Praha - Zatímco vláda a část politické scény promýšlejí odvetu, jak Kanadě vrátit opětovné zavedení víz pro české občany, ministr pro lidská práva Michael Kocáb po dni rozmýšlení ukázal na některé politiky, kteří podle něho k této situaci přispěli.
"Za poslední desetiletí jsme byli svědky několika výrazných pokusů lokálních politiků využít „romské karty" ve svůj politický prospěch a vyhrotit konflikt mezi Romy a majoritní společností na neúnosnou úroveň, v jejímž důsledku Romové „musejí z kola ven," uvedl ministr ve veřejném prohlášení, které vydal den po opětovném zavedení víz.
"Příkladem mohou být známé kauzy počínaje zdí v Matiční ulicí v Ústí, strategie tzv. „nulové tolerance" ve Slaném a jinde, hotelového domu v Bohumíně, „řešení" pavlačového domu ve Vsetíně či výroky senátorky Janáčkové, nemluvě o protiprávních exekucích sociálních dávek ze strany chomutovské primátorky Řápkové," uvádí Kocáb.
Sám sebe jako spoluviníka už dříve vyloučil.
Sebe ze zodpovědnosti vyjímá - jak uvedla agentura ČTK, když připomněla nedávný ministrův výrok. "Já jsem udělal naprosté maximum pro to, aby tady (Romové) byli v lepší situaci, aby se tady cítili komfortněji," prohlásil podle ní Kocáb počátkem července, když se o možnosti zavedení víz začalo spekulovat.
Přes Romy do Senátu
Kocábova slova vracejí zejména situaci z kampaně před senátními volbami v roce 2006.
Tehdy uspěl lidovec Jiří Čunek, který nechal vystěhovat romské občany Vsetína do mobilních buněk za město nebo rovnou do polorozpadlých domů za hranicemi okresu, či sociální demokrat Petr Vícha. Ten zase dostal takzvané nepřizpůsobivé občany z domu v centru Bohumína.
Důrazem na práva slušných občanů tehdy oslovovala voliče i chomutovská starostka Ivana Řápková. Před třemi lety neuspěla, nyní je dovjkou na ústecké kandidátce ODS do sněmovny.
Všechny tři případy, jak se tito tehdejší lokální politici vypořádali se sociálně nejslabšími lidmi ve svých městech, Aktuálně.cz popsalo a můžete si je přečít ZDE.
Případ elektrických drátů
Kromě toho také Kocáb připomíná kauzy nezávislé senátorky Liany Janáčkové, která by bývala byla za výroky na adresu romského etnika obviněna, ale zahránila ji imunita zákonodárce.
O výrocích senátorky ČTĚTE ZDE.
"Všechny tyto populistické snahy směřují k tomu, aby jejich nositelé byli většinovou veřejností vnímáni jako zastánci "nás slušných" proti "těm druhým" a získali tak volební úspěch. Smutné přitom je, že u nás - na rozdíl od většiny zemí západní Evropy - se toho dopouštějí lokální politici zvolení za "normální" strany politického spektra, ne jen krajní pravice. A co horšího, vedení těchto stran se od takových starostů nedistancuje, ale naopak jim za "úspěch" ve vyhrocování etnických konfliktů dává vstupenku na kandidátky do parlamentu," uvádí Kocáb.
Výhody nebyly hlavní
Kromě slabin českého politického prostředí Kocáb jako příčiny zavedení víz připomíná benevolentní imigrační systém v Kanadě a "nárůst aktivit extremistických hnutí a stran" v Česku.
Útěk za sociálními lákadly Kanady však ministr Kocáb nepovažuje za hlavní motiv romské emigrace. "Z mého pohledu se jeví jako marginální (okrajová)," uvedl a připomíná: "V zásadě byla ale opomíjena jedna podstatná příčina, jak ji vnímám, a to dlouhodobě přetrvávající předpojatý přístup některých složek veřejné moci vůči Romům."
Celý text Kocábova prohlášení čtěte ZDE.
