Kauza Jsem rasistka: Senátorku žalují i Šabatová a Uhl

Jakub Antoš
17. 7. 2007 14:54
Připojili se k trestnímu oznámení romských organizací
Senátorka Liana Janáčková na jednání senátorského klubu SNK.
Senátorka Liana Janáčková na jednání senátorského klubu SNK. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Senátorku Lianu Janáčkovou zažalují kvůli jejím výrokům typu "Jsem rasistka" či "Nesouhlasím s integrací cigánů" nejenom romské organizace, ale také jednotlivci.

K trestnímu oznámení, které bude podáno zítra, se mezi jinými připojili bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová a její manžel Petr Uhl.

Starostka a zastupitel

Liana Janáčková je nejen senátorkou, ale také starostkou ostravské městské části Ostrava-Mariánské Hory, Hulváky. Právě zvuková nahrávka z jednání zdejší bytové komise v roce 2006 dostala Janáčkovou do potíží. Řešily se zde problémy osady Bedřiška, kde žije romská komunita.

Kromě ní bude trestnímu oznámení čelit i tamější zastupitel Jiří Jezerský.

Jeho hlas z nahrávky říká: "Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat." 

Co říká oznámení

Trestní oznámení chystají společně s organizací Romea například občanská sdružení Athinganoi, R-Mosty, Slovo 21, Výbor pro odškodnění romského holocaustu a Roma Vidnava.

Text trestního oznámení má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

"Jednání starostky města a člena zastupitelstva města je společensky velmi nebezpečné, neboť ohrožuje právo na rovnost lidí bez rozdílu etnického původu a rovněž bylo porušeno právo na zachování lidské důstojnosti," stojí v něm mimo jiné.

Romům vadí - kromě výroků samotných - i to, jak se k celé záležitosti postavili kolegové Liany Janáčkové ze senátního výboru pro lidská práva. Ti se ve středu dohodli, že se kauzou vůbec zabývat nebudou.

"Důvodem, proč jsme se nakonec rozhodli podat trestní oznámení, je postoj senátního výboru pro lidská práva, jehož místopředsedkyní je právě Janáčková. Členové si ve středu odhlasovali, že se nahrávkou nebudou zabývat. Ať se tomu věnuje policie, zjistí, jestli je nahrávka pravá a celou věc prošetří," vyzývá Ryšavý.

Jak to myslí Senát

Šéf výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Karel Barták tehdy Aktuálně.cz řekl, že se jeho výbor kauzou vůbec zabývat nebude, protože mu kompetenčně nepřísluší.

Případem se zato zabývala vládní rada pro záležitosti romské komunity. Po bouřlivé diskusi se členové shodli na tom, že vyjádření senátorky jsou naprosto nepřijatelná.

"Podobné výroky odmítající integraci a šířící nenávist z úst významných ústavních činitelů či představitelů samosprávy jsou naprosto nepřijatelné, vyvolávají napětí ve společnosti a ve svých důsledcích poškozují jak menšiny, tak většinovou společnost," píše rada ve svém usnesení.

K rezignaci na funkce a odchodu z politiky rada Janáčkovou nevyzvala.

Ministryně Džamila Stehlíková, která má menšiny na starosti, však ano: "Když se těch výroků ústavní činitel dopustil, měl by pochopitelně uvažovat o tom, aby vyvodil osobní zodpovědnost," citovala Stehlíkovou agentura ČTK.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy