Praha - Nově zvolení poslanci se sejdou poprvé 22. června. A svolá je žena - Miroslava Němcová (ODS), která v zastoupení předsedala poslancům poté, co na funkci předsedy rezignoval (kvůli nevyjasněné státní dotaci a soudu kvůli půjčce) Miloslav Vlček (ČSSD).

Den před koncem volebního období dosavadní sněmovny to upřesnila sama Němcová.

Jak bude ustavující schůze probíhat?

Miroslava Němcová nejdříve podle jednacího řádu sněmovny složí slib poslance před celým shromážděním a poté všichni ostatí složí slib do jejích rukou. Následně poslanci ustaví volební komisi a mandátový a imunitní výbor a budou také volit nové vedení sněmovny.

Předběžné dohody rodící se trojkoalice naznačují, že by tato většina ve sněmovně ráda omezila počet funkcionářů (dosavadní sněmovna měla předsedu a pět místopředsedů) a ráda by z vedení vyloučila komunisty (dosud i oni měli křeslo místopředsedy).

Miroslava Němcová povede schůzi až do doby, než si sněmovna zvolí nového předsedu. Zatím se spekuluje o tom, že by sněmovnu mohl řídit někdo z ČSSD.

O to, kdo by měl ustavující schůzi svolat, se vedly právní spory. Jeden z výkladů dával tuto pravomoc do rukou Němcové jako nejstarší zvolené místopředsedkyni dosluhující sněmovny, druhý do rukou nejstaršího zvoleného poslance, kterým je předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (o právních sporech více ZDE).

V tomto případě ale konflikt nevznikl, Karel Schwarzenberg ve chvíli, kdy zjistil, že oba výklady jsou možné, reagoval podle své asistentky slovy: "V tom případě má samozřejmě přednost dáma."

Ustavující schůze sněmovny po volbách má klíčový význam. Teprve po ní může podat demisi kabinet Jana Fischera. Vládnout ale bude až do doby jmenování nové vlády.

V roce 2006 se o podobu vedení nové sněmovny vedly urputné boje v okamžiku, kdy levice i pravice měly stejný počet hlasů. Ustavující schůze se přerušovala celkem sedmkrát a poslanci byli schopni zvolit nového předsedu až 14, srpna, tedy po měsíci a půl.