Praha - Tvrdé sankce pro "neposlušné" kraje chystají ministerstva vnitra a financí. Vládě se nelíbí, jak hejtmani nakládají s majetkem v souvislosti s hrazením zdravotnických poplatků.
Oba úřady mají pro kraje nachystána opatření nejtvrdšího ražení, s hejtmany chce ještě jak Ivan Langer, tak i Miroslav Kalousek jednat.
V obou případech se ministerstva opírají o tvrzení, že kraje obcházejí zákon, když zdravotnické poplatky v některých případech hradí za pacienty samy.
Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr například tvrdí, že kraje tak "v době krize způsobují erozi systému zdravotního pojištění, protože narušují pozitivní účinky regulace".
Obcházíte zákon? Nedostanete peníze
Podle Šnajdra kraje hrazením poplatků zneužívají státních peněz na obcházení zákona. Tvrdí, že má Kalousek v plánu sáhnout krajům na takzvané nemandatorní výdaje, tedy peníze, které kraje dostanou od státu.
To na tiskové konferenci to potvrdil i premiér Mirek Topolánek.
"Ministr financí má za úkol předložit vládě informaci o důsledcích pozastavení uvolňování nemandatorních výdajů, představující příjem rozpočtu krajů," uvedl obecně premiér.
"Je třeba se ptát, jestli tyto položky při napnuté situaci státního rozpočtu převádět krajům na to, aby je využívaly na obcházení zákona, nebo je efektivně využít například na protikrizová opatření," naznačil Šnajdr způsob, kterým se chce Kalousek ubírat.
"Kraje mají na tyto pololegální aktivity v rozpočtu až miliardu korun. Je evidentně vidět, že jsou ve finančních přebytcích a je na státu, aby se bránil," doplnil Šnajdr.
Kromě této restrikce existuje i plán ministra Langera.
Zrušit usnesení kraje? Langer prý může
Vedle Kalouskových škrtů existuje i další možnost, jak se stát může krajům postavit.
Zákon ministerstvu vnitra umožňuje zpětně přezkoumat přijatá usnesení kraje a zhodnotit, jestli takovým usnesením kraj neporušuje zákon.
Langer dostal od vlády úkol prověřit usnesení zastupitelstev, která hradit krajům poplatky za pacienty umožnila.
"Pokud ministerstvo vyhodnotí, že tato usnesení jsou protiprávní, může je v krajním případě i samo zrušit. I to zákon umožňuje," myslí si Šnajdr.
Langer by podle něj mohl postupovat dvojím způsobem. V prvé řadě by na kraj poslal komisi, která by mohla přezkoumat případnou protiprávnost přijatých usnesení. Pokud by ministerstvo zjistilo, že jdou usnesení proti zákonu, mohlo by stanovit lhůtu na jejich odstranění.
Pokud by tak kraj neučinil, vnitro by přijaté usnesení mohlo zrušit samo. A pokud by ředitelé krajů dále postupovali podle stávajícího usnesení kraje, pak by se mohli vystavit trestnímu stíhání.
"Jsou to ale krajní varianty řešení. V prvé řadě chceme s kraji nejprve jednat po dobrém. Teprve v případě, že by naše návrhy odmítly, pak by přišly sankce," upozornil Šnajdr.
