Poslanci tak opět schválili sporný zákon o nemocenském pojištění. Platit začne od příštího roku.
Sněmovna zákon přijala na přelomu roku, prezident Václav Klaus normu vetoval na konci března.
Prezident tehdy uvedl, že převést platbu nemocenské na zaměstnavatele především "nemá žádné rozumné opodstatnění." Zaměstnavatel by tak měl "zodpovědnost za osobu zaměstnance jako celek", ale "to by mohlo být opodstatněné pouze v systému, v němž zaměstnavatel vlastní zaměstnance, což z historie známe jen a jedině z éry otrokářství."
Dalším důvodem k odmítnutí tohoto zákona pro Klause bylo to, že "zaměstnavatel by byl tímto systémem motivován k takovému výběru zaměstnance, který podle jeho názoru minimalizuje nemocnost, to znamená, že by docházelo k diskriminaci zaměstnanců podle věku či podle jakéhokoli jiného "sklonu k nemoci"." Tím navíc tento zákon podle prezidenta může zvýšit nezaměstnanost.
Proti zákonu byli i podnikatelé
Zákon se už před několika měsíci nelíbil ani zástupcům podnikatelů. Podle Hospodářské komory by změna mohla způsobit existenční potíže především malým firmám. Komora proto navrhovala, aby si podniky mohly vybrat, zda přejdou na nový systém, či zůstanou u nynějšího stavu.
Ministr práce Zdeněk Škromach při schvalování ve sněmovně na přelomu roku uvedl, že zákon bude pro zaměstnance výhodný, neboť by jim snížil odvody o 18 miliard korun. Podle něj také zákon zabrání zneužívání nemocenské.
Podle stínové ministryně práce a poslankyně ODS Aleny Páralové ale zákon přinese pouze zvýšení administrativy jak pro stát, tak pro podniky. To ale Škromach odmítá.
Stonání se v ČR v posledních letech výrazně prodloužilo. Nejčastěji jsou podle statistik nemocní lidé s nižším výdělkem. V nemoci jim příjem totiž tolik neklesne. Pracovníci s nadprůměrnou mzdou naopak stonají méně nebo si na nemoc kvůli nízkým náhradám raději berou dovolenou.
