Praha - Od počátku roku pomáhají koaličním stranám při hlasování o klíčových záležitostech poslanci KSČM.
Nejprve jejich hlasy umožnily dvojnásobný odklad jednání o Lisabonské smlouvě. V únoru komunisté zajistili souhlas sněmovny s elektronizací státní správy, ve středu zabránili snížení spotřební daně z benzínu a nafty.
V úterý čeká sněmovnu hlasování o nedůvěře vládě a komunistické hlasy mohou koalici opět zachránit. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš to ale vylučuje.
"U Lisabonské smlouvy se scházejí názory části poslanců od nás a z ODS. Jinak se ale shodneme jen v dílčích otázkách a je nemyslitelné, že bychom pomáhali při něčem tak zásadním, jako je vyslovení nedůvěry," reagoval na dotaz Aktuálně.cz.
Už minulý pátek se předsedové KSČM a ČSSD Vojtěch Filip a Jíří Paroubek shodli na tom, že komunisté budou všichni přítomni a že budou hlasovat proti vládě.
Proti populismu
Komunisté však umějí změnit názor. Minulý týden v úterý a ve středu válcovalo 97 poslanců opozice sněmovnu. Při jednání o programu jim v pravou chvíli dodali rozhodující hlasy nezařazení poslanci, případně někteří občanští demokraté v čele s Vlastimilem Tlustým.
Pak ale sněmovna hlasovala o první důležité normě - o snížení spotřební daně za benzín a naftu. Tlustého pomoc najednou nestačila, protože čtyři poslanci KSČM náhle opustili sál. Přitom ještě v únoru odmítli jednání o daních odložit.
"Snížení spotřební daně bylo agendou sociálních demokratů a před evropskými volbami roste mezi opozičními stranami konkurence," vysvětlil nečekaný obrat Dolejš, který patřil do nehlasující skupiny čtyř. Vysloužil si za to vděčnost ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL).
"Dovolte, abych poděkoval Poslanecké sněmovně za odmítnutí tohoto obludného populismu," prohlásil strážce státní pokladny, když nižší daně o dva hlasy neprošly.
Obrat za týden
Ještě nápadnější změnou názoru prošli komunisté v únoru při hlasování o eGovernmentu.
Klíčový zákon o základních registrech pronikl do třetího čtení ve sněmovně bezprecedentní cestou. Během druhého čtení se k němu přilepily čtyři další zákony, které umožní zavést jednotlivé registry, kam se budou zapisovat veškerá data o občanech, firmách a nemovitostech.
Šéf kontrolního výboru sněmovny Vladimír Koníček (KSČM) si 6. února stěžoval, že při takovém postupu sněmovna schválí zákony, které vůbec neprojednala, a doporučil celý balík odložit. Koníčkův návrh však komunisté neprosadili.
Před třetím čtením 13. února se však proti obcházení jednacího řádu postavili sociální demokraté a Zelení. Schválení zákona o eGovernmentu tím bylo ohroženo, ovšem návrh ministra vnitra Ivana Langera přece jen prošel: Ve třetím čtení ho komunisté podpořili.
Podle věcného obsahu
"Dohoda mezi ministrem Langerem a komunistickou stranou, to není první podivná dohoda, ke které tady došlo," postěžovala si po hlasování poslankyně Zelených Kateřina Jacques.
"V žádném případě nebudu komentovat předcházející vystoupení," reagoval Langer a předseda klubu KSČM Pavel Kováčik dohodu s ministrem vnitra zpochybnil: "Nerozhodujeme se podle toho, kdo návrh předkládá, ale rozhodujeme se podle jeho věcného obsahu."
Komunisté už jednou překvapili při zcela zásadním hlasování, když v březnu 2003 zajistili zvolení Václava Klause prezidentem.
Tentokrát místopředseda Dolejš překvapení vylučuje: "Poslanci jsou zavázáni k tomu, aby všichni seděli na svých místech a hlasovali pro nedůvěru."
