Praha - Českou výjimku z lisabonské smlouvy EU a chorvatský vstup do unie není možné propojit, o obou záležitostech by se tedy mělo hlasovat zvlášť, potvrdila stanovisko českého ministerstva zahraničí právní služba Evropské unie.

O výjimce a Chorvatsku má příští týden jednat vláda.

Premiér Petr Nečas (ODS) chtěl hlasování spojit, což by ale mohlo oba body zablokovat v Senátu, kde ČSSD výjimku vyžádanou prezidentem Václavem Klausem odmítá schválit.

Vstup Chorvatska do EU by tak byl ohrožen stejně jako výjimka. ČSSD nejnověji prostřednictvím Senátu vyzvala vládu, aby výjimku z Listiny základních práv EU neprosazovala.

Brusel dal "zelenou" ratifikaci české výjimky již minulý týden. Měla by být schvalována souběžně se smlouvou o přistoupení Chorvatska, ale nebude její částí. Už v létě ministerstvo dospělo k názoru, že o obou tématech by se mělo jednat souběžně a co nejrychleji, ale hlasovat zvlášť.

Hlava státu použila falešnou hrozbu

Česká vláda si pak vyžádala názor expertů z EU. To, že výjimku není možné propojit s chorvatským vstupem z právních důvodů, Praze potvrdila právní služba unie. Dokumenty totiž podle diplomacie mají jiné právní postavení a závaznost.

Klaus přijetím výjimky podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou o fungování EU, kterou dlouho odmítal. Státy EU pak výjimku slíbily na podzim 2009.

Cílem Klause bylo zaručit ochranu před možnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle mnohých právníků lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani připojená listina s těmito možnými nároky nesouvisejí.

Podle sociální demokracie hlava státu tehdy použila nacionalistické argumenty a falešnou hrozbu, protože výjimka se týká různých sociálních práv a ochrany životního prostředí. Každopádně výjimku i chorvatské členství v unii musí schválit všech 27 členských států unie.