Stačil lístek z Alžíru a z agenta StB byl "pan čistý"

Deník Aktuálně.cz získal rozsudek, který jméno někdejšího funkcionáře SSM Lubomíra Ledla očistil
Foto: Martina Machová

Praha - Estébáci na něj psali pochvalná hodnocení, patřil k absolutní věrchušce svazáckých funkcionářů, nový místopředseda kontrolního výboru na pražské radnici Lubomír Ledl má v ruce úřední doklad, že nebyl donašečem komunistické tajné policie.

Před téměř dvaceti lety přečetl poslanec Federálního shromáždění Petr Toman Ledlovo jméno ve zprávě Komise pro objasnění událostí 17. listopadu. Bylo mezi těmi, které komise označila jako registrované spolupracovníky Státní bezpečnosti v kategorii agent.

V roce 1992 však Obvodního soudu v Praze 7 vydal verdikt, který určil, že Ledl agentem nebyl. 

Rozsudek má Aktuálně.cz k dispozici a vyplývá z něho, že Ledlovi advokáti uspěli s tvrzením, že takzvaný vázací akt, tedy důkaz aktivní spolupráce, který je dodnes uložen v archivech, nemohl dnešní vlivný pražský zastupitel podepsat. Podpis byl datován na dobu, kdy byl prokazatelně v zahraničí.

Jestli je podpis pravý, nebo jde falzum, jak tvrdí Ledl, však soud ani nezkoumal.

"Pokud si obecně vybavuji většina materiálů v obdobných  spisech včetně vázacích aktů byly kopie pořízené z mikrofiší Ministerstva vnitra . Proto je nebylo možno grafologicky zkoumat," říká dnes soudce David Hovorka, který případ rozhodoval.

Jak je dobré psát domů

Pro soud bylo klíčové datum 29. května 1984. Ledl argumentuje, že v tu dobu byl na kongresu solidarity národů Afriky, který se konal od 27. do 30. května toho roku. 

Jako důkazy předložil záznamy z archivu Světové federace demokratické mládeže, u níž tehdy působil jako zástupce ÚV SSM.  U soudu předložil také pohlednice, které z cesty domů poslal.

Důkazy podpořil ještě přípis tehdejšího náměstka ministra vnitra Jana Rumla hovořící ve stejném duchu. A také výpověď  údajného Ledlova řídícího důstojníka Petra Vokrouhlíka.

"Návrh na udělení finanční odměny svědek nepsal, označil ho jako falzifikát, stejně jako zprávu o získání ke spolupráci a návrh na ukončení spolupráce," cituje rozsudek jeho výpověď.

Ano, ale...

Rozsudek však zmiňuje i jinou Vokrouhlíkovu výpověď před parlamentní Vyšetřovací komisí 17. listopadu. Před ní  Vokrouhlík připustil, že Ledl mohl vázací akt podepsat osobně, i když později, než je v dokumentu datováno. Protože už bylo vše (vázací akt) přichystáno, datum podpisu prý mohl ponechat.

Před komisí rovněž přiznal, že na schůzku, kde měla být vázací akt signován, dorazil jen on a Ledl. I když u podpisu bývali zpravidla dva tajní, estébákův nadřízený tentokrát chyběl.

Podobná praxe, kdy byl vázací akt podepsán jindy, než je na něm uvedeno, nebyla výjimkou, potvrzuje i historik Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Lubomír Ledl dnes jako vlivný pražský zastupitel.
Lubomír Ledl dnes jako vlivný pražský zastupitel. | Foto: Ludvík Hradilek

"Na vázacím aktu může být skutečně jiné datum, než byl reálně podepsán. Zejména v případech, kdy text vázacího aktu byl psán na psacím stroji a kdy stačilo jen doplnit podpis," popsal deníku Aktuálně.cz praxi tajné policie.

Během soudního procesu Vokrouhlíka v mnohém podpořil i jeho nadřízený jménem Kubíček. U soudu tvrdil, že o Ledlově spolupráci nic neví a že jej sám neverboval, nicméně řekl, že se s tehdejším svazáckým funkcionářem znal.

Připustil také, že podpis na návrhu obdarovat svého spolupracovníka za dobré služby je jeho.

Černá duše? Estébák odmítá

Ledl v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že estébáci si mohli jeho naverbování vymyslet, aby měli lepší hodnocení. "Prý se blížily odměny, možná proto," odpověděl na otázku, proč by na něj StB vedla falešný spis.

Tím se ostatně zabýval i soud a svědčící estébáci takovou verzi zpochybnili. Vypovídali sice, že skutečně byli odměňováni za splnění plánu náboru nových agentů, ale i to mělo své hranice.

Na sjezdu Komsomolu. Lubomír Ledl druhý zleva.
Na sjezdu Komsomolu. Lubomír Ledl druhý zleva. | Foto: ČTK

"Svědek nezná příklad, že by některý pracovník kontrarozvědky zfalšoval podpis spolupracovníka či fingoval navázání či uzavření aktu s civilní osobou," cituje soud ve vyhotovení rozsudku tajného policistu Kubíčka.

Ten ještě řekl, že s takzvanou "černou duší" se  nesetkal za celou svou šestadvacetiletou karieru u tajné služby.

Zbývající příslušníci Stb, které soud předvolal, si na Lubomíra Ledla buď nevzpomněli, nebo rovnou řekli, že jej neznají.

Někdejší šéf české kontrarozvědky posléze před soudem zachované dokumenty svazku bagatelizoval. Tvrdil, že z dochovaného obsahu má spíš pocit, že Ledl s jeho podřízenými vedl spíše oficiální jednání.

Karavana jede dál

Ledlovi tak historie předního aparátčíka totalitní doby v politické kariéře příliš nepřekáží ani více než dvacet let po pádu režimu, k jehož lídrům patřil. 

Muž, který dnes ve své funkci v pražském zastupitelstvu dohlíží na zhruba 50 miliard korun, které bude vláda velké koalice ODS a ČSSD utrácet z rozpočtu Prahy, koneckonců přiznává, že k soudu dal svůj případ kvůli tomu, aby mohl v politické kariéře pokračovat. Na základě registru komunistické tajné policie byl totiž vyzýván, aby složil svůj poslanecký mandátu ve Federálním shromáždění.

"Tenkrát jsem si říkal, jestli mi to stojí zato, takhle se nechat vláčet, jestli bych se na to Federální shromáždění neměl vykašlat.  Řekl jsem ji, že když se teď vzdám mandátu, bude to, jako bych se přiznal, to bude každému jasný," vysvětluje nyní své rozhodnutí Lubomír Ledl, proč se na soud obrátil.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Policie porušila práva osmi lidí, když je nepustila protestovat proti Prague Pride, rozhodl soud

Policie zasáhla do práv osmi lidí, když je v roce 2014 nevpustila na průvod Prague Pride, kde chtěli proti akci protestovat. V úterý o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Žalobcům ale soud nepřiznal náhradu nemajetkové újmy, podle verdiktu je pro ně dostatečnou satisfakcí konstatování zásahu do práva. Soudy už jednou žalobu v minulosti zamítly, rozsudky ale zrušil Ústavní soud. Proti rozhodnutí mohou obě strany podat odvolání.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí v létě 2019 konstatoval, že policie má právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo, musí ale buď reagovat na chování daného člověka, nebo musí mít důvodné podezření, že má osoba v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění. Právě právním názorem Ústavního soudu se obvodní soud řídil.

Soudce Jan Kobera tak v úterý rozhodl, že žaloba byla důvodná a výzva policie nebyla v souladu se zákonem. Policie podle něj měla mít konkrétní skutkové poznatky o tom, že by ze strany protestujících proti průvodu mohlo dojít k násilnému jednání. Žalobci požadovali za zásah do svých práv i náhradu nemajetkové újmy 20.000 korun, tu jim však soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra, pod které policie spadá, jim musí zaplatit pouze náhradu nákladů řízení. Jednomu z žalobců ale soudy už v minulosti přiřkly 5000 korun za to, že byl neoprávněně zbaven osobní svobody.

Zdroj: ČTK
Další zprávy