Praha - Základní plat řadového poslance či senátora bez náhrad by měl v příštím roce vzrůst proti letošku o 8100 korun na 64 tisíc korun.
Doporučil to sněmovní rozpočtový výbor, když projednával vládní novelu, podle níž měly platy ústavních činitelů vzrůst v příštím roce výrazně méně - o jedno procento.
Jak se budou počítat platy ústavních činitelů?
Poslanci zvolili postup, že se platy například zákonodárců, členů vlády nebo hlavy státu budou odvíjet od průměrného platu ve státní správě. V příštím roce to bude 2,5násobek hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře v roce 2013. V roce 2016 už půjde o 2,6násobek, v roce 2017 o 2,7násobek a v roce 2018 o 2,75násobek mzdy za předminulý rok.
V praxi to tedy znamená, že namísto pevné platové základny se budou platy vypočítávat z průměrné hrubé mzdy vždy o dva roky dříve. Příští rok se tak průměrná hrubá mzda 23 674 korun bude násobit koeficientem 2,5 a základní poslanecký plat pak dále koeficientem 1,08.
Kvůli odporu některých, i koaličních, poslanců se však poslanecké kluby dohodly na komplexním pozměňovacím návrhu, který by sice počítal s navýšením, nikoliv ale skokovým. Namísto toho by platy rostly postupně - od 14 procent v příštím roce až po 26 procent v roce 2018, od kdy už by se platy navyšovat neměly.
Zákonodárci si takovou dohodu pochvalují. Podle nich totiž takzvaný autopilot znamená, že díky navázání na průměrný plat státních zaměstnanců už nebude nutné znovu otázku platů ústavních činitelů otevírat. "Je dost traumatizující a trapné se neustále bavit o vlastních platech," prohlásil předseda výboru Václav Votava (ČSSD).
"Myslím, že ta debata a argumenty, které říkáme, jsou relevantní. Soudci mají platovou základnu 3,0, státní zástupci 2,9, tedy mnohem více než těch 2,5," obhajuje navýšení i šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Premiér Bohuslav Sobotka přitom před týdnem prohlásil, že za dobrý kompromis by považoval nárůst o 3,5 procenta.
Pro návrh na rozpočtu zvedl ruku i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). "Pro mě je to velmi senzitivní věc, já jsem prosadil snížení platů. Teď je na tahu současná vládní koalice a učinila dohodu, která má racionální jádro a my jsme se k ní přidali," komentoval to.
Základní plat poslance a senátora bez jakékoli funkce je nyní 55.900 korun. Vypočítává se z platové základny 51.731 korun a připočte se k němu osm procent. Poslanců bez funkce je ale menšina. Předsedové a místopředsedové výborů i podvýborů mají příplatky stejně jako předsedové komisí nebo parlamentních delegací.
Platová základna byla od roku 2011 do konce letošního roku zmražena kvůli úsporným krokům tehdejší koaliční vlády Petra Nečase. Pokud by poslanci do zákona nezasáhli, zvýšily by se platy skokově o 26 procent.
Rozpočtový výbor také navrhl řešení platů pro soudce. Jejich plat by se měl odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Základnu pro výpočet platů soudců určuje do konce roku 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Činí 64.496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.
