Rumunsko a Bulharsko vstoupí do Evropské unie v lednu 2007. "Schválili jsme volný pohyb pracovníků z těchto zemí," potvrdil krátce před půlnocí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Dosluhující kabinet Mirka Topolánka oznámil, že Česko omezení zavede pouze tehdy, když by měl příliv pracovníků z Balkánu českou ekonomiku poškodit. V tom případě bude moci vláda uvalit na oba nováčky přechodné omezení.
Otevřít své pracovní trhy pro Bulhary a Rumuny bez omezení už slíbilo také Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Polsko a Slovensko.
S přechodným obdobím naopak počítají Dánsko, Irsko, Lucembursko, Španělsko a Británie. Ve zbývajících zemích rozhodnutí ještě nepadlo.
Česko čekalo, aby nebylo samo
Právě na stanoviska okolních zemí částečně čekala také Česká republika. Ministři se obávali, že by se země dostala na soupisku jen několika málo zemí, které se novým členům otevřou. Nejsilnější proud pracovníků by pak mířil právě tam.
Kdo se bojí nováčků?
Španělsko
- Zavede pro Bulhary a Rumuny dvouleté omezení stejně jako při rozšíření unie o deset nových členů v roce 2004.
- Požadují jej hlavně odbory, které se obávají deformací na trhu práce. Ve Španělsku dnes podle BBC pracuje legálně zhruba 200 tisíc Rumunů. Dalších 600 tisíc jich však může být v zemi nelegálně. Zaměstnáni jsou většinou ve stavebnictví nebo v sektoru služeb.
Velká Británie
- V roce 2004 patřila Británie s Irskem a Švédskem k zemím, které se plně otevřely všem pracovníkům z nových členských států. Jejich počet pak ale Brity zaskočil. Místo očekávaných 13 tisíc jich přišlo více než 400 tisíc.
- Analytici se ovšem shodují, že to Británii ekonomicky pomohlo.
- Přesto je veřejné mínění proti další imigraci. Vláda proto zavede přechodná opatření.
Itálie
- Itálie otevře pracovní trh pouze Rumunům, Bulhaři si budou muset počkat.
- Také Bukurešti však kladou Italové podmínky. Volného pohybu pro své občany se dočká jenom tehdy, pokud bude spolupracovat v boji proti organizovanému zločinu.
Po vstřícném kroku Slovenska a Polska - a především pozitivních vyjádřeních Itálie - však tato obava padla.
Podle odborníků by však Česku zaplavení pracovního trhu nehrozilo ani v opačném případě. Česko totiž pro bulharské a rumunské pracovníky není atraktivní.
"Studie jasně dokládají, že nelze očekávat masivní příliv pracovníků z Bulharska a Rumunska do Česka," říká ředitel sekce Evropské unie na ministerstvu zahraničí Libor Sečka.
Bulhaři s Rumuny míří na jih, Česko netáhne
V Česku dnes pracuje přibližně 3 tisíce lidí z Bulharska a Rumunska.
Ve srovnání s ostatními národnostmi je to minimum. Bulhary nepřilákal do Česka například ani projekt pro zahraniční odborníky, díky němuž mohli kvalifikovaní Bulhaři získat povolení k trvalému pobytu už za dva a půl roku.
Hlavní proud Rumunů podle demografů zamíří spíše do jihoevropských zemí: Itálie, Francie nebo Španělska, které jsou jim jazykově i mentalitou bližší.
Ministerstvo práce si přesto chce nechat otevřená zadní vrátka. V případě, že by český pracovní trh zájemce z Bulharska a Rumunska nevstřebal, podá vládě návrh na ochranná opatření.
Úředníci ministerstva již proto také začali pracovat na novele zákona o zaměstnanosti, která by umožnila vládě režim zpřísnit. Šéf úřadu Nečas však její uplatnění neočekává.
Češi bojují i za sebe
Právě s příchodem Nečase (ODS) se postoj ministerstva k přechodným opatřením změnil.
Jeho předchůdce Zdeněk Škromach (ČSSD) totiž byl - v souladu s odbory- spíše pro omezování.
Nečas oproti němu zdůrazňuje, že Česko musí dát Bulharům i Rumunům zelenou, aby samo mohlo žádat o zrušení přechodných omezení pro Čechy.
"Kdybychom se proti volnému pohybu pro Bulhary a Rumuny postavili, oslabilo by to naši vyjednávací pozici vůči starým členským zemím Evropské unie, po kterých také požadujeme otevření pracovního trhu," vysvětluje Nečas.
Totéž včera zopakoval Topolánek: "Jestliže sami nechceme, aby to dělali nám, tak to nebudeme provádět ani Bulharsku a Rumunsku," prohlásil po jednání vlády.
Češi zatím nemohou pracovat například v Německu či Rakousku. Obě země plánují zachovat přechodná omezení až do roku 2011, Česko se je snaží zviklat. Volný přístup už Češi mají v osmi starých a osmi nových zemích. Některé z nich zrušily přechodná opatření poté, co zjistily, že Češi jejich pracovní trhy neohrozí.
MPSV: omezení nechceme, vedou k podvodům
I kdyby všechny členské země omezení pro Rumuny a Bulhary přijaly, před pracovníky z Balkánu by je to ještě nemuselo ochránit.
Přechodná období se totiž vztahují jenom na zaměstnace, nikoli na živnostníky a podnikatele či na zaměstnance, kteří jsou do zahraničí vysláni domovskou firmou.
Po vstupu deseti zemí v roce 2004 se tak například stávalo, že zájemci o práci si pořizovali v zemích s omezením živnostenská oprávnění nebo dokonce zakládali malé firmy. Špatné zkušenosti s tím udělalo například Německo, ve kterém cizinci zakládaly takzvané Ich-AG, tedy firmy jednotlivců.
Pro české ministerstvo práce je to další argument proti přechodným obdobím. Podle jeho odborníků by v Česku nahrávaly práci na černo a tzv. švarcsystému.
