Rusnok zahájil nábor. Do vlády míří Benešová a Pecina

Domácí ČTK Domácí, ČTK
26. 6. 2013 22:46
Jan Kohout zvažuje nabídku na ministra zahraničí, Petr Fiala odmítl pokračovat na školství
Jiří Rusnok při jmenování premiérem.
Jiří Rusnok při jmenování premiérem. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Nově jmenovaný premiér Jiří Rusnok má za sebou první den jednání v Kramářově vile s možnými kandidáty na ministry v nové vládě.  

Po Martinu Pecinovi, který přijal funkci ministra vnitra již v úterý, se seznam rozšířil o Marii Benešovou (ČSSD). Ta přijala Rusnokovu nabídku na post ministryně spravedlnosti.

"Mohu s radostí oznámit, že jsem před nedávnou chvílí přijal potvrzení, souhlasné, od paní doktorky Benešové, že přijímá moji nabídku stát se ministryní spravedlnosti," uvedl večer Rusnok v České televizi.

Nabídku dostal také Jan Kohout (ČSSD), který působil jako ministr zahraničí v úřednické vládě Jana Fischera. Nechal si čas na rozmyšlenou.

Novým ministrem zemědělství by se mohl stát současný prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Informaci přinesla ČTK s odkazem na zdroj blízký vedení Agrární komory. Toman se zatím ke svému působení ve vládě nevyjádřil.

Naopak pokračovat v Rusnokově vládě odmítl končící ministr školství Petr Fiala. "Nemohu ve své funkci dále pokračovat v nové úřednické vládě, když existuje šance na vytvoření politické vlády s parlamentní většinou," řekl Fiala po schůzce.

Rusnok se hned ráno setkal s předákem Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Zavadilem, ten ale možnost svého zapojení do kabinetu odmítl. Premiérovi šel, podle svých slov, navrhnout kandidáta na ministra práce a sociálních věcí.

I když odbory vyjadřují Rusnokově vládě podporu, vidí ji podle Zavadila hlavně jako cestu k předčasným volbám. Jací další kandidáti za Rusnokem jezdili, nebylo jasné. Do Kramářovy vily totiž přijížděla auta s tmavými skly a nebylo vidět, kdo v nich sedí.

U většiny resortů je jejich obsazení předmětem spekulací. Ve zdravotnictví zaznívají například jména senátorů Vladimíra Drymla a Milady Emmerové, kteří mají blízko k prezidentovi Zemanovi. Emmerovou zatím nikdo neoslovil, Dryml se vyjadřovat nechtěl. Ochoten vzít funkci ministra dopravy je například exministr Zemanovy vlády Jaromír Schling, který ale zatím nabídku nedostal.

Radek Augustin po schůzce s Jiřím Rusnokem v Kramářově vile.
Radek Augustin po schůzce s Jiřím Rusnokem v Kramářově vile. | Foto: Jakub Novák

Podle místopředsedy Strany práv občanů - Zemanovců (SPOZ) Radka Augustina, který se s Rusnokem také setkal, v nové úřednické vládě nebude žádný člen Zemanovců. Reagoval tak na vyjádření ČSSD, podle které nově jmenovaný premiér Rusnok nevytváří vládu odborníků, jak tvrdí prezident Zeman, ale kabinet Zemanovců.

ČSSD i nadále trvá na předčasných volbách. Rusnokova vláda podle předsedy Bohuslava Sobotky nemá šanci získat důvěru sněmovny a všechny další pokusy o sestavení vlády jen prohloubí zklamání veřejnosti. Proto chce sociální demokracie v polovině července hlasovat o rozpuštění Poslanecké sněmovny, aby se v září mohly konat předčasné volby.

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek dokonce v Radiožurnálu řekl, že je pro něj nepřijatelné, aby jeho spolustraníci figurovali v nové vládě premiéra Rusnoka. Pokud se rozhodnou funkce přijmout, měli by podle něj v ČSSD skončit.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy