Praha - Možnost konání spontánních shromáždění bez ohlášení úřadům uzákoněna nebude. Nerozšíří se ani okruh osob, které mohou veřejná shromáždění radnicím oznamovat. Rozhodla o tom Sněmovna, když nepřijala senátní úpravy novely, která mění pravidla demonstrací. Předloha nyní zamíří ve sněmovní podobě k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.
Senátoři chtěli v těchto bodech vrátit novelu shromažďovacího zákona do podoby, jak si poslancům předložila vláda. Kabinet chtěl ustanovení o neplánovaných manifestacích uzákonit kvůli tomu, aby bylo možné bez obav z postihu uskutečnit shromáždění v bezprostřední reakci na novou nečekanou událost, například úmrtí významné osobnosti nebo teroristický útok. Sněmovna to ale z předlohy vyškrtla kvůli obavám, že ustanovení bude zneužíváno. Na svém názoru i v úterý setrvala.
Sněmovní zpravodaj Vlastimil Vozka (ANO) upozornil na to, že tato "nevinná formulace" v zákoně by umožnila konat například neohlášené shromáždění odpůrců jiného shromáždění, přičemž by mohly hrozit nepředvídatelné střety. "Úprava by mohla vést k tomu, že zákon bude zbytečný," řekl předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Poslanci taky trvají na tom, aby shromáždění nemohl oznámit kdokoli. Přiklonili se k nynějšímu znění zákona ohledně svolavatele, aby jím nemohl být například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk. Senátoři argumentovali tím, že omezení by mohlo být v rozporu s Listinou základních práv.
Pro senátní verzi hlasovalo deset ze 170 přítomných poslanců, 138 jich bylo proti. Sněmovní znění podpořilo 135 ze 171 přítomných členů dolní komory.
Předloha upravuje zejména povinnosti svolavatelů veřejných shromáždění a postupy obecních úřadu, které ohlášení akcí přijímají. Už v dolní komoře z vládní předlohy vypadlo ustanovení, které by demonstrantům dalo právo zakrýt si za určitých podmínek obličej. Zakrývání bude nadále zakázáno.
Svolavatelé shromáždění budou muset v jejich ohlášení podle předlohy nově uvádět kontaktní údaje, aby se s nimi úřady mohly v případě potřeby co nejrychleji spojit. Svolavatelé také budou mít výslovnou povinnost být přítomni na akci, kterou oznámili. Úprava směřuje mimo jiné k omezení účelově oznamovaných shromáždění, která se potom nekonají.
Radnicím dá novela možnost bližšího vymezení místa shromáždění, jeho délky a dalších podmínek pro zajištění pořádku. Úprava se týká případů, kdy je na jedno místo ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé akcí dohodnout, a když to neudělají, úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou.
Novela také upřesňuje pravomoci k rozpuštění shromáždění. Právo nyní mají úředníci, nově k nim přibudou policisté. Norma navíc podle sněmovní úpravy umožní úředníkům změnit místo shromáždění.
Další změna ve vládní novele se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice u budov Sněmovny a Senátu.
