Praha - Poslanci v úterý těsně přehlasovali Senát a prezidentovi poslali k podpisu "odlehčený" návrh zákona na zvýšení transparentnosti akciových společností.
Pro původní vládní návrh nakonec hlasovalo 158 poslanců, proti nebyl nikdo.
Od ledna příštího roku tak budou muset firmy své anonymní akcie na doručitele převést buď na transparentnější akcie na jméno, nebo je "imobilizovat" - tedy uložit u zákonem registrovaného správce a nadále s nimi neobchodovat.
Nedojde však k tolik kýženému zprůhlednění všech společností ucházejících se o veřejné zakázky - ty budou mít totiž stále možnost se "schovat" za společnosti se sídlem například na Kypru.
Podle Senátem schváleného návrhu by přitom firmy ucházející se o veřejné zakázky nebo dotace na obnovitelné zdroje musely mít své akcie zaknihované v centrálním depozitáři.
Transparentnost pro transparentnost
"V průběhu projednávání zákona se vyrojila řada pochybností. Vládní návrh formálně ruší anonymní akcie, ale neruší anonymní vlastnictví. Akciové společnosti s anonymními vlastníky budou mít i po schválení vládní verze návrhu zákona přístup k veřejným zakázkám," řekl na plénu sněmovny senátor Ivo Bárek.
"Vládní návrh předpokládá transparentnost pro transparentnost," dodal Bárek.
Kritikům senátního návrhu Bárek vzkázal, že senátní návrh nediskriminuje české společnosti, protože zahraniční budou muset formou čestného prohlášení oznámit, kdo vlastní alespoň desetiprocentní podíl.
Vládní norma skutečně neřeší neprůhlednost firem, ucházejících se o veřejné zakázky, protože stále budou mít možnost skrýt se za firmu sídlící například na Kypru či Marshallových ostrovech.
Jediné, co se tak změní, je, že vyšetřující orgány budou mít možnost odhalit zástupce (ať už ty volené, nebo ze státní správy), kterým patří akcie, nebo ty, kteří by chtěli na půjčené akcie inkasovat jednorázově dividendy.
Naproti tomu senátní návrh by podle poslance Jana Chvojky identifikaci konečného vlastníka umožnil.
Alespoň malý krok vpřed
Jeho šéf Bohuslav Sobotka si tak pochvaloval alespoň samotný fakt, že se Sněmovna do tohoto bodu vůbec dopracovala.
"Jsem rád, že se změnila atmosféra nejen ve společnosti, ale také v Poslanecké sněmovně. Když jsme před třemi roky přišli s takovým návrhem, byli jsme odtud vyprovozeni - skandály přispěly k tomu, že i pravice přišla s tímto návrhem na zvýšení transparentnosti akciových společností," řekl k tomu Sobotka v plénu.
Vládní návrh je však podle něj pouze kompromisem, na který bude třeba v budoucnosti navázat.
"Senátní návrh přitom míří - zpřísněním pravidel v případě příjemců veřejných zakázek nebo dotací na obnovitelné zdroje správným směrem," konstatoval Sobotka.
Centrální depozitář - lék na problém?
Sám už v minulosti uvedl, že sociální demokraté podpoří (a tak se také nakonec stalo) - v případě, že neprojde senátní návrh - vládní znění zákona. ČSSD však podle něj výrazně preferovala přísnější senátní úpravu.
"Na firmy s anonymní akcionářskou strukturou klade vyšší nároky v případě, že se zajímají o veřejné zakázky - ostatně centrální depozitář má podobně jako banky ohlašující povinnost, proto tak stát dostává možnost v určitých nestandardních situacích zasáhnout," dodal.
V průběhu projednávání návrhu se strhla drobná slovní přestřelka mezi vicepremiérkou Karolínou Peake a místopředsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem. Ten Peake obviňoval z toho, že se krátce po svém nástupu "zasloužila" o zrušení zákazu anonymních akcií.
"Neustále opakované výroky o tom, že jsem po vstupu do Poslanecké sněmovny zrušila zákaz anonymních akcií, jsou nehoráznou lží," bránila se Peake.
Senátní přílepky?
Dohledání konečných vlastníků přitom podle ní opravdu ani vládního, ani senátního návrh neumožňují.
"Ten vládní pouze registruje akcie tak, aby majitelé v první linii byli dohledatelní například pro orgány činné v trestním řízení," konstatovala Peake.
Senátní usnesení a návrhy potom poslanec Stanislav Polčák označil za "přílepky", které by zasloužily řádné legislativní projednání.
"Tento postup považuji za špatný. Nezpochybňuji, že část návrhů směřuje správným směrem, ale neměly by svou legislativní cestu započít takovým způsobem," řekl.
"Může tu být změněn zákon o veřejných zakázkách, který vůbec otevřen nebyl - a to až zásahem Senátu," podotkl.
