Praha - Ačkoliv připravovaná reforma českého vysokého školství čelí kritice, premiér Petr Nečas ji považuje za nezbytnou.
Změny musí nastat, a to i ve vědě, aby Česko zůstalo konkurenceschopné, prohlásil ministerský předseda na pátečním zasedání České konference rektorů.
Podle Nečase se musí změnit špatný akreditační systém nebo udělování titulů profesorům a docentům. Podpořil i rozvrstvení vysokých škol nebo kontraktové financování. Připravované změny odmítla většina akademické obce, studenti plánují protesty.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) zároveň uvedl, že ohledně kontraktového financování škol na několik let dopředu ještě bude jednat s ministrem financí.
"K žádnému omezování akademických svobod, autonomie, samosprávy v naší zemi nedojde," upozornil premiér v reakci na nejčastější výtky odpůrců reformy.
Názorům všech zájmových skupin je podle něj třeba věnovat velkou pozornost, nejde ale donekonečna dělat nejrůznější analýzy a varianty řešení. "Je potřeba již konat," dodal s tím, že reformy se připravují už od roku 2006.
Premiér tak podpořil například zpoplatnění studia a systém studentských půjček. "Sníží bariéru k vysokoškolskému vzdělání," myslí si. Změnit se prý musí i špatný akreditační systém nebo udělování titulů profesorům a docentům.
Nečas se vyslovil také pro rozvrstvení vysokých škol nebo takzvané kontraktové financování. Smyslem reformy by mělo být posílení kvality.
Rektoři: Bez peněz kvalitu neudržíme
Rektor Univerzity Karlovy a předseda konference rektorů Václav Hampl ale varoval, že když se už několik let snižují prostředky pro vysoké školy, půjde kvalitu udržet těžko. Reforma počítá s takzvaným kontraktovým financováním, při němž by univerzity dostaly na několik let dopředu slíbený určitý objem peněz.
O tomto ale musí Dobeš ještě jednat s ministrem financí. Dobeš ale odmítl, že by o peníze vybrané na školném chtěli snížit výdaje na vysoké školy.
Návrh dvou reformních zákonů odmítají kromě České konference rektorů také Rada vysokých škol a akademické senáty většiny univerzit. Proti reformě bojuje také nová Iniciativa za svobodné vysoké školy, kterou podpořila řada osobností veřejného života. Kromě omezení akademických svobod se odpůrci reforem bojí také zavedení školného.
Kabinet by měl návrh reformy projednat v březnu. Poslední únorový týden přitom bude na většině univerzit protestní.
Reformy se připravují několik let, kvůli protestům akademické obce byly pokaždé odloženy. Kromě školného se v nich počítá také se změnami pravomocí akademických orgánů a akreditační komise. Nově by se také školy měly orientovat buď na výzkum, vzdělávání nebo praktické uplatnění absolventů.
