Praha - Vláda České republiky padne během několika týdnů. Prognóza vyplývá ze srovnání evropské politické scény.
Důvěru v politickou elitu totiž vystihuje index Transparency International a ten v šesti evropských zemích poklesl dramaticky za poslední tři roky od vypuknutí ekonomické krize.
V pěti z nich rezignovaly během posledních šesti měsíců vlády, i když měly od voličů mandát ještě na několik let. Vydržela pouze vláda v České republice.
Ze současných evropských vlád je dnes nejzranitelnější a vážnější problém ji může zlikvidovat. Dostatečných rozbušek se v novém roce najde celá řada.
Čtyři špatné scénáře, jeden dobrý
Zeměmi, které zanevřely na politickou elitu, jsou ještě Lotyšsko, Slovinsko, Slovensko, Řecko a Itálie. Index Transparency International se tam v posledních třech letech propadl zhruba o jeden bod na desetistupňové škále.
Důsledky se dostavily v uplynulém pololetí. V Lotyšsku se vláda vyměnila kvůli korupčním skandálům. Slovinci svrhli kabinet za příliš tvrdou penzijní reformu. Ve slovenské koalici se střetli příznivci evropské integrace s liberálními národovci v hádce o příspěvek na krachující Řecko. Řekové a Italové spoléhají, že je z dluhové krize vytáhnou úředníci. Od listopadu se ovšem už žádná vláda nerozpadla.
Na řadě jsou Češi, kde se může odehrát lotyšský, slovinský, slovenský i řecko-italský scénář.
Podle pátého scénáře vláda Petra Nečase vydrží. Stejně rychlý propad indexu Transparency International zažila Zemanova vláda v letech 1998-2002. Jako jedna ze dvou českých vlád přesto přežila celé čtyři roky díky tomu, že mohla spoléhat na bezpečnou sněmovní většinu tiché koalice ČSSD-ODS. Na stejnou kartu sází současná koalice ODS - TOP 09 - VV.
Vládu položí miliardová aféra
Vláda Petra Nečase se hodlá vypořádat s korupcí. O tom, že něčeho dosáhne, jsou už přesvědčeni jen skalní příznivci. Právě oni jsou ujišťováni, že změna už probíhá.
Na občanské iniciativy, které chtějí bojovat proti korupci, reagoval premiér Nečas poznámkou: „Připomínají mi situaci z konce dubna nebo počátku května 1945, kdy už bylo jasné, že válka bude vyhraná. V té chvíli se najednou začali objevovat partyzáni."
Obrat v boji s korupcí popsal také předseda vládní strany VV: "Ty miliardové věci jsou všechno kauzy před červencem 2010, než začala nová vláda. Dovoluji si tvrdit, že teď mají všichni takovou hrůzu, že domluvy, jaké bývaly - tady šlohneme miliardu, tady dvě -, už nefungujou. Poslední velká loupež byla tři dny před volbami, kdy Fišerova vláda schválila šest a půl miliardy na ubytovnu sestřiček ve vojenské nemocnici," prohlásil Radek John.
Takovému výkladu nahrává státní zastupitelství, které obvinilo z korupce při zbrojních zakázkách bývalého vicepremiéra Martina Bartáka. Barták byl odpovědný i za miliardovou ubytovnu. Dnes jeho aféra odvádí pozornost od korupčních afér, které zasahují současné ministry.
Lotyšský scénář vládu skutečně ohrozí, až miliardová aféra postihne některého z nenahraditelných představitelů koalice.
Reformy v mezích snesitelnosti
Nadcházející rok rozhodne o tom, jaké reformy prosadí vláda rozpočtové odpovědnosti. Od ledna se zvýší daň z přidané hodnoty, náborem klientů soukromých pojišťoven se rozběhne penzijní reforma a zdravotnický ministr Leoš Heger uvolní prostor pro spoluúčast.
Není vyloučeno, že nepřehledné reformy skrývají rizika, která mohou rozložit vládu.
Například protesty lékařů, kterým příjmy ze spoluúčasti pacientů nenahradí očekávané výpadky zdravotního pojištění, anebo naprostý nezájem občanů o soukromé penzijní fondy mohou zpochybnit vládní mandát. Nastávající reformy ale nejsou tak výrazné, aby vyvolaly masové protesty, které ve Slovinsku svrhly vládu.
Opatrná Nečasova vláda se takovým rizikům vyhýbá a důraznější změny odkládá.
Daňová reforma zvyšující zdravotní pojistné pro zaměstnance a snižující penze živnostníkům se odkládá na rok 2015. Soukromý penzijní pilíř zůstane nepovinný a nové státní důchody se snižují v řádu jednotek procent. V nedohlednu zůstává třetí krok zdravotnické reformy převádějící zdravotní pojišťovny na akciové společnosti.
Pomoc Evropě jako řečnické cvičení
Také českou, stejně jako slovenskou koalici rozděluje spor o pomoc eurozóně. Část ODS a Věci veřejné odmítají půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, naopak TOP 09 ji hodnotí jako nezbytnost.
Spor o pomoc eurozóně způsobil pád slovenské premiérky Ivety Radičové, když vládní strana SAS svým vetem bránila vzniku solidárního fondu pro zachování eura.
V Česku se ale zatím situace nestihla tak vyhrotit. Eurozóna slovenský souhlas potřebovala, Mezinárodní měnový fond se bez tří miliard eur od českého státu obejde.
Rozpočet potřebuje úředníky
Nástup úřednické vlády jako v Řecku nebo Itálii zažilo Česko během krize roku 2009.
Stranická Topolánkova vláda tehdy zvolila cestu fiskálních impulsů, které zabránily propadu ekonomiky o pět procent HDP, zároveň vytvořila dvousetmiliardový schodek. Jeho dalšímu růstu zabránil „Janotův úsporný balíček" z dílny Fischerovy úřednické vlády.
Nečasova vláda vedená ministry Topolánkova kabinetu opakuje postup z roku 2009, když v rozpočtu na příští rok plánuje nereálný ekonomický růst o 2,5 procenta. Opakování dvousetmiliardového schodku by napřesrok přineslo silnější mezinárodní kritiku než před třemi lety i nový tlak na návrat úředníků.
Koalici může rozložit i varianta, kdy ministr financí Miroslav Kalousek naordinuje další škrty v resortech a na jaře nechá revidovaný rozpočet znovu projít Parlamentem.
Prezident na odvedení pozornosti
Nečasův kabinet může přežít, pokud se mu podaří odvést pozornost nespokojených občanů od vládní politiky.
K tomu mohou posloužit krajské volby a zvláště přímá volba prezidenta. V obou případech získají voliči možnost politiku ovlivnit bezprostředně.
V zemích s rostoucí korupcí se ozývá volání po silných lídrech hlasitěji. Lotyšské volby v září 2011 vyhrál exprezident Valdis Zatlers s protikorupčním programem a dva měsíce starou Reformní stranou. Ve Slovinsku se stane premiérem primátor Lublaně, miliardář Zoran Janković, který založil stranu Pozitivní Slovinsko tři měsíce před prosincovými volbami.
Vhodný prostor pro české lídry nabízí právě přímá prezidentská volba. V boji o prezidenta, který začne už v druhém pololetí příštího roku, se mohou setkat expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek, miliardář Andrej Babiš nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda. Paroubek s Babišem ověří své síly už v podzimních volbách do krajů.
Návrat do stranické politiky se v příštím roce čeká i od odcházejícího prezidenta Václava Klause.
