A to přesto, že drtivá většina horní komory označila normu za špatnou, nedořešenou a na hraně ústavnosti.
Přijetí zákona navrhl šéf ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS) s tím, "že bude nepochybně na tento paskvil následovat ústavní stížnost". Již dříve uvedl, že sněmovna by v předvolební atmosféře odmítla jakékoli senátní úpravy zákona, pro který hlasovali poslanci všech stran.
Schválená verze i nadále umožní veřejným činitelům maskovat případný nelegálně nabytý majetek.
Politici totiž navzdory snahám nevládních organizací rozhodli, že majetek nebudou muset přiznávat manželé a manželky těch, jichž se zákon bude týkat.
Převedeno do praxe: stačí převést nově nabyté nemovitosti za pochybné peníze na manželku, politik "papírově" nic nevlastní a do majetku jeho ženy nikomu nic není.
"Toto je zákon, který ukládá povinnosti veřejným činitelům, a kdyby měly být stejné povinnosti uloženy manželkám, musel by se
ten zákon jmenovat 'zákon o povinnostech manželek, milenek atd. veřejných činitelů', což tedy asi možné není," citovala agentura ČTK zpravodaje předlohy Stanislava Křečka (ČSSD).
I ministerstvo spravedlnosti coby předkladatel zákona přitom uznává, že to není zrovna nejšťastnější. "V tomto smyslu je zákon nedokonalý," uznává Petr Dimun, mluvčí ministerstva. "Ale nebyla politická vůle to prosadit."
Kriticky vnímají tuto pasáž zákona i nevládní organizace, které sbírají data o korupci. "Je to samozřejmě špatně, protože toto znění zákona umožňuje zastírání majetku a obcházení právní normy," uvedla Adriana Krnáčová, šéfka české pobočky Transparency International.
Obecně ale Krnáčová zákon přivítala: "Je to lepší než nic. Je to jistě krok dopředu, který poskytuje větší možnost kontroly."
