Praha - Na ministerská křesla zapomeňte, alespoň po následujících parlamentních volbách. Poselství Miloše Zemana, jež přednesl na sobotním sjezdu Strany práv občanů - Zemanovci. Tedy strany, které sice chce dát svůj hlas, nicméně vítězství prý "přeje jiné" - své někdejší ČSSD.
Není překvapením, že nový předseda SPOZ Zdeněk Štengl se hodlá doporučením svého guru veřejně a bezpodmínečně řídit. Zemanovci prý v případě úspěchu v parlamentních volbách usilovat o místo ve vládě nebudou.
"Naprosto se s tím ztotožňuji. Mohli bychom být kritickým partnerem, budou se lépe prosazovat i některé (programové, pozn. red.) věci," přitakává Štengl bývalému sociálnědemokratickému premiérovi, který sice sám vládl díky jednobarevné vládě, nicméně jen díky "opoziční smlouvě" s ODS. Ta na čtyři roky vymazala reálnou opozici a vytvořila prostor pro nejrůznější výměnné obchody.
Místo deseti procent jen pět?
Nový předseda SPOZ dokonce říká, že by mu stačilo, kdyby partaj na první pokus jen překlenula pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny. "Jsem raději při zemi," říká. Podle posledních průzkumů veřejného mínění se strana pohybuje mezi 4 až 8 procenty.
SPOZ tak ustupuje ze svých původních velkolepých plánů, kdy v euforii po vyhraných prezidentských volbách odhadoval Štenglův předchůdce, dnes Zemanův hradní kancléř Vratislav Mynář, že by SPOZ mohla získat deset a více procent. A podílet se s vítěznou ČSSD na vládě.
Zemanův program zůstává
I po víkendovém sjezdu se SPOZ drží dvou základních priorit, které skloňuje ve svém programu Miloš Zeman i po něm i lídři Zemanovců:
- posílení přímé demokracie, tedy snížení hranice pro přeskakování v rámci kandidátky z 5 na 3 procenta;
- přímá volba hejtmanů a starostů a takzvané panašování (udělování preferenčních hlasů napříč kandidátkami);
- v ekonomickém programu zdůrazňuje SPOZ nové investice;
Předseda socialistů Bohuslav Sobotka mu v povolební emoci vzkázal, že se stranou "postkomunistů, řízenou podnikatelským klanem s podivnými vazbami", si vládu představit příliš neumí.
Pro představu, jakou politickou moc jednotlivá procenta znamenají - Strana zelených měla při volebním výsledku 6,29 procenta v roce 2006 šest poslanců, Věci veřejné při svých 10,88 procenta v roce 2010 pak čtyřiadvacet poslanců.
Superlídr Pecina?
S výměnou předsedy přichází další posun v politických ambicích. Zatímco Vratislav Mynář byl připraven za svou stranu kandidovat i jako takzvaný superlídr, Štengl se do popředí nehrne.
Na kandidátce do sněmovny by rád byl, nicméně na celorepublikové volební jedničce údajně "nebazíruje". Odkazuje přitom k úspěšné strategii při krajských volbách v roce 2012 v jeho Pardubickém kraji. Jako lídra tehdy postavil známého odboráře Jaromíra Duška a sám šel až na třetí místo. V současnosti SPOZ v hejtmanství vládne spolu s ČSSD a lidovci.
"Jestli tu budou kvalifikované osobnosti, tak jim musíme dát přednost," potvrzuje, že "pardubickou cestu" plánuje i pro celostátní volby. Příkladem osobností jsou pro něj nezávislí starostové, ale také úspěšní manažeři velkých společností.
Jméno jedné takové osobnosti už ve straně delší dobu rezonuje - jde o někdejšího ministra vnitra Fischerovy vlády, později lídra pražské kandidátky socialistů Martina Pecinu. Ten se nyní vrátil k byznysu, pracuje jako ředitel společnosti Vítkovice Holding. Návrat do politiky však nevylučuje.
Na téma superlídr se bavit nechce, přiznává nicméně, že pokud by SPOZ měla zájem, tak by za ni kandidoval. "Musí si to ale rozhodnout oni," říká opatrně.
V pravicové Praze ještě jako kandidát ČSSD získal 15,1 tisíce preferenčních hlasů, což bylo dvakrát více než dvojka tehdejší kandidátky Petr Hulinský. Kandidoval navíc v "cizím" prostředí - Pecina pochází ze severní Moravy. Tehdejší lídr socialistů Jiří Paroubek získal při stejných volbách v Ústeckém kraji 18,5 tisíce hlasů.
Nejedlý, Šlouf a ti ostatní
Sobotní volby nového stranického vedení ovšem potvrdily tendenci, na kterou narazil deník Insider například v okamžiku, když se zabýval stranickými účty.
Svou partajní pozici totiž jednoznačně posílil Martin Nejedlý, který dosud měl jako ekonomický místopředseda SPOZu na starost stranickou pokladnu.
Jako statutární místopředseda má nově stranu pod kontrolou ještě víc. Byl by to navíc on, kdo by převzal velení, kdyby Zdeněk Štengl v předsednictví "zklamal". I když sám je navenek velmi zdrženlivý. "Nemám v úmyslu nikam kandidovat," reagoval pak na dotaz o případných parlamentních ambicích.
Naopak do ústraní se ještě více stáhl lobbista Miroslav Šlouf - běžní delegáti ho sice o víkendu v kuloárech vřele zdravili, ale "nové vedení" si od něj drželo odstup. A deník Insider již dříve zaznamenal, že Šloufovy peníze zmizely ze zveřejňovaných dokumentů o hospodaření strany.
"Je naštvaný. Miloš Zeman na Hradě byl jeho nápad a teď se k němu staví takto," komentoval dění kolem někdejší hlavní persony Zemanovy vlády jeho pražský spolustraník. Sám Šlouf se s novináři odmítal bavit a většinu sjezdu proseděl obklopen věrnými v lobby baru.
Jeho nejasnou pozici ilustruje příběh z kuloárů.
Na jedné straně pražští delegáti, tedy straníci z původní Šloufovy organizace, řešili, zda se jim podaří někoho přemluvit, aby se postavil Štenglovi v souboji o předsedu. Z průběhu sjezdu je již zřejmé, že nikoho nenašli. A navíc se jim ani nepovedlo nechat Štengla zvolit až v druhém kole.
Na druhé straně ovšem jsou tajemné úsměvy dvou dlouho nezpochybnitelných blízkých spolupracovníků z byznysu Nejedlého a Šloufa, které zaznamenaly reportérky deníku Aktuálně.cz, když se oba Zemanovi muži potkávali ve foyer. Znamenaly tiché spojenectví, nebo rozkol?
