v lidech více posilovat pocit odpovědnosti vůči EU.
Evropa se stále hledá, Česko je v krizi
I ona však uznává, že evropská politika je lidem stále hodně vzdálená.
"Pro spoustu lidí to není jasná politika. Navíc Evropa obecně hledá cestu. Překonala velkou krizi, ale otazníky, křižovatka kam jít, tam jsou," poukazuje na opačnou stranu problému, o níž mluví i ostatní odborníci.
Vzdálenost a vnitřní problémy Unie uznává i politolog Bohumil Doležal. Hlavní příčinu tristního počtu voličů však vidí nikoliv za hranicemi, ale uvnitř České republiky. "Hodně se mluví o tom, že je to úpadek společnosti, která poslechla Klause a nepřišla k volbám. Podle mého názoru je ale naše země v hluboké politické krizi," poukazuje s tím, že se aktuální vnitropolitická situace těžko propojuje s obecnějšími evropskými tématy.
"Takže i když má někdo zájem o politiku, tak si těžko spojí, koho by měl volit do Evropského parlamentu, aby zde bylo lépe. Krizi ale za nás nevyřeší Evropa, s tou si můžeme poradit jen my sami," říká Doležal.
