Ústí nad Labem - Známou ústeckou Matiční protíná hlavní tah směr centrum. Na jedné straně ulice dělníci opravují vozovku, na té druhé je ticho a pusto. Bývalá služebna městské policie je prázdná stejně jako naproti stojící bytové domy. Jejich okna jsou v nižších patrech zatlučená, z těch výše položených tu a tam vlají léty ucourané a zašedlé záclony. Na zašlé bílé fasádě jsou výstražné cedule zapovídající vstup, nejen v češtině, ale i v němčině a romštině.
Nikde už není ani památky po plotu, který kvůli hluku, nepořádku a konfliktům na pár týdnů v roce 1999 oddělil romské obyvatele z obecních bytovek od starousedlíků a přitáhl pozornost aktivistů a českých i světových médií. Soužití se sociálně vyloučenými obyvateli je ale i po téměř dvaceti letech opět jedním z témat blížících se komunálních voleb.
Jitka Kořínková bydlí v Matiční přes čtyřicet let a na stavbu plotu i tehdejší romské sousedy si dobře pamatuje. "Upřímně, já jsem s nimi nikdy problém neměla. Nevšímala jsem si jich. Mám svůj dvorek," říká důchodkyně, která se okolo vybydlených bytovek vrací domů z nákupu. Žije na druhé straně ulice, až za hlavní silnicí. Vybavuje si nepořádek, který před dvaceti lety kolem obecních domů byl. Zeď se jí prý líbila, protože bránila dětem vběhnout pod auto.
Kořínková volit nepůjde. Říká, že nechce hodit hlas někomu, koho nezná. Ti, kteří však k urnám vyrazí, budou moci volit třeba nové uskupení Čisté Ústí. Na primátora severočeského krajského města za něj kandiduje Tomáš Vandas, který je zároveň předsedou národovecké Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejíž o dvě slova kratší předchůdkyni v roce 2010 rozpustil soud. Podle něj byla strana extremistická a ohrožovala demokracii.
Vandas, rodák z Prahy, na severu nekandiduje poprvé. Za DSSS už to dvakrát zkoušel do Senátu - v Mostě a v Ústí. Lídrem kandidátky v Ústeckém kraji byl také v posledních krajských a parlamentních volbách. Teď Vandase na zářivě červených billboardech provází heslo: Čisté Ústí! Neplatit parazitům! Vandas s oblibou opakuje, že to, co před lety říkal jen on a býval kvůli tomu označován za rasistu, dnes běžně říkají i zavedené politické strany.
Kdo je parazit?
Tak trochu za pravdu mu dává Ústecké fórum občanů (UFO), které momentálně v Ústí vládne a na billboardech operuje s podobnými hesly: Město bez parazitů. A koho mají autoři oněmi parazity na mysli? "Otevřete si Wikipedii. Tam je úplně jasně napsané, že parazit je ten, kdo pro svůj zájem cizopasí na někom, komu to ubližuje," říká v předvolebním stánku na hlavním ústeckém náměstí kandidátka na magistrát a na starostku Neštěmic Lenka Jaremová. Mohou to podle ní být jak štěnice a švábi obývající místní ubytovny, tak ti, kteří chudým draze pronajímají střechu nad hlavou a kasírují od státu dávky na bydlení.
"Proč jste se neptali před několika lety, kdy tu brněnské a pražské firmy začaly skupovat nemovitosti a sestěhovávat tam tyto typy lidí, od nichž si svá města čistily?" vmísí se do debaty náměstek primátorky Pavel Dufek. O řízeném přesunu obyvatel důkazy nemá. Podle Jaremové ale do téměř stotisícového Ústí cíleně míří i Romové ze Slovenska. K dobru dává kandidátka příklad košické rodiny, která prý na sever Čech přijela, protože na Slovensku by dávky na třináct dětí nedostala. "Nepřijeli sem za prací. Tak kdo na systému parazituje?" ptá se Jaremová, podle níž si slovo parazit zkrátka může každý vyložit, jak to cítí.
Záležet ale bude i na tom, jak to bude cítit policie, která už kvůli sloganům vyšetřuje UFO i Vandasovo hnutí. "Šetření týkající se předvolebních hesel je v počáteční fázi - z tohoto důvodu není možné uvést případný postih," uvedla policejní mluvčí Alena Bartošová.
Volební účast je v Ústí zpravidla nižší než ve zbytku republiky. Při minulých komunálních volbách přišlo 35,5 procenta voličů, za celou republiku byla účast o 9 procentních bodů vyšší. Podobné to bývá i u "parlamentních voleb. Například ve vyloučené lokalitě Předlice loni volilo jen osm procent obyvatel. Policie navíc po volbách pravidelně šetří podezření na kupčení s hlasy.
Ústí má miliardový dluh a v končícím volebním období téměř do ničeho neinvestovalo. Vedení města také hodně energie věnovalo formování nové koalice. Volby před čtyřmi lety vyhrálo ANO, tamní buňka se ale později rozpadla. Primátora Josefa Zikmunda z ANO vystřídala ve funkci jeho stranická kolegyně Věra Nechybová, která už je ale nyní členkou UFO.
"Nácky zveme do debaty? To jsme to dopracovali"
Zástupci deseti kandidujících stran se setkali v předvolební debatě, kterou minulou středu uspořádal Ústecký parlament dětí a mládeže. V ústeckém Domě dětí a mládeže se sešli zástupci deseti kandidujících stran. Přišla i primátorka za UFO Věra Nechybová, kandidát favorizovaného ANO Petr Nedvědický nebo někdejší starosta Neštěmic Pavel Tošovský z ODS, který nechal postavit plot v Matiční.
V předvolebním klipu se teď ulicí prochází se slovy, že některé věci se za ta léta vůbec nezměnily. Stále podle něj vedle slušných Ústečanů bydlí lidé, nechtějí pracovat a žijí na úkor ostatních. "Pro tyto lidi chci vyhlásit metodu ,cukr a bič´. Cukr v podobě podané ruky a bič v podobě nulové tolerance k nepřijatelným způsobům jednání," slibuje kandidát ve spotu.
To, že organizátoři pozvali i Vandase, se některým Ústečanům nelíbilo. Ve chvíli, kdy měl představit sebe a své priority, se v publiku zvedl muž s blonďatou dcerkou v náručí a rozhořčeně křičel, jaká ostuda je, že Vandas sedí s ostatními kandidáty na jevišti. "Nácky budeme zvát do debaty? Do domu dětí a mládeže? To jsme to dopracovali," prohlásil a opustil sál.
Proti pozvání Vandase se vymezil i jeden z diskutujících, kandidát za Pro Ústí Martin Krsek. Vandase to však nerozhodilo, prý je na takové reakce zvyklý. Organizátorka Adéla Schreiberová uvedla, že Čisté Ústí má povoleno kandidovat, proto má právo být i mezi pozvanými řečníky.
Studentů, kterým byla debata primárně určena, bylo v hledišti poskrovnu. A ani starších Ústečanů mnoho nepřišlo. Většina sálu zůstala prázdná. Akce měla silnou konkurenci v představení Ať žijí duchové, které probíhalo o patro výš. To ale kandidátům nebránilo v tom, aby o svých plánech diskutovali tři hodiny.
Během debaty opakovaně padala kritika na práci Člověka v tísni, a to jak od primátorky Nechybové, tak od Vandase. Maturantka Lucie Vodvářková se proto Vandase ptala na to, proč mluví o důležitosti vzdělání a pak kritizuje právě Člověka v tísni, který zdarma zprostředkovává doučování dětem z chudých rodin. Sama Vodvářková v tomto programu působila jako dobrovolnice. Studentka přiznává, že soužití ústecké majority se sociálně vyloučenými je do jisté míry problematické a mělo by se na něm zapracovat. "Podle mě by to mělo začít už ve školách, kde spolu děti budou vycházet a nebudou k sobě přistupovat s nějakými předsudky," myslí si Vodvářková.
Nejpodstatnější ale podle ní je, aby se Ústí rozvíjelo a zbavilo se špatné pověsti. "Vždycky když řeknu, že jsem z Ústí, tak se na mě lidé začnou dívat jinak. Myslí si, že je to podřadné město," vypráví gymnazistka. Ve městě už je přitom podle ní bohatá nabídka kulturního vyžití, vznikají nové kavárny a aktivní je třeba spolek Hraničář, který spolupracuje s místní univerzitou. Na té však Vodvářková studovat neplánuje a o tom, co bude po promoci, ještě nepřemýšlela. Je tak možné, že se zařadí k zástupům mladých, kteří Ústí opouštějí. Odcházejí hlavně do sousedního Německa nebo do Prahy.
Z Prahy zpátky do Ústí. Kvůli dětem
Tereza Matoušková a Pavla Lorenzová se vydaly opačnou cestou. Strávily sice 17 let v Praze, ale když se jim narodily děti, obě se s rodinami vrátily zpět do rodného Ústí. A po mateřské si tu letos v únoru otevřely bezobalový obchod Špajz, v němž si zákazníci mohou do vlastních nádob koupit třeba těstoviny, koření, luštěniny nebo třeba mýdlo. "Všichni nás od toho hrozně zrazovali, že na to tady ještě vůbec není čas ani nálada," vzpomíná Matoušková. Pak ale zaklepe na dřevo s tím, že lidé chodí, a to nejen mladí. Důchodci oceňují, že si mohou koupit právě tolik suroviny, kolik zrovna potřebují.
Když má Matoušková říct, proč má Ústí v Česku špatnou pověst, zamyslí se. "Není to moc hezké město, v centru nemáme nic moc zajímavého. Ale zase má Ústí krásné okolí. Hory, skály, jezero," vypočítává. K tomu v Ústí žijí mladí lidé, kteří se město snaží zvelebovat odspodu. "V naší uličce jsme se daly dohromady s ostatními nájemci komerčních prostor a chceme tlačit na město a udělat tady z toho klidovou pěší zónu," popisuje Matoušková. Hlavně v pátek a v sobotu večer se podle ní před jejich obchodem a sousedící hospůdkou a burgrárnou schází spousta lidí, které přitáhnou pořádané kulturní akce. "Říkají nám ústecká Stodolní," usmívá se Matoušková s odkazem k proslulé ostravské ulici, která nikdy nespí.
To, že se ve veřejné diskusi opět řeší soužití s obyvateli vyloučených lokalit, Matoušková přisuzuje především blížícím se volbám. "Ten problém je tady dlouhodobě. Nějak jsme se s tím už asi naučili žít. Nemyslím, že bychom byli extrémně odlišní od ostatních měst. Mě tato otázka úplně netrápí," říká. Dodává ale, že nebydlí v těsné blízkosti ubytoven. "Možná bych potom mluvila jinak, nevím."
Soumrak ubytoven, ze tří zbyla jedna
Tři z ústeckých ubytoven letos skončily. Dvě z nich provozovala v budovách společnosti CPI Byty Lea Anderlová. Ukončení provozu odůvodnila svými zdravotními problémy. Vládnoucí UFO letos prosadilo ve třech obvodech zóny, v nichž nově příchozí obyvatelé nemají nárok na státní doplatek na bydlení. Strana usiluje o to, aby se bezdoplatkovou zónou stalo celé město. Někteří si proto rozhodnutí Anderlové vykládají jako reakci na tato opatření. "Já si myslím, že to s tím úzce souvisí, protože by nepřišly nové příjmy," říká Jaremová z UFO.
Další svou ubytovnu v Truhlářově ulici se Anderlová rozhodla nechat v provozu. Po městě se však povídá, že ji také zavře. Provozovatelka to odmítá. "Truhlářova se nebude vůbec zavírat. Tam jsou starší potřební lidé, pracující. Zavřené byly jenom ty romské ubytovny," řekla Aktuálně.cz.
Dvě její ubytovny končily k poslednímu červnu. Více než dvě stě lidí muselo poměrně na rychlo shánět nové bydlení. Pomáhali jim s tím sociální pracovníci jednotlivých městských částí, místostarosta centrálního obvodu Karel Karika a neziskové organizace. U většiny lidí se to povedlo, hrstka obyvatel ale musela v červenci strávit několik dní v místní tělocvičně.
"Na jednu stranu jsme rádi, že se ubytovny uzavřely, protože našim klientům se tam nežilo dobře. Na druhou stranu, když město nepřipravilo krok B, bylo to celé špatně," myslí si ředitel ústeckého Člověka v tísni Vít Kučera.
Jaremová přiznává, že najít bydlení pro dvě stovky lidí naráz byl problém. "Ale já tvrdím, že nebyl úplně náš. My přece nejsme umisťovači. Všechno to jsou svéprávní dospělí lidé," říká.
Zmiňovaným krokem B mají odborníci většinou na mysli fungující státem garantované sociální bydlení. Příslušný zákon se v minulém volebním období nepodařilo prosadit a letos ho ministerstvo pro místní rozvoj začalo psát od začátku. Nedávno ale premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že samostatný zákon o sociálním bydlení nakonec prosazovat nebude.
Podle Kučery z Člověka v tísni je zákon potřeba. "Bez něj se dál nehneme," říká. Například Jaremová to ale vidí jinak. "I když nejsem Babišův volič, naprosto souhlasím s tím, co řekl. Každá samospráva musí vědět, co její město potřebuje," říká k tomu Jaremová. UFO podle ní bude budovat vlastní sociální bydlení v bytech, které plánuje vykoupit. Ústí stejně jako většina českých měst v devadesátých letech privatizovalo většinu svých bytů. To, že se pokusí část nakoupit zpět, slibuje většina kandidujících uskupení.
