Praha - Prezidentu Václavu Klausovi se nelíbí způsob, jakým chtějí poslanci omezit vjezd starých, neekologických aut do vybraných čtvrtí velkých měst, ani jakým chtějí ve znečištěných regionech regulovat velké zdroje exhalací.
Vrátil proto sněmovně novelu zákona o ovzduší, jejímž spolupředkladatelem je i jeho "oblíbenec" Pavel Drobil, někdejší ministr životního prostředí z ODS.
Novela dává radnicím pravomoc zřídit takzvané nízkoemisní zóny. A krajům možnost stanovit pomocí takzvaných emisních stropů hranici znečišťování ovzduší pro skupiny několika podniků ve znečištěné oblasti, například na Ostravsku.
Problém je totiž v tom, že jednotliví znečišťovatelé sice plní emisní normy, jenže pokud je továren vedle sebe více, jsou v ovzduší překračovány imisní limity.
Zákon ovzduší nepomůže
Klausovi se nelíbí, že novela vznikla jako poslanecká iniciativa (ačkoli spolupředkladatel Drobil byl tehdy i ministrem). A kritizuje i její obsah.
"Zdravé a čisté ovzduší je nepochybně jedním ze základních faktorů určujících kvalitu života lidí. To však neznamená, že má být pod záminkou snahy o čistotu ovzduší přijímán nekvalitní zákon," uvedl prezident, podle něhož přinese předloha nezamýšlené negativní důsledky.
"Předkladatelé zákona jako svůj cíl deklarovali především zlepšení životního prostředí na Ostravsku, a to formou omezení průmyslových emisí a formou regulace dopravy. Nástroje, které mají dosažení tohoto cíle přinést, však životnímu prostředí nepomohou, ale jako nepřímý efekt zhorší prostředí právní a podnikatelské," tvrdí Klaus.
Korupce a voluntarismus
Prezident Václav Klaus se domnívá, že nové pravomoci pro obce, respektive kraje vytvářejí prostor pro korupci a voluntarismus. Tvrdí, že zákon umožňuje v různých místech stanovit pro podnikání zcela rozdílné podmínky.
"Zákon zvyšuje míru regulace podnikání tím, že umožňuje vládě nařídit omezení výroby firmy bez ohledu na to, zda konkrétní firma emisní limity plní, či nikoli," řekl Klaus.
"Pokud se u nás právě teď vedou zásadní a nákladné (i pro stát) arbitrážní spory o to, zda stát smí zákonem změnit předem dané podmínky pro podnikání například v oblasti elektrovoltaiky, je velmi pravděpodobné, že by vymezování právního prostředí pro podnikání jen pomocí podzákonných norem byla úspěšně právně napadána," dodal prezident.
Připomněl, že ani parlament se na zákonu nedokázal shodnout. Senát ho totiž zamítl, a sněmovna pak musela jeho veto přehlasovat. A připomínky měla i Nečasova vláda.
"Neztotožnila se mimo jiné s tvrzením předkladatelů v důvodové zprávě, že zákon nevyvolá dopady na státní rozpočet a na veřejné rozpočty krajů a obcí. Vláda v této věci připravuje vlastní úpravu. Doporučuji vyčkat na předložení vládního návrhu," uvedl Klaus.
Kritika zákona i zleva
Nové ustanovení o emisních stropech se nezamlouvá vlivnému Svazu průmyslu a dopravy, protože by nové ustanovení přineslo další finanční náklady pro podniky. Kritizovala ho i komunistická poslankyně Kateřina Konečná.
Podle ní hrozí například to, že by se některé podniky musely zavřít, což by přineslo "ekonomické i sociální dopady" v regionech, kde už je nyní velká nezaměstnanost.
V cizině se zákon vyplatil
Nízkoemisní zóny už zavedly desítky měst v Německu, Velké Británii, Švédsku nebo Dánsku. Například Stockholm díky tomu snížil emise oxidů dusíku o 10 až 20 procent a emise jemných prachových částic o 40 procent.
Novela zákona o ochraně ovzduší počítá s tím, že nízkoemisní zóny začnou platit až teprve rok po jejich vyhlášení. V mezidobí si budou moci řidiči s odpovídajícími auty zakoupit příslušnou nálepku, která jim umožní vjezd do "zakázaného" pásma ve městě.
Pokud tedy sněmovna přehlasuje Klausovo veto, je reálné, že nízkoemisní zóny začnou prakticky fungovat nejdříve příští zimu na rozhraní let 2012 a 2013.
