Brusel - Češi budou vyškrtnutí Arevy z tendru na dostavbu Temelína vysvětlovat i v Evropské unii.
Podle českého velvyslance v Bruselu Martina Povejšila se o odstavení francouzského uchazeče od stamiliardové zakázky mluví zatím v bruselských kuloárech. Čeká se prý na zdůvodnění české strany a na to, až Areva vyčerpá své odvolací možnosti.
"Je to informace, která je v Bruselu známá. Zatím jsem nezaznamenal, že by rezonovala v míře, aby se to dotýkalo nás. Tím ale nechci říct, že se tak v budoucnu nebude dít," uvedl v rozhovoru s Aktuálně.cz Povejšil.
"Jakmile budou jasné důvody tohoto kroku, dá se očekávat, že se to stane předmětem debaty i tady," dodal diplomat ve své bruselské kanceláři.
Pokud by si Areva s ČEZ nedostatky v nabídce Francouzů nevyříkaly, mohla by Francie podle informací Aktuálně.cz například požádat Evropskou komisi, aby prověřila, zda Česko v případě temelínského tendru naplňuje evropskou směrnici o veřejných zakázkách.
ČEZ minulý pátek oznámil, že jaderný gigant, jehož většinovým vlastníkem je francouzský stát, nesplnil zákonné podmínky tendru.
Byl to překvapivý krok. Tendr je ostře sledovaný nejen kvůli částce, o niž se hraje, ale i kvůli tomu, že o dostavbu jihočeské atomové elektrárny soupeří klíčové velmoci: za Westinghouse lobbují USA, Rusové nabízejí své konsorcium MIR.1200 a výhoda Arevy byla právě evropská vazba.
Rázný krok ČEZ přišel navíc z pohledu evropské politiky ve velmi citlivém období. V Bruselu totiž po havárii ve Fukušimě bublá bitva o jádro. A bylo to právě jaderné spojenectví na unijní půdě, která je většinově k atomu rezervovaná, které Francouzi v souvislosti s Temelínem Praze posilovali.
Francouzští představitelé se zatím k vyškrtnutí Arevy nevyjádřili.
Jaderná koalice v EU
Jak moc se v současnosti prolíná jádro, evropské záležitosti a diplomacie, ukázal minulý čtvrtek, který si bezesporu zaslouží přívlastek "horký".
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg do Paříže ten den přivezl špatné zprávy ohledně vyškrtnutí Arevy z temelínského tendru a v Bruselu eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger vyhlašoval svá doporučení vyplývající ze zátěžových testů evropských jaderných elektráren.
Celé čtvrteční odpoledne se jednalo o společném stanovisku evropského „jaderného klubu", které odmítne údajné probouzející se snahy Bruselu zasahovat do národních energetických záležitostí, nakonec ale přišlo ve večerních hodinách jen stanovisko českého ministerstva zahraničí.
Václav Klaus na návštěvě v Temelíně
Nebyla tato změna plánu prvním náznakem v ochlazení česko-francouzského jaderného spojenectví?
„To můžu vyloučit, tuto debatu jsme vedli s našimi kolegy z dalších jaderných zemí uvnitř EU před tím, než ministr mluvil s francouzským ministrem zahraničí," uvedl Povejšil.
„Důvodem, proč nedošlo ke společnému prohlášení těch sedmi zemí, bylo, že někteří plédovali spíš za politický statement, jiní - a mezi nimi Francie - z důvodů subjektivních chtěli udržet to prohlášení na technické úrovni, tedy těch národních autorit, které mají na starosti dohled nad jadernými elektrárnami," popsal zákulisí jednání v EU Povejšil.
Každý v jádru za sebe
Diplomat nepřipouští, že by neúspěch Francouzů v tendru promluvil do unijního spojenectví Česka a Francie, které nabralo na síle práv v době, kdy se chystal temelínský tendr.
"Platit bude to, že každá země hájí své vlastní zájmy a hledá průniky s těmi dalšími. Do jaké míry se české a francouzské zájmy budou rozcházet a jestli to bude v důsledku vyřazení Arevy bez výběrového řízení, to v tuto chvíli neumím odhadnout, ale nepředvídám to," míní Povejšil.
Sbližování Česka a Francie na poli jaderné energetiky a v EU ale bylo během letošního roku nepřehlédnutelné.
Například letos v únoru byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba v Paříži na „ustavujícím" setkání projaderného bloku zemí EU. Francouzští diplomaté tehdy o Česku mluvili v této věci jako o klíčovém spojenci.
Premiér Petr Nečas také Francii během svého vládnutí navštívil hned dvakrát a vždy se mluvilo o jádru.
Důležité je ale také připomenout, že na jaře vystřídal prezidenta Nicolase Sarkozyho, který za atom silně lobboval, levicový Francois Hollande, který už se tolik za jádro nepere - už třeba proto, že ve Francii vládnou socialisté společně se zelenými, kteří jsou k jádru tradičně kritičtí.
