Grafika ------- * [Co může stihnout vláda](http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=621106)
Praha - Premiér Mirek Topolánek slibuje, že reformy započaté jeho vládou dotáhne do konce a že udělá změny ve své vládě.
„Cítím, že v prosazování reforem musíme být razantnější a spíše přidat než ubrat plyn," řekl novinářům a upozornil, že novou dynamiku mohou přinést právě jména nových ministrů.
Aktuálně.cz proto sepsalo, jak jednotliví ministři plní vládní prohlášení z ledna 2007.
Ukázalo se, na které kolegy ve vládě se může premiér, pokud jde o plnění programu, spolehnout a které by mohl s klidem postrádat.
Premianti Kalousek a Nečas
Topolánek se neobejde bez ministra financí Miroslava Kalouska a bez Petra Nečase ze sociálního resortu. Oba splnili už šest vládních slibů a na dalších třech pracují.
Kalousek je především autorem reformy veřejných financí a do konce letošního roku chce vládě poslat nové předpisy, jak se budou vybírat daně.
Nečas reformoval nemocenskou, upravil výplatu sociálních dávek a prosadil ve sněmovně první krok penzijní reformy. Připravuje ještě novelu pracovního zákoníku, druhý krok reformy penzí a předpisy, které omezí zneužívání sociálních dávek.
Kalouskovi se už nepodaří snížit podíl mandatorních výdajů (především sociálních dávek a splátek státního dluhu) pod polovinu rozpočtu, nesnižuje se ani počet státních zaměstnanců o slíbená tři procenta ročně a horní sazba DPH zůstala na 19 procentech.
Ministr financí se o změnu však aspoň pokusil. Podobně veškerá Nečasova snaha nezajistí třetí krok penzijní reformy: po zkušenostech z krize akciových trhů nebude chtít nikdo spořit na důchod právě investicemi do akcií.
Evropští a mladí
Spolehlivými ministry jsou ještě Martin Bursík ze životního prostředí a zemědělec Petr Gandalovič. Oba těží z dobrých kontaktů s Bruselem, dokážou překonat potíže při čerpání dotací a hladce zavádět evropské směrnice. Společně připravili projekt na ochranu před povodněmi.
Ministru životního prostředí se na druhé straně nedaří prosadit plán na snížení emisí, Gandalovičovi v médiích uškodilo, že neudržel kontrolu nad Státními lesy.
Do kategorie relativně úspěšných patří i oba nejmladší ministři. Ondřej Liška ze školství nastoupil před dvanácti měsíci a za tu dobu domluvil čerpání evropských peněz. Vládě předloží plán na záchranu odborného školství a na otevření vysokých škol pro všechny zájemce bez ohledu na sociální bariéry.
Šéf spravedlnosti Jiří Pospíšil už prosadil dílčí zákony, které zlepší dohled státu nad exekutory a postupně zlepšuje pracovní podmínky soudcům. Ve sněmovně čeká na třetí čtení trestní zákoník a Pospíšil už rozeslal k připomínkám také občanský kodex. Ten se však setkal s ostrou kritikou v koalici, když navrhoval zrušit církevní sňatky a oslabit práva nájemníků.
Příliš velké ambice
Mezi průměrné ministry je možné počítat ministra vnitra Ivana Langera a Aleše Řebíčka z dopravy. Při sepisování vládního programu byli příliš ambiciózní a teď je jisté, že se jim podaří splnit nejvýš polovinu slibů.
Langer zrušil ministerstvo informatiky, podílel se na zavedení Schengenského režimu na státní hranici a učinil několik důležitých kroků při elektronizaci státní správy. Vzdal však přípravu zákona o státní službě, nedokončil přesun pravomocí z ministerstev na krajské samosprávy, reforma policie se omezila na snahu o lepší vybavení služeben.
Řebíček se osvědčil při řešení operativních problémů, jako je příprava privatizací ČSA, Letiště Praha a Českých drah, dokázal sehnat peníze na nové lokomotivy. Nemá však výsledky v koncepční práci: nepřipravil plán na výstavbu dálnic, které by propojily českou a evropskou silniční síť, nepřipravuje výstavbu vysokorychlostních tratí, ani nesepsal zákon o podpoře veřejné dopravy.
Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra, dva ministři odpovědní za zahraniční záležitosti, se z Topolánkova pohledu osvědčili při podpoře demokratických režimů a hnutí v zemích třetího světa. Příprava na evropské předsednictví teprve projde zatěžkávací zkouškou.
Ministři nemusí uspět zvláště z toho důvodu, že vládní program slibuje revizi společně zemědělské politiky a podporu svobodného pohybu pracovní síly, Evropa však od předsednické země čeká dokončení Lisabonského procesu a boj s finanční krizí.
Ti, co nestíhají
V kategorii spíše neúspěšných ministrů jsou ve vládním poločase ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, šéf průmyslu Martin Říman, Vlasta Parkanová z obrany a kulturní ministr Jiří Jehlička.
Oba lidovečtí ministři uspěli ve své agendě přes veškerou snahu jen minimálně. Nesplnili slib, že udrží výdaje na armádu nad hranicí 1,5 procenta HDP, resp. že zvýší výdaje na kulturu nad procento státního rozpočtu. Na účet Parkanové padá neúspěch vlády při prosazování smlouvy o radaru ve sněmovně, Jehlička byl stejně neúspěšný při církevních restitucích.
Na druhé straně Parkanová pokročila při reformě armády a Jehlička se podílel na přípravě televizní digitalizace.
Když ti zbudou poplatky
Julínek a Říman mohou být označeni za oběť příliš velkých očekávání. Z Julínkovy ambiciózní reformy zdravotnictví se podařilo prosadit jen poplatky u lékaře a nový způsob stanovení cen za léky.
Nějakou část svých plánů ještě uskutečnit může, rozhodně však už nevytvoří seznam péče placené z veřejného pojištění, ani neumožní občanům, aby se na ostatní zdravotní výkony připojistili. Nový zákon o neziskových nemocnicích se ani nepokusil sepsat, nevyšel ani převod státních nemocnic na akciovky.
Říman zastavil zavedení registračních pokladen a mírně snížil byrokracii živnostníkům. Nepřipravil však plán na podporu investic v zaostalých regionech ani energetickou koncepci. Vyměřovací základ pojistného pro živnostníky nesnížil na 35 procent příjmů, ani se neangažoval při odbourání bariér světového obchodu.
Dva bez výsledku
Prakticky bez výsledku jsou po dvaceti měsících vládnutí Jiří Čunek z resortu místního rozvoje a Džamila Stehlíková, která má na starosti lidská práva.
Čunek se podepsal pod zpožděním při čerpání evropských dotací a nepřipravil novou strategii bytové politiky.
Stehlíková neprosadila antidiskriminační zákon, nemá funkční agenturu na podporu sociálně vyloučených občanů a nedokázala zabránit škrtům při podpoře neziskových organizací.
