Praha - Ve sporu s premiérem Petrem Nečasem o evropskou politiku, který v těchto dnech ovlivňuje domácí politickou scénu, přišel ministr zahraničí Karel Schwarzenberg o možnost ovlivňovat české postoje pro klíčové summity Evropské unie.
Ztratil ji minimálně po formální stránce. Nové znění jednacího řádu vlády, které narychlo a navzdory TOP 09 Nečas minulou středu prosadil, totiž také nově říká, že mandát na jednání zcela klíčového bruselského summitu, zasedání Evropské rady, předkládá od nynějška už jen premiér.
Původně se přitom v jednacím řádu se šéfem diplomacie výslovně počítalo.
Evropská rada, summit hlav vlád a států sedmadvacítky, řeší klíčové "vnitřní" a ekonomické záležitosti EU, ale i diplomatické otázky, v poslední době například vstup Chorvatska nebo situaci v Libyi.
Mandát jen premiérovi
Do minulé středy měl podle vládních osnov předkládat mandát ministr pro evropské záležitosti - tedy formálně premiérův člověk působící na Úřadu vlády - společně se šéfem diplomacie.
„Návrh mandátu na zasedání Evropské rady předkládá předseda vlády," píše se však už nyní v jednacím řádu vlády.
Původní znění jednacího řádu odpovídalo rozložení sil pocházejícímu z doby úřednické vlády, ale i kabinetu premiéra Mirka Topolánka. Unijního ministra Nečasova vláda nemá, zároveň s touto neexistující funkcí ale z vytváření českých postojů pro klíčové unijní fórum vypadl i ministr zahraničí.
Vicepremiér pro evropské záležitosti Topolánkovy vlády, dnes ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) tvrdí, že vyškrtnutí ministra zahraničí je důsledkem Lisabonské smlouvy.
„Evropští ministři zahraničí si vyjednali Lisabonskou smlouvu, tím ale také posílení role premiérů na poli evropské politiky," řekl Aktuálně.cz Vondra.
Diplomacie na summitech
Hlavní spor ohledně nového jednacího řádu se přitom vede kolem nově zřízené funkce státního tajemníka pro EU.
Spor o eurotajemníka a unijní záležitosti mezi Schwarzenbergem a ODS se táhne už rok. Ministr od začátku upozorňuje na to, že ve hře jsou hlavně kompetence na evropském poli. Schwarzenberg dříve bouřil proti odebírání kompetencí jeho úřadu.
V minulém týdnu, kdy vláda změny schválila, se ministr zahraničí pro Aktuálně.cz vyjádřil právě jen na adresu úředníka, který se má stát Nečasovým státním tajemníkem pro EU. „Proti panu Bellingovi osobně nic nemám," řekl a telefon položil.
Smířlivě zprvu hovořil i Schwarzenbergův úřad.
„Ministerstvo zahraničí vítá koordinaci v unijních záležitostech, kterou dělá Úřad vlády, ovšem reprezentace vůči zahraničním partnerům náleží ministerstvu zahraničí. To je podstatné, z toho nejde ustoupit," sdělil Aktuálně.cz ke změnám jeho mluvčí Vít Kolář.
V neděli ale ministr zahraničí odkryl své karty. Funkci státního tajemníka pro EU zřídil i na svém úřadě. Do funkce jmenoval svého prvního náměstka Jiřího Schneidera.
I loni na podzim se přitom oba klíčoví muži vlády nepohodli právě i kvůli vytváření mandátu na zasedání Evropské rady. Schwarzenbergovi tehdy vadilo, že Nečas se o unijním summitu radil i s prezidentem Václavem Klausem a o schůzce ho neinformoval. Nakonec se udobřovali společným prohlášením, že oba mají na vytváření českých postojů rovnocenný vliv.
Spory i u sousedů
ODS a Schwarzenberg si v pojetí unijní politiky nerozumí. Zatímco občanští demokraté zastávají ostražité pozice, ministr dlouhodobě zdůrazňuje, že by česká politika měla být vstřícnější a méně euroskeptická.
Podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky Viery Knutelské jsou přetahované o unijní agendu mezi ministerstvy zahraničí a úřady premiéra běžné ve všech unijních zemích. A Lisabonská smlouva v tom podle ní klíčovou roli nehraje.
„Různé země to mají různě uspořádané. Například v Polsku, které v současné době předsedá EU, unijní agendu spravuje tamní ministerstvo zahraničí, přesunula se tam nedávno právě z Úřadu vlády," řekla odbornice EU.
O tom, že jde o spornou otázku, svědčí i způsob, jakým vláda - především premiér Nečas - změny prohlasovala. Změny jednacího řádu se po roce začaly řešit v době, kdy na jednání kabinetu nedocházeli ministři z TOP 09. Schwarzenberg Nečasův postup označil za „přepadovku", ministr financí Miroslav Kalousek pak za „klukovinu".
