Praha - Vláda zamýšlí zprůhlednit akciové společnosti, aby nesloužily korupci při veřejných zakázkách.
Jako první krok chce kabinet Petra Nečase paradoxně zrušit protikorupční opatření minulé sněmovny, která těsně před volbami zakázala společnostem s akciemi na doručitele jakýkoli přístup k veřejným zakázkám. Ve středu vláda zároveň odmítla návrh poslanců ČSSD, kteří chtějí dokonce firmám zakázat, aby akcie na doručitele užívaly.
Dalším vládním krokem bude návrh, který pouze posílí státní dohled nad akciovkami. Společnosti budou muset deklarovat své vlastníky, pokud se budou ucházet o veřejné zakázky.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) zároveň připouští, že všechny akciové společnosti budou povinny evidovat každý obchod se svými akciemi a dokumenty předkládat k případné kontrole státním úřadům v rámci boje proti praní špinavých peněz.
Ježkova výzva
Tuzemský obchodní zákoník dnes připouští u vlastníků akciových společností absolutní anonymitu. Podle databáze OECD je v tom Česko vedle daňových rájů Anguilla, Guatemala, Marshallovy ostrovy a Nauru světovým unikátem.
Umožňují to tzv. akcie na doručitele (bearer shares) v listinné podobě. S jejich využitím se může za vlastníka společnosti prohlásit kdokoli, kdo akcie právě drží v ruce.
„Mohou sloužit jako účinný nástroj korupce při veřejných zakázkách a praní špinavých peněz," upozorňuje zakladatel českého akciového trhu Tomáš Ježek a za významný příklad jejich zneužití uvádí společnost Viamont, která patřila ministrovi Aleši Řebíčkovi (ODS).
Čtěte také:
V některých zemích (např. v Austrálii, Itálii, Japonsku, USA) jsou akcie na doručitele úplně zakázány a povoleny jsou jen akcie na jméno. V dalších státech (např. ve Francii, Německu, Polsku, na Slovensku) „bearer shares" existují, ale jen v tzv. zaknihované podobě, kdy se jejich vlastníci evidují ve veřejných databázích typu obchodního rejstříku. Ostatní státy (Kanada, Lichtenštejnsko, Nizozemsko, Španělsko) firmám jenom nařizují, aby vlastníky evidovaly ve svých dokumentech pro případnou kontrolu finančního úřadu nebo policie.
V Česku a čtyřech dalších zemích nemusí firma vlastníky akcií a obchody s nimi evidovat vůbec.
Polanského paragraf
Proti akciím na doručitele zasáhla už minulá sněmovna. Poslanci Ondřej Liška (SZ) a Jiří Polanský (ODS) prosadili tři důležité paragrafy do zákona o veřejných zakázkách. Neměly měnit pravidla pro společnosti s anonymními akciemi ani je rušit, ale zabránit, aby se ucházely o veřejné zakázky.
Liška žádal, ať po vstupu do veřejné soutěže uvedou své vlastníky a ať zároveň deklarují, jestli v jejich vedení nepracují lidé, kteří dříve rozhodovali o veřejných zakázkách. Polanský vymyslel paragraf, podle kterého se nesmějí o zakázky ucházet žádné společnosti s akciemi na doručitele. To se týkalo i firem s akciemi v zaknihované podobě, a dokonce i těch, které s nimi obchodují na burze a podléhají tedy důkladné kontrole.
Zmíněné tři paragrafy jsou přísnější než protikorupční opatření, které vláda napsala v červenci do svého programu. Nečasův kabinet se spokojil s tím, že uchazeči o veřejné zakázky prokážou, komu patří, nebo kdo je ovládá.
Totéž, ale jinými slovy
Prvním krokem Nečasovy vlády na poli protikorupčního boje se stalo zrušení tří zmíněných paragrafů, které mají platit už od 15. září.
Návrh vládě poslaly poslankyně Kristýna Kočí a Karolína Peake (VV). Vadí jim především Polanského paragraf. „Záměrem zákonodárce bylo zřejmě vyloučit z veřejných soutěží obchodní společnosti s listinnými akciemi na doručitele. V důsledku nevhodně formulovaného znění však dochází i k vyloučení dodavatelů, kteří mají zaknihované akcie," stojí v důvodové zprávě k novému zákonu. Poslankyně přitom vypočítávají firmy, které by byly poškozeny. Jmenují čtyři velké banky, dvě stavební firmy, ČEZ a 02.
Polanský kritiku odmítá: „Zákaz je účinné protikorupční opatření. A není úkolem zákonodárce, aby sledoval zájmy jednotlivých firem," říká bývalý poslanec, který sám zasedá ve vedení firem s anonymními akciemi.
Novela poslankyň Kočí a Peake likviduje i Liškovy paragrafy. Prý je zbytečné, aby společnosti jmenovaly své zaměstnance, kteří dříve vypisovali veřejné zakázky: „Zadavatel nemůže tyto informace nijak využít," upozorňují.
Požadavek doložit konkrétního vlastníka společnosti, které žádá o veřejné peníze, je správný, není ale správně formulován a nevztahuje se například na neziskové společnosti.
Také exposlanec Liška své paragrafy hájí. „Je pozoruhodné sledovat, jak se doslova online mění postoj Věcí veřejných. Jejich volební program sliboval, že s korupcí skoncují, teď ruší protikorupční opatření," stěžuje si.
ČSSD podle německého vzoru
Vláda škrty tří paragrafů podpořila a chce je projednat na mimořádné schůzi sněmovny. Může to stihnout ještě v srpnu a do 15. září budou mít čas Senát a prezident.
Mimořádná schůze se může zkomplikovat, protože sociální demokraté prosazují na její program svůj zákon, podle kterého se mají anonymní akcie úplně zakázat. ČSSD následuje německý, francouzský či britský model. Ten připouští akcie na doručitele v zaknihované podobě. Návrh ČSSD se tak netýká firem jmenovaných poslankyněmi Peake a Kočí.
Vláda přesto ve středu návrh sociálních demokratů zamítla. „Navrhovaná úprava nepostihuje řadu legálních a legitimních metod, které i po přijetí návrhu zákona umožní zakrýt skutečné vlastnictví v akciové společnosti," upozornili ministři ve svém usnesení.
I kdyby se anonymní akcie zrušily, mohly by firmy skutečného vlastníka skrýt třeba smlouvami o tichém společenství.
Holandskou cestou
Premiér Petr Nečas slíbil, že vláda připraví vlastní řešení pro boj s korupcí. Vládní program předpokládá, že se upraví jeden z Liškových paragrafů. "Každá firma, která se uchází o veřejné zakázky, prokáže svého vlastníka. U akcií na doručitele bude muset majitel přinést akcie na příslušný úřad," vysvětluje jeden z autorů programu Zdeněk Zajíček (ODS).
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) upozornil, že ve hře jsou i další kroky. Dnes je možné s akciemi na doručitele obchodovat bez jakékoli státní kontroly a vyprat tak špinavé peníze třeba v řádu miliard.
"Řešením přitom není úplné zrušení akcií na doručitele, ale pravidlo, že společnost povede vnitřní evidenci. Když vznikne podezření, že je páchána trestná činnost, nechť orgány činné v trestním řízení ty informace dostanou. Nejde o zrušení akcií, ale eliminování situací, kdy by jejich anonymita mohla být využita proti veřejnému zájmu, jak praní špinavých peněz, tak korupci," vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas 6. Česko by tak následovalo vzor Nizozemska nebo Švýcarska.
Pospíšil očekává, že vláda plán přeloží během podzimu.
