Praha - Pře o to, jak se postavit k Rusnokově vládě, se přenesla v předvečer hlasování o rozpuštění sněmovny ze stranického vedení ČSSD i do jejího poslaneckého klubu.
Původně se poslanci ČSSD měli sejít v úterý v podvečer, aby vedení socialistů mělo přehled, kolika hlasy skutečně disponuje pro hlasování o rozpuštění sněmovny, setkání poslanců se ovšem neobešlo bez diskuse o další strategii strany v souvislosti s Rusnokovými ministry.
Sociální demokraté se o další postup přeli téměř tři hodiny. Zhruba po dvou hodinách jednání k tomu jednomyslně odhlasovali závazné hlasování pro rozpuštění sněmovny.
Přesvědčit své spolustraníky, aby pro Rusnoka a spol. nehlasovali, přišel do sněmovny i někdejší předseda ČSSD Vladimír Špidla. "Diskuse je jiskřivá, Špidla se dovolává usnesení ÚVV," uvedl zdroj Aktuálně.cz z jednání.
Řeč je o čtrnáct dní staré deklaraci, kterou přijal ústřední výkonný výbor, tedy nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy, záhy po demisi Petra Nečase.
ČSSD v ní požaduje, aby o příští vládě rozhodli co nejdříve sami občané v nových parlamentních volbách.
"Česká republika potřebuje silnou vládu neoslabenou skandály, která nebude vládou překlenovací či úřednickou až do řádných voleb, ale bude naopak vládou přijímající potřebná řešení: především nastartuje růst a podpoří vznik nových pracovních míst," schválili tehdy straníci.
Podle Špidlových oponentů ovšem nejde usnesení číst jen rigidně, tedy že ČSSD nepodpoří žádnou vládu, která nevzejde z nových parlamentních voleb.
Špidla vs. Hašek
"O tom, jak se zachováme, jsme ale nehlasovali ani orientačně. Je příliš brzy. Můj dojem ale zatím je, že klub se mírně kloní k variantě nepodpořit," líčí jednání poslanců již citovaný zdroj.
Pro nepodpoření Rusnokova kabinetu se pak podle něj vyslovoval vedle Špidly a Bohuslava Sobotky i Lubomír Zaorálek a senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Dienstbier. Naopak Michal Hašek spolu s šéfem poslanců Jeronýmem Tejcem variantu nezavrhoval a Hašek vybídl poslance, ať se zamyslí nad podmínkami, se kterými by mohla jít ČSSD vyjednávat.
Konečné rozhodnutí socialisté odložili blíže k době, kdy se skutečně bude o Rusnokově vládě rozhodovat. "Diskutovali jsme všechny varianty, pokračovat budeme 19. července," stroze komentoval jednání Jeroným Tejc. K tomu, co se na klubu dělo, se odmítl vyjádřit.
ČSSD je teď v nevýhodné pozici - prezident Miloš Zeman jmenoval vládu, ve které jsou levicoví politici, a žádá pro ni důvěru, na druhou stranu, pokud socialisté ruku pro Rusnokovu vládu zvednou, odsouhlasí tak Zemanův postup, kdy prezident obešel vůli sněmovny a vnutil jí svou, což se jim jako favoritovi voleb může vrátit v budoucnosti.
Hledání menšího zla
Samostatnou kapitolou je pak postava expremiéra a neúspěšného kandidáta na premiéra Jana Fischera, který se stal nedůvěryhodným, když splatil své dluhy z kampaně poté, co dostal nabídku stát se ministrem financí.
Jako nepřekonatelný problém pro poskytnutí hlasů poslanců ČSSD to zprvu označil Bohuslav Sobotka. Během pondělí pak ve svém blogu na Aktuálně.cz doplnil další důvod, proč by ČSSD pro Rusnoka neměla hlasovat.
Na příkladu sněmovní matematiky například připomíná, že by se Rusnokova vláda musela opírat i o stranu LIDEM, která vznikla rozpadem VV během volebního období, což v případě Nečasova kabinetu jímal jako přitěžující okolnost i prezident, nebo přistoupit k lámání jednotlivců, tedy k „nakupování hlasů".
Druhý muž strany Michal Hašek v pondělí oznámil, že ČSSD má tři podmínky, za kterých je ochotna Rusnokův kabinet podpořit. Vedle Fischerova náhlého splacení dluhů to má být i blízkost vládního programu k programovým prioritám ČSSD a podmínka, že spolu s vyjádřením důvěry vládě dojde k rozpuštění sněmovny.
Během úterý svůj výrok mírnil tím, že novináři vynechali, že jde jen o jeho názor, ne o názor ČSSD, která své stanovisko ještě tvoří.
Háček je ovšem i v samotných podmínkách, respektive v té třetí - vláda nemá na rozpuštění sněmovny žádný vliv, to by socialisté museli pro potřebných 120 hlasů získat poslance TOP 09 nebo ODS a ti to zatím odmítají.
