Noví členové kabinetu právě složili na Pražském hradě ústavou předepsaný slib. Prezident jim popřál hodně štěstí a vyjádřil přesvědčení, že vláda bude úspěšná.
Patnáctičlenná ministerská sestava je o tři členy menší než předchozí vláda Jiřího Paroubka a má místo pěti jen jednoho místopředsedu. Topolánek s nadsázkou řekl, že nový kabinet je nejen štíhlejší, ale i vyšší a mladší - pět členů vlády měří více než 190 centimetrů, průměrný věk ministrů je 47 let.
|
Hned po jmenování se vláda sešla ve Strakově akademii na prvním zasedání. Šéfem Úřadu vlády jmenovala Jana Nováka, který dosud vedl bezpečnostní odbor prezidentské kanceláře. Premiér současně pověřil ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby řídil legislativní radu vlády.
Během odpoledne nový premiér uvedl první čtyři ministry do jejich úřadů. První byl Petr Nečas, nový šéf ministerstva práce a sociálních věcí. Za ním následovali ministr vnitra Ivan Langer, obrany Jiří Šedivý a ministr kultury Martin Štěpánek.
Nejdéle si na uvedení do úřadu bude muset počkat ministr zahraničí Alexandr Vondra. Ten totiž hned zítra bude zastupovat Českou republiku na setkání visegrádské čtyřky na Slovensku.
Šef začínal u Havla
Nový šéf Úřadu vlády Jan Novák nastoupil v první polovině devadesátých let do prezidentské kanceláře jako student politologie. Přišel sem zároveň s dnešním nejbližším Topolánkovým poradcem Markem Dalíkem.
Oba pak načas pracovali v týmu tehdejšího šéfa kanceláře Ivana Medka, pak se jejich cesty rozešly. Dalík zamířil do byznysu a Novák, který má pověst schopného, korektního a loajálního úředníka, na Hradě zůstal.
Státním úředníkem je tak už dvanáct let. V prezidentské kanceláři prošel například politickým odborem a poslední roky je bezpečnostním ředitelem. Ve funkci si jej ponechal i Havlův nástupce, současný prezident Václav Klaus.
K předčasným volbám
Vláda má nyní třicet dní na to, aby vypracovala program, s nímž Mirek Topolánek požádá sněmovnu o důvěru. Datum tohoto kroku je známo, stane se 4. října.
Se získáním důvěry bude mít potíže, sociální demokraté ji zatím nehodlají podpořit v žádném případě, podobně se nejspíš zachovají komunisté. Lidovci a zelení dali najevo ochotu o podpoře vyjednávat.
Vláda už řekla některé své programové priority, zejména to, že chce zemi pouze dovést k předčasným volbám na
jaře příštího roku, do té doby chce připravit rozpočet a připravovat zemi na blížící se předsednictví v EU.
Vlček byl raději v Olomouci
Jmenování nové vlády se nevyhnulo drobné faux pas. Podle zvyklostí mu totiž přihlížejí předsedové obou komor parlamentu, ale předseda sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD u toho chyběl.
Tvrdí, že pozvánka ke slavnostnímu jmenování se na jeho sekretariát dostala pozdě a on byl na předem naplánované návštěvě Olomouckého kraje.
"U slušných lidí se zve alespoň jeden až dva dny dopředu. Když mi sekretářky zavolaly, jel jsem zrovna z Olomouce do Němčic a nebyl jsem schopen na Hrad včas dorazit," řekl dnes Vlček ČTK. Zdůraznil, že kdyby se o akci dozvěděl s předstihem, na jmenování vlády Mirka Topolánka (ODS) by dorazil. "Není to tak, že bych se toho nechtěl zúčastnit," dodal.
Termín pondělního jmenování vlády byl dopředu dlouho znám. Médiích se tento termín odhadoval už zhruba v polovině minulého týdne a ČTK oznámila dokonce přesnou hodinu jmenování ve svém servisu v pátek minulého týdne - tři dny předem.
Mluvčí Hradu Petr Hájek ČTK řekl, že pozvánky rozesílala prezidentská kancelář všem účastníkům najednou. "To neumím posoudit, to je spíš problém pana Vlčka," komentoval Hájek Vlčkovo zdůvodnění, proč na jmenování nepřišel.
