Praha - Schodek rozpočtu bude v příštím roce výrazně větší, než plánuje vláda. Tvrdí to exministr financí Vlastimil Tlustý, podle kterého sněmovna nyní jedná o rozpočtu založeném na málo pravděpodobných číslech.
"Co se odehraje příští rok, to se bude velmi podobat tomu, co prožíváme teď. Budeme mít schválený rozpočet s nějakým strašným deficitem a skutečná čísla budou ještě strašnější," říká někdejší rozpočtový expert ODS v rozhovoru pro Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz.
Současné ministerstvo financí odhaduje, že se letošní schodek přiblíží ke 200 miliardám a překročí tak plánovanou částku o 150 miliard. Tlustý takový vývoj loni předpovídal. Dnes však nechce říct konkrétní číslo, ke kterému bude v příštím roce směřovat schodek plánovaný už dnes na 163 miliard. "Nebudu strašit," odpovídá.
A.cz: Zvednete pro rozpočet ruku?
Vlastimil Tlustý: Moje vláda to není, tak nemám povinnost. Rozpočet škodí ekonomickému růstu a pro nic škodlivého hlasovat nebudu. I takhle špatný je lepší, než rozpočtové provizorium, ale nejde se smiřovat se s rozpočtem, který je cárem papíru.
A.cz: Třeba vláda ani sněmovna nemají jinou možnost, než přijmout právě takový rozpočet?
Napadá mě název jednoho starého filmu: Bože, jak hluboko jsi klesla, Česká republiko a česká ekonomiko, a jak ještě hluboko bude muset klesnout česká ekonomika, aby se něco změnilo.
Je to naprostá tragédie, protože brzy nastane situace, kdy už nebudeme moci dluhy platit. Už teď je zadlužení České republiky jeden bilion, s lehkostí se tu mluví o částkách 160 nebo 180 miliard ročně, přitom ta čísla jsou postavena na nereálných předpokladech. Ale i kdyby to byla pravda, tak nám vláda sociální demokracie a ODS garantuje, že za další tři roky přibude další půl bilion dluhu. A kdo nám půjčí potom?
A.cz: Dal by se připravit jiný rozpočet v časech krize?
Zvýšená daňová zátěž zpomalí ekonomický růst, zvýší inflaci, zvýší nezaměstnanost. To jsou negativní následky rozpočtu, navíc v době krize.
Podívejme se po světě: levičáci prosazují veřejné výdaje do staveb, kde se lidé zaměstnají. Kdybych byl levičák, budu prosazovat projekty na obnovu kulturního dědictví, obnovu kostelů, radnic a dalších památek, kde zaměstnáte za relativně málo peněz značné množství lidí.
Anebo můžete ve světě vidět pravicový koncept, snižování daňové zátěže. Znamená úlevu pro podniky, lidé peníze lépe využijí a s menší zátěží lépe přežijí povodeň.
A.cz: Jak byste tedy nazval koncept, podle kterého je sestaven rozpočet na příští rok?
Je to projev zoufalství a je to sobecké. Ministr se evidentně pokouší ochránit pouze veřejné rozpočty a obětuje tomu všechny ostatní, například nás občany. A veřejné finance jdou přitom stále ke dnu.
A vůbec se nemluví o deficitu na účtu důchodovém a v sociálních dávkách.. Bylo oznámeno, že správě sociálního zabezpečení bude v letošním roce chybět 48 miliard korun. To jsou další problémy, které se na nás valí.
A.cz: Stát ale peníze na důchody doplatí?
A tím dál zadluží rozpočet. Napadá mě, co říkal feldkurát Katz: To se nám to žije, když nám lidé půjčují. Otázka zní, jak dlouho.
Nezaměstnaní a dluhy
A.cz: Rozpočet je podle řady poslanců mnohem lepší než loni, kdy stál na nereálném odhadu pětiprocentního růstu. Tentokrát se prý dá nulovému růstu a desetiprocentní nezaměstnanosti v příštím roce věřit. Vy si to nemyslíte?
Nevěřím tomu. Podívejte se na jakékoli charakteristiky české ekonomiky. Všechna čísla jsou mínus pět, deset, patnáct, dvacet procent. Když ještě koncem října kolem sebe vidím samá mínus a nikde v dohledu velký zlom a obrat ke kladným číslům, pak neumím předpovídat, že to příští rok bude lepší. Nulový růst pro příští rok je opět povinný optimismus, jak jsem slyšel v poslanecké sněmovně. Být optimistický je prý pomoc ekonomice. Ale je to víc přání, než skutečná možnost
A.cz: Rozpočet předpokládá, že se v příštím roce od podniků vybere víc než letos. Není to možné?
To už ani nebudu komentovat, budu se jen smát.
A.cz: Na druhé straně přece není důvod veřejnost strašit?
Je korektní lidem říct, že co prožívají dnes, bude pokračovat a dokonce se to asi bude zhoršovat.
Dávat lidem naděje, že dojde k obratu, a vyzývat je, aby si za poslední peníze koupili plechovku neboli auto, je nezodpovědné. Třeba příští rok zjistí, že byly mnohem důležitější věci, na které si měli schovat peníze. Ať raději každý počítá s tím, že přijdou spíše špatné časy. Když se budu mýlit, tak lidem zbudou peníze. Obráceně je postihne katastrofa.
A.cz: Dnes to nevypadá, že se nějaká sociální skupina má vyloženě špatně. Kde vidíte hlavní rizika?
O krizi hodně mluví, ale česká ekonomika má přibližně rok zpoždění v projevování důsledků. Rok zpoždění způsobil, že je krize bagatelizována. Dnes už ale vidět je. Největší nebezpečí se dá číst i ve statistikách. Představte si rodinu s průměrnými příjmy, která uvěřila všem, kteří chtějí dělat dluhy. Má hypotéku na byt, na dům, má spotřebitelské úvěry, leasing na auto. Představte si, že jeden z nich, který platil běžné výdaje, přijde o práci a teď místo platu dostane podporu v nezaměstnanosti. To je rodinný krach, v podstatě neřešitelný.
Teď se budou důsledky rodinných krachů rozšiřovat a projeví se to i ve finančním sektoru. Každá banka bude zjišťovat, že odprodejem nezaplaceného domu nedosáhne ceny, kterou má ve svých knihách jako zástavu.
Nestraším, říkám pravdu
A.cz: Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach tvrdí, že už rozpočet na rok 2011 bude mít menší schodek a přitom zvýší výdaje na podporu zaměstnanosti. Máme tedy přesunout naději do roku 2011?
Bylo by hezké, kdyby to byla pravda, ale je téměř jisté, že to pravda nebude. Je to ten povinný optimismus, který je třeba šířit. Politici tím dělají hroznou chybu. Zavlékají lidi do chybných předpokladů a prokazují svou neakceschopnost. Krčí rameny a odkazují na jakýsi zázrak. Ale žádný se nerýsuje. Jestli někde uvidíme obrat k lepšímu, pak v Číně nebo Indii. To může ovlivnit poměry jinde.
A.cz: Čeká nás tedy sedm hubených let jako za velké krize třicátých let?
Chtěl bych oddělit snahu říkat lidem pravdu od šíření katastrofické nálady.
Krize znamená, že je víc nezaměstnaných, že je mnohem méně peněz, to ale má pozitivní důsledky. Pánové jako kolega Škromach budou muset přemýšlet, jestli státní peníze nejsou vyhazovány špatným způsobem. Samozřejmě nějaká firma podlehne konkurenci, ale jiná posílí. Krize je příležitost pro řešení.
Návrat bojovníků
A.cz: Co změnit, aby bylo zase dobře?
Změnit se musí předsudek, že je dobře a že dobře bude. Teď se bude muset většina lidí smířit s tím, že tohle evidentně neplatí. Budou se muset vrátit jednoduché úvahy, například že dluhem krizi nevyřešíš, ani v rodině, ani ve firmě, natož ve státu. Zase budou muset být ceněni lidé, kteří mají konkrétní nápady, jak si s něčím poradit. Budou zase váženi bojovníci, kteří umějí střílet a méně budou váženi ti, kteří umějí pochodovat s nablýskanými knoflíky. Teď měli velké žně ti s knoflíky.
A.cz: Kdybyste vy byl ministrem, tak byste rozpočet na příští rok postavil na méně optimistické vyhlídce, třeba na dvouprocentním ekonomickém poklesu?
Vycházel bych z horších variant a nestavěl na číslech, která jsou víceméně nepravděpodobná. Co se odehraje příští rok se bude velmi podobat tomu, co prožíváme teď. Budeme mít schválený rozpočet s nějakým strašným deficitem a skutečná čísla budou ještě strašnější. To je velmi pravděpodobné.
