Praha - Státní rozpočet může v příštích letech přijít o stovky milionů korun. Kvůli solárním elektrárnám. Respektive kvůli snaze napravit, co loni vláda a Parlament způsobily, když hledaly peníze na to, aby nezvládnutý rozvoj fotovoltaiky příliš nezdražil elektřinu.
Součástí loňských kompenzačních opatření totiž bylo výrazné zdražení poplatků za vynětí parcel ze zemědělského půdního fondu. Tyto poplatky z části slouží právě k tomu, aby se nemusely zvyšovat ceny proudu pro domácnosti a podniky.
Jenže - jak například upozornil exministr dopravy Petr Bendl z ODS - zvýšení finančních odvodů vede i k tomu, že se peníze přesouvají z jedné státní kapsy do druhé a některé veřejně podporované stavby zdražují. Dražší poplatky se totiž netýkají jen solárních elektráren, ale třeba také nových silnic a dálnic.
My nic, to ministerstva
Ve sněmovně nyní leží návrh nového zákona o podporovaných druzích energie (nahrazuje původní zákon o podpoře obnovitelných zdrojů), do něhož klíčový hospodářský výbor vložil přílepek, který má tento stav s přesouváním státních prostředků napravit.
"Byl to požadavek ministerstva průmyslu a dopravy. Vyšší poplatky zatěžují Státní fond dopravní infrastruktury," řekl Aktuálně.cz předseda hospodářského výboru Milan Urban z ČSSD.
Dodal, že pozměňovací návrh vrací poplatky pro vybrané stavby do původní podoby, a to ještě se souhlasem vlády. Jenže přesná formulace přílepku - jak si ověřilo Aktuálně.cz - hovoří jinak. Výjimka má být absolutní, tedy investoři vybraných staveb by neplatili za vynětí ze zemědělského původního fondu ani korunu.
Výjimka i pro obrovské haly
Skupina nevládních organizací upozornila Aktuálně.cz, že tento "luxus", který by stát mohl připravit o více než miliardu korun ročně, by se kromě nových dálnic měl vztahovat i na haly v průmyslových zónách nebo vedení vysokého napětí.
"Pokud poslanci změnu v zákoně schválí, bude ještě více polí a volné krajiny na okrajích měst mizet pod halami a skladišti," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha, které na tento problém ukázalo spolu se Zeleným kruhem a sdružením Nesehnutí.
Organizace s odvoláním na zprávu ministerstva životního prostředí uvedly, že průmyslová zástavba nyní zabírá asi 59 hektarů zemědělské půdy týdně - často úplně zbytečně, protože mnoho průmyslových zón a starých opuštěných areálů je nevyužito.
"V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5000 hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 000 hektarů. Rychlost zástavby se přitom stále zvyšuje," varují sdružení.
Zdražování poplatků kvůli solárním elektrárnám už navíc stejně dávno ztratilo smysl. Solární panely ve volné krajině se dnes už v Česku nestaví, zamezila tomu jiná opatření vlády a státních úřadů.
Rozhodnou poslanci na říjnové schůzi
Osud pozměňovacího návrhu hospodářského výboru budou mít zanedlouho v rukou poslanci, kteří budou o konečné podobě nového zákona o podporovaných energiích rozhodovat na schůzi, která začíná koncem října. Sněmovní výbor pro životní prostředí už navrhuje tento přílepek spolu s několika dalšími pozměňovacími návrhy z předlohy vyjmout.
Podle nevládních organizací musí poslanci paragrafy o poplatcích za vynětí ze zemědělského původního fondu pro "rizikové" stavby ponechat.
"Vyjmout ze zákona, který se snaží zabránit zastavění české krajiny, platnost pro ty stavby, které ji ohrožují zdaleka nejvíce, podkopává smysluplnost práva jako takového," řekla právnička Petra Humlíčková ze Zeleného kruhu.
