Zákon o náhradním výživném, který předložila poslankyně Anna Čurdová (ČSSD), navrhuje, aby stát začal platit neúplné rodině za dlužníka už po dvou měsících, kdy do rodinného rozpočtu alimenty nedorazí.
Pak by měl stát po neplatiči peníze zpětně vymáhat. Politička věří, že bude alespoň částečně úspěšný. Levicově orientovaná sněmovna souhlasila. Senátoři odmítli s tím, že za nezodpovědného rodiče by neměli alimenty platit všichni daňoví poplatníci.
Stát jako Velký bratr
Senátoři o zákonu diskutovali více než hodinu a většina diskutujících normu podpořit odmítla. Pro její přijetí hlasovalo pouze 18 politiků, pro zamítnutí pak 38 z 60 senátorů.
"Rodina je závislost i odpovědnost. Situace by se neměla řešit paušálně, ale individuálně. Stát by neměl hrát roli Velkého bratra, který za nás všechny problémy vyřeší a pofouká bolístky. Je to nebezpečné pro demokracii, budujeme komunismus zadními vrátky," varoval senátor Martin Mejstřík (Praha).
"Stát hodí vymáhání na obce, a když něco vymohou, odvedou to státu. Je jasné, že nebudou aktivní. Když už i socialistická vláda zákon odmítla jako špatný, asi na tom něco bude," řekl senátor Jaroslav Kubera (Teplice).
"Zákon snižuje zodpovědnost rodiče za svoje závazky, které vztahem přijal," míní senátorka Ludmila Müllerová (Ústí n. O.).
"Je to problém, který ale tento zákon nevyřeší. Stát je někde abnormálně štědrý a jinde se matky dostávají do těžké situace," řekl Jiří Žák (Bruntál).
Pro rozvedené matky nic?
"Stát se stará o bezdomovce, alkoholiky i zaběhnutá zvířata. Připadá mi sobecké, že nedokáže pomoct dětem z rozvrácených rodin," uvedl Jan Rakušan (Kolín). Senátor Milan Štěch (Pelhřimov) míní, že děti z chudých rodin tento stav handicapuje a to může mít vliv na formování jejich osobnosti.
"Platili jsme za banky, pojišťovny, zkrachovalé firmy a teď půjdou dvě miliardy do zdravotnictví za jasné nepořádky. Považuji ochranu dětí za závažnější," argumentovala Jitka Seitlová (Přerov). "Setkávám se s případy domácího násilí. Lidé se bojí ekonomických důsledků v případě, že odejdou od partnera."
"Náklady nebudou tak velké, abych je váhal vynaložit. U řady jiných zákonů děláme škodu státu daleko vyšší a snadněji," řekl senátor Jiří Zlatuška (Brno).
"Rozvedené matky nemohou za to, že vymahatelnost alimentů je špatná. Stát pro ně za poslední roky neudělal nic. Toto rozhodování není otázka pravice nebo levice," uvedla senátorka Helena Rögnerová (Benešov).
Slovácí zákon mají
Autorka zákona Anna Čurdová (ČSSD) upřesnila, že stát si mohl vybrat ze dvou systémů, které nyní fungují v zemích EU. Druhou možností bylo vytvořit fond při ministerstvu spravedlnosti, ze kterého by se stejně jako v případě obětí trestných činů chybějící alimenty dětem vyplácely. "To ale u nás nyní není možné," řekla.
Na Slovensku platí speciální zákon o náhradním výživném, který umožňuje vyplácet rodičům, jejichž partner neplatí alimenty, peníze od státu. Ten si je pak od neplatičů vymáhá částku navýšenou o pětadvacet procent.
Na náhradním výživném mohou lidé získat nejvíce asi dva a půl tisíce slovenských korun, tedy maximálně 1,2 násobku životního minima.
Zákon platí od ledna minulého roku. O vyplacení požádalo několik tisíc lidí, jenom za období leden 2005 až květen 2005 to bylo přes 4 tisíce lidí. Vyplácení ale stát přiznal jen stovkám lidí, protože jsou pro to přísné podmínky.
Žadatel totiž musí mít kopii o rozhodnutí soudu o výšce výživného a také potvrzení o tom, že se žadatel 3 měsíce neúspěšně domáhá placení výživného exekucí. Musí také přinést potvrzení, že dětí řádně chodí do školy.
Úspěšnost vymáhání peněz odhadují úřady na asi 15 procent, letos to má být 20 procent.
Poslanci ještě mohou normu zavést
Česká norma, která se nyní vrací do sněmovny, by se v praxi měla týkat především rozvedených a sociálně slabších rodičů, kterým partner neplatí výživné dlouhodobě. Od státu by tito lidé dostávali asi 1 600 korun měsíčně. Poslankyně Čurdová spočítala, že by takto stát pomáhal až 80 tisícům dětí.
"Je to skupina, která je v České republice nejvíce ohrožena chudobou. Pokud chceme, aby naše společnost byla sociálně soudržná, tak je to potom její povinností, těmto sociálně ohroženým občanům a hlavně dětem pomáhat," uvedla už dříve Čurdová.
Poslanci na své poslední schůzi, která začíná příští týden, mohou nesouhlas senátorů přehlasovat. Norma, která leží ve sněmovně již více než rok, má tedy ještě šanci na přijetí.
Nezodpovědných rodičů jsou tisíce
I když je neplacení výživného trestný čin, rodičů, kteří alimenty neposílají, přibývá. Například policisté v Sokolově šetří případ muže, který na syna neplatí už třetí rok. Dluží 33 tisíc a hrozí mu vězení na půl roku až tři léta. Jsou však děti, kterým rodiče dluží daleko více.
Posledních šest let například odmítá platit na své děti čtyřiapadesátiletý muž z Příbramska. Jeho dluh dětem dosáhl bezmála 115 tisíc korun. Z toho však více než 100 tisíc dluží příbramské radnici, která za něj výživné matce dětí vyplácela. Neplatiči hrozí pouhý rok vězení.
Nezaplacené alimenty už dnes po otcích a matkách vymáhají radnice. Například úřad v Děčíně eviduje dluhy v celkové výši šesti milionů korun. Peníze vyplatila radnice formou náhradního vyplácení právě rodinám dlužníků, kterých eviduje 550.
Statistiky ministerstva spravedlnosti říkají, že rodičů, kteří nechtějí platit na své děti, neustále přibývá. Zatímco v roce 2001 bylo za neplnění vyživovací povinnosti odsouzeno 5 400 lidí, loni soudy vynesly rozsudky nad více než sedmi tisíci nezodpovědnými rodiči.
Stát neumí vybrat dluhy
Peníze od neplatících rodičů může dnes stát získat například za pomoci exekutorů nebo i finančních úřadů. Pravicoví politici ale říkají: To nestačí.
Také Pavel Chalupníček z Liberálního institutu si myslí, že zákon nepomůže. "Stát není v podstatě schopný své pohledávky žádným způsobem vybrat. Například daňové nedoplatky dosahují výše zhruba 100 miliard korun. Zákon ve svém důsledku zbaví dlužníka povinnosti uhradit alimenty," řekl pro Český rozhlas.
A upozorňuje i na možnost zneužití zákona. Bývalí partneři se totiž podle něj mohou dohodnout, že se jeden z nich nějakým způsobem "na oko" zbaví majetku a ten druhý následně bude žádat stát, aby alimenty platil místo nemajetného partnera.
Děti vysoudily peníze na státu
Na konci března ale stát prohrál spor u Evropského soudu pro lidská práva, když ho prakticky žalovaly dvě české děti. V zastoupení své matky si stěžovaly na to, že soud o jejich výživné trvá příliš dlouho. A soud jim dal zapravdu. Nyní jim za to stát musí vyplatit přes čtvrt milionu korun.
Spor o výživné sourozenců Zámečníkových trvá sedm let. V lednu 1999 podala jejich matka návrh na zvýšení výživného proti jejich otci. Soud prvního stupně vydal dvě meritorní rozhodnutí, která však odvolací soud zrušil.
Děti žádaly ve Štrasburku o zadostiučinění ve výši sedm a půl milionu korun.
"Evropský soud jim přiznal každému částku 4200 eur (asi 126 000 korun) jako náhradu morální újmy a dohromady částku 400 eur (asi 12 000 korun) jako náhradu nákladů řízení," uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
