V plzeňské i krajské ODS převážily hlasy, které zásadně nesouhlasí s jednáním o jakékoliv formě vládní dohody se sociální demokracií.
Mirkovi Topolánkovi se tak veřejně postavila první z organizací v jím vedené straně. Předseda ODS totiž jedná o tom, že by sestavil vládu, v níž by kromě zelených a lidovců byla zastoupena i Paroubkova ČSSD.
| Topolánek si jde pro požehnání, dostane ho Analýza před víkendovým kongresem ODS. Jak dopadne? Přečtěte si ZDE |
Topolánek: Jen si před kongresem natřásají peříčka
"Nemůžeme to udělat, a to i za cenu odchodu ODS do opozice," uvedli plzeňští politici ODS v dnešním prohlášení, jehož text má k dispozici ČTK. "Se znepokojením sledujeme poslední kroky vedení ODS při vyjednávání o sestavení nové vlády," uvádí se v prohlášení dále. Podepsal ho mimo jiné šéf regionální rady ODS Plzeňského kraje a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
"Natřásání modrých peříček před kongresem mě vždycky bavilo," vzkázal do Plzně předseda ODS a premiér Mirek Topolánek a dodal: "Hoši zřejmě věří přitroublým novinářům víc než vlastnímu úsudku. Žádné námluvy ještě nezačaly."
Plzeň: pro ODS důležitá
Plzeňsko je po Praze klíčovým regionem ODS. Pochází odtud mimo jiné senátor Šneberger, vůdce dvou posledních úspěšných kampaní ODS před sněmovními a senátními volbami. Vzešli odtud i současný krajský hejtman Petr Zimmerman či poslední primátor Plzně Miroslav Kalous.
Šneberger se chce v neděli ucházet o post místopředsedy strany, říká o sobě, že je schopen urovnávat spory.
Ten, jehož projevem je dnešní překvapivé prohlášení, se mu zatím uhasit nepovedlo.
Výměna stráží
V místní ODS, která vládne Plzni už od roku 1994, nyní rozhodují skupiny okolo podnikatelů Petra Štrunce nebo Romana Jurečka.
Infobox
VOLBY V PLZNI
- 1994 - 1. ODS 34 %, 2. ČSSD 13 %
- 1998 - 1. ODS 32 %, 2.ČSSD 20 %
- 2002 - 1. ODS 43 %, 2. ČSSD 21 %
- 2006 - 1. ODS 45 %, 2. ČSSD 20 %
Oslabení buňky Plzeň-Slovany, odkud je Šneberger, se nejvýrazněji projevilo letos v červnu, kdy kandidát sdružení na primátora Miroslav Kalous propadl ve stranických primárkách, a ztratil tak šanci svůj post obhájit.
V přímém souboji Kalouse až překvapivě jednoznačně porazil starosta Plzně 4 Pavel Rödl. Ten se také po drtivém vítězství ODS v komunálních volbách stal novým primátorem.
Červnová sněmovní bouře
Na úkor Slovan v Plzni posilují sdružení z okrajových částí města. V posledních několika letech výrazně vzrostl počet jejich členů a začala tak ubírat moc dříve významným stranickým buňkám, jakými byla vedle Slovan ještě Doubravka.
Nové rozložení sil se ukázalo na červnovém regionálním sněmu strany, kde si jeho delegáti volili své zástupce na kandidátku do městského zastupitelstva. Sněm tehdy odhlasoval volební klíč, který zvýhodnil malá stranická sdružení z okrajových částí. Ten určoval, kolik pozic na volitelných místech mohou jednotlivá sdružení obsadit svými lidmi.
Schválený model vybírání kandidátů zajistil například pro sdružení v Liticích dvě místa na volitelných pozicích. To znamená stejně jako dosud daleko významnějším organizacím z Doubravky a Slovan, které měly v minulém zastupitelstvu zastoupení dvojnásobné.
Prosazený systém volby vyvolal řadu emotivních reakcí a několik desítek delegátů tehdy na protest proti němu opustilo jednací sál.
Emoce prý vychladnou
Někdejší lídři plzeňské ODS, která má téměř 1500 členů a je po Praze největší oblastní buňkou, se brání tomu, že by se v Plzni odehrál stranický převrat.
"Nemusí se mi líbit výsledek sněmu, ale zdůrazňuji, že vše proběhlo v souladu se stanovami," říká poslanec sněmovny a někdejší primátor města Zdeněk Prosek, který na sněmu neúspěšně navrhoval změnu volebního klíče.
Podobně mluví i Jiří Šneberger: "Sjezd byl velmi emotivní, ale myslím si, že emoce vychladnou. Zhodnoťme to za dva roky."
