Praha - Česko se stalo nečekanou kartou v americké prezidentské kampani.
Už v červenci vyčetl republikánský kandidát Mitt Romney svému soupeři, současnému prezidentovi USA Baracku Obamovi, odpískání projektu protiraketového štítu s radarem v Česku a raketami v Polsku.
A nemusí zůstat jen u kritiky. Deník Insider ve středu upozornil na to, že podle amerického listu The Washington Post by se Romney v případě vítězství mohl dokonce pokusit o vzkříšení idey protiraketové obrany v pojetí bývalé administrativy George Bushe.
Její klíčovou součástí byl právě český radar.
„Mohl by nastat obrat ve věci protiraketového systému zaštítěného NATO, který Obama v Evropě prosazuje, a mohly by se vrátit ambicióznější plány, které propagovala administrativa George W. Bushe," napsal minulý týden vlivný americký deník.
Šlo o článek, v němž američtí novináři popisují diplomatické plány Romneyho na základě "off the record" rozhovorů s jeho zahraničně-polickými poradci. Autoritu textu pak podtrhují citace blízkých spolupracovníků Romneyho, šéfa kampaně pro právní a zahraničněpolitické otázky Alexe Wonga a republikánských diplomatů.
Schwarzenberg: Okurka v USA
Na druhé straně Atlantiku, v Česku, vládnou v podstatě stejní lidé, kteří byli u moci, když se o radaru poprvé jednalo.
Dokonce je tu podepsaná smlouva o umístění radaru, kterou tehdejší (a současný) ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v létě 2008 podepsal s USA.
Přestože dohoda je stále na ministerstvu, český šéfdiplomat Insideru řekl, že návrat radaru vidí jako nepravděpodobný.
"Ve Washingtonu zřejmě též vládne okurková sezóna. Jedna věc je kritizovat, druhá pak vrátit se tam, kde už to jednou bylo. A to i s ohledem na úsporná opatření v USA," řekl Karel Schwarzenberg.
Někdejší hlavní advokát radaru, současný ministr obrany Alexandr Vondra, se pak k obnovení horkého tématu domácí politiky v podstatě nevyjádřil. "Protiraketová obrana je důležitá, v NATO se na tom shodujeme a role USA je při jejím budování nezastupitelná," uvedl jen.
"Opuštění" Češi a Poláci
Romney nedávno při proslovu k veteránům, který využil ke kritice Obamovy zahraniční politiky, podle amerických médií řekl, že Obama selhal při „péči" o americké spojence.
„Začalo to nečekaným opuštěním přátel v Polsku a v České republice. Statečně se s námi dohodli, že poskytnou místo pro naše protiraketové systémy, ale v poslední hodině se dozvěděli, že dohoda už neplatí," bouřil republikán, přestože hlavním tématem americké kampaně je ekonomická kondice země.
V tom, že Obama nečekaně projektu vystavil stopku (v památném nočním telefonickém rozhovoru do barrandovského panelákového bytu tehdejšího premiéra Jan Fischera), se Romney nemýlí.
Zároveň už ale nedodal, že tehdejší Topolánkova vláda neměla bezpečný počet hlasů, aby smlouvu o radaru mohla prosadit v Parlamentu přes odpor levice, která si z americké vojenské přítomnosti v Česku udělala klíčové politické téma Topolánkovy éry. Ratifikace přitom byla podmínkou, aby smlouvy vešly v platnost.
Navíc o radaru se vládě nepodařilo přesvědčit veřejnost, dobové průzkumy hovořily až o 70procentní většině, která byla proti přítomnosti amerických vojáků hlídajících „oko" protiraketového štítu v Česku.
Mírným favoritem prezidentských voleb v USA je nyní prezident Obama.
Ten hned v počátku svého prvního mandátu dal najevo, že diplomatický „klid zbraní" s Ruskem, které hlasitě proti radaru v Česku a raketám v Polsku protestovalo, upřednostňuje před nadstandardními vztahy se střední Evropou. V Praze raději podepsal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem smlouvu o snížení počtu jaderných zbraní svých armád.
Nástupce českého radaru už nyní funguje v Turecku. Ale zatímco Česko přišlo zkrátka úplně, Poláci nakonec „své" rakety, byť podle přepracovaných plánů, dostanou. Od roku 2018 mají protiraketové střely v barvách NATO chránit Evropu a USA právě ze země severních sousedů České republiky. A to na základě dodatku k původní protiraketové smlouvě, kterou Polsko podepsalo v roce 2008 s Bushovou administrativou.
