Praha - Sociální demokraté se bojí, že ministr vnitra Ivan Langer drží policii pevně v rukách a že ji může využít v před volbami.
Podle bezpečnostního experta ČSSD Jeronýma Tejce je to hlavní argument, proč socialisté stanovili Langerovo odvolání jako hlavní podmínku, aby s ODS vůbec jednali o sestavení nové vlády.
"Jde nám o to, aby volby proběhly korektně a nebyly vytvářeny umělé kauzy," říká Tejc.
Jako jeden z příkladů uvádějí socialisté případ svého bývalého funkcionáře Vladimíra Mrštiny, u něhož vyšlo nedávno najevo, že přijímal z ministerstev řízených sociálními demokraty státní dotace pro svůj hotel.
Langerův seznam
Langer po svém nástupu v září 2006 skutečně začal s rozsáhlými výměnami a na klíčová místa začal dosazovat své lidi.
Postupoval podle pravidla, že úřady mají opustit lidé spjatí s disentem a počátkem polistopadové éry, jako byl Jan Kubice. Byli nahrazováni předlistopadovými kádry, jakým je náměstek policejního prezidenta Jiří Houba, a mladými lidmi z okresů, příkladem může být pražský policejní šéf Martin Červíček.
Personální změny, které sociální demokraté nazývají "čistkami", postihly nejvíc specializované útvary.
V protikorupční policii střídal Langer šéfa za tři roky už třikrát, v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu byl vyměněn už zmíněný plukovník Kubice. Změny na nejvyšších místech nastartovaly exodus zkušených kriminalistů a výkon elitních útvarů se tak výrazně snížil.
Svědčí o tom, statistika, podle níž neměla policie za poslední tři roky v boji s mafiemi ani korupcí viditelný úspěch a neulovila "velkou rybu".
Důchod pro lovce lebek
Odchody pokračují dosud, tento týden odchází elitní kriminalista Ladislav Kadeřábek, který vedl pátrací tým známý pod názvem "lovci lebek" a který například stíhal uprchlého podnikatele Tomáše Pitra.
Přitom nejde o jednotlivá jména, úctu vzbuzuje už samotný seznam vyměněných šéfů jednotlivých útvarů: ředitel rozvědky, policejní prezident, policejní šéfové v krajích, šéf dopravní policie, ředitel policejní inspekce i protidrogového oddělení.
Lákadla ministrů vnitra
O tom, že ministr vnitra hodlá svůj vliv na bezpečnostní složky využít v politice, svědčí jednotlivé indicie.
Začala s tím už levicová vláda na jaře 2006, když protikorupční útvar vyšetřoval krach firmy VAE budoucího premiéra Topolánka.
Po nástupu Topolánkovy vlády pak zasahovala policejní inspekce proti Milanu Šošovičkovi, vyšetřovateli korupčního případu vicepremiéra Jiřího Čunka, i proti bývalému kriminalistovi Karlovi Tichému, který založil vyšetřovací spis Krakatice o spojení politiků s mafií.
Státní zástupce zvrátil vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy. Policista chtěl obvinit poslance Pavla Severu, kterého podezíral, že nechal tajnou zprávu ofotit novináře. Zástupce však případ překvalifikoval jako přestupek a Severa vyvázl s pokutou, stejně jako Langer, který rovněž nechal jednu stránku kopírovat.
Státní úkol na Savoy
Na vládní zakázku vyšetřovaly speciální policejní útvary i tajné služby případ hotelu Savoy, odkud unikla videonahrávka schůzky lobbistů Šloufa a Weigla.
Premiér Topolánek pak obsah zprávy převyprávěl sněmovně jako důkaz opozičního spiknutí.
Langer odmítá žádost ČSSD, aby rezignoval: "Rozumím tomu, že je někdo někomu nesympatický, Ale neslyšel jsem jeden jediný věcný argument, proč by měl Ivan Langer opustit ministerstvo vnitra. Neslyšel jsem žádný důvod," sdělil Lidovým novinám.
Topolánek se ministra zastal slovy: "Langer zcela jistě doslouží se mnou, je absurdní žádat odchod ministra v demisi."
