Ale také neúctu odborníků a opozice.
Pavlačový dům nedaleko centra pod rukama dělníků pomalu mizí. Ještě před týdnem tady žilo na padesát romských rodin. Dnes už jsou všichni za hranicemi města.
"Budu dál hasit, co vás pálí. Plané sliby nedávám," billboard s usměvavou podobiznou současného lidoveckého starosty Jiřího Čunka, který visí na zdi demolovaného domu, nenechává nikoho na omylu. Je před volbami a vystěhováním Romů žije celé město.
"Jsem pyšný na to, jak jsme to vyřešili," říká starosta Čunek. "Je to mé předvolební téma. Původně jsme ještě chtěli na místě toho domu stříhat pásku u nového parkoviště, ale nestihli jsme to. I vystěhování je ale doklad, že jsme to tu vyčistili."
Odborníci, krajští politici, opozice i samotní Romové starostovu euforii nesdílejí. Podle nich problém nevyřešil, jen odsunul. Vytvořil nové ghetto, které se stane časovanou bombou.
Ghetto podle Čističe
Na okraji bývalé skládky, mezi silnicí, průmyslovou zónou a lesem stojí dvě barevné bytovky. Domy složené z ocelových kontejnerů byly hotovy za sedm týdnů. V nich, tři kilometry od centra Vsetína, bydlí většina rodin, které žily u městské polikliniky.
"Dům byl v dezolátním stavu, byl tam nepořádek, lidé, kteří chodili k lékaři si stěžovali na hluk a zápach," vysvětluje starosta, proč se rozhodl tyto lidi vystěhovat. "Většina měla dluhy na nájemném. Dali jsme jim vybrat, buď skončí na ulici a děti v dětském domově, nebo půjdou za město."
Pokud Romové nechtěli skončit na ulici, museli nejdřív zaplatit své dluhy. Podle terénních pracovníků si velká část z nich musela půjčit u lichvářů.
"Stát problém s Romy vůbec neřeší a nechává to na nás. Nikdo na Romy ještě nezatlačil, vždy se jim ustoupilo. My se ale jako stát chovat nebudeme," říká Čunek. "Vím, že by bylo dobré, aby byli rozptýleni, ale nemáme byty ani kde stavět. Tak jsem vymyslel vlastní řešení."
Nová šance v kontejneru
Ve Vsetíně se rozhodli, že zabijí dvě mouchy jednou ranou. Občany zbaví jejich "problému" a Romům dají novou šanci. "Poskytneme jim nové byty, ale s tvrdými pravidly," říká starosta. "Dostanou byty se sociálním zařízením, ale se smlouvou na měsíc. Pokud nebudou platit a posílat děti do školy, půjdou na ulici."
Těm, kteří pravidla budou dodržovat, starosta slíbil, že jim bude přidělovat byty ve městě.
"Pokud tento slib splní a do roka se někteří vrátí do města, tak mohu říci, že havárie nemusí nastat," říká šéf Diakonie evangelické církve David Žárský. "Pokud se tak nestane, ztratí ti lidé důvěru i motivaci a za pár let tu bude uzavřená komunita, které se každý bude vyhýbat."
Podle Žárského to starosta "myslí upřímně". "Věřím, že je to jeho hluboké přesvědčení, že na Romy se musí tvrdě," říká Žárský. "Ale je otázka, jaký je jeho cíl."
A proč jsme tady my?
Po starostově zásahu skončily na okraji i rodiny, které nebyly problémové, nájmy poctivě platily, nebo měly jen malé dluhy.
"Nedlužili jsme nic, chovali jsme se slušně, přesto nás dali sem," diví se Andrea Horváthová, matka dvou dětí. "Všichni čtyři musíme žít v jedné místnosti, děti jsou nevyspalé, nemohou se tu soustředit na učení."
Ani Dáša s Romanem, kteří mají čtyři děti, nechápou, proč museli za město. "Nebyl jsem trestaný, jsme slušní, udělal jsem si rekvalifikační roční kurz, mám práci, děti chodí do školy," říká Roman. "Nevím. Proč nás takhle trestají?"
Daniela Cincibusová, sociální pracovnice Diakonie nabízí jediné vysvětlení. "Mám pocit, že se jich chce starosta zbavit úplně, nastavil to tak a postavil si na tom politickou kariéru," říká. "Nehledal jiné řešení, rovnou začal s represí."
Podle Cincibusové měli začít sociální pracovníci s podporou těchto lidí mnohem dříve, kdy ještě neměli vysoké dluhy. "Mohli s nimi sjednat splátkové kalendáře, jednat o prominutí penále a podobně," říká žena, která v pěstounské péči vychovala patnáct romských dětí.
"Oni to ale neřešili a dali je rovnou k soudu za neplacení," říká. "Přišli o nárok na byt, a neměli jinou možnost, než jít sem, kde jsou všechny spotřebiče i topení na elektřinu. Ti lidé nebudou mít na zaplacení."
"Tarif 3,60 korun za kilowat pro ně bude likvidační, je to velký malér," přitakává pracovník firmy ČEZ, která do kontejnerových bytovek přijela provádět měření. "Elektrické rozvody jsou tady udělané tak, že sem nelze nastavit levnější tarif."
Časovaná bomba tiká
Letošní lídr kandidátky ČSSD, bývalý poslanec a pozorovatel v Evropském parlamentu Petr Šulák starostovy kroky kritizuje.
"Není to kvůli jeho odlišné politické příslušnosti. Ve vedení Valašského Meziříčí je ODS, a ti to udělali dobře. Romové žijí rozptýleně ve městě, sami pomáhají stavět byty," říká Šulák. "Přesunout ghetto za město, není řešení. Musíme se chovat jako vyspělý evropský stát a ne jako xenofobní rasisti."
"Starosta tu živí vášně proti Romům," vysvětluje sociálnědemokratický lídr, proč sám nemá v programu podporu Romů. "Ale máme tam přiměřené bydlení pro všechny tedy i pro minority," říká. "Víme, co ghetta způsobila v USA. Bude potřeba lidi, které starosta vystěhoval, rozptýlit zpět do města. Prostorů, kde lze stavět byty je několik, peníze nejsou problém, stačí jen chtít."
Starostova strategie se nelíbí ani ženě v čele nové kandidátky Nezávislí pro rozvoj Vsetína, pedagožce Střední zdravotnické školy Radaně Štefkové. "To ghetto je časovaná bomba," říká. "Je to nejtěžší i ožehavé téma, netroufla jsem si dát do programu, že by v každém paneláku měla žít jedna romská rodina. I když u těch, kteří platí nájem a jsou slušní, by to tak mělo být."
Lid jde se starostou
Zdá se, že předvolební tah starosty byl úspěšný a přemaže i skandál, kdy bývalá sekretářky obvinila starostu ze sexuálního obtěžování.
Všichni námi oslovení občané Vsetína si starostův "zátah" proti Romům pochvalují a slibují mu své volební hlasy.
"Jeho strana se mi nelíbí, ale jeho zaškrtnu," říká paní Libuše, označující se jako mladá důchodkyně. "Dobře udělal, že je vystěhoval, konečně tady bude klid."
Někteří vsetíňané by kromě starosty volili ještě tvrdší řešení. "Byl to dobrý krok, ale já bych je vystěhoval rovnou na ulici," říká Jaromír Matušů, redaktor Vsetínských novin. "Město tímhle hodně žije, a starosta tím určitě získal hodně politických bodů. Na polikliniku totiž chodí skoro každý."
Vystěhovat, odsunout
Na rozdíl od vsetínských si ale Čunek proti sobě popudil krajské politiky a starosty některých obcí. Zhruba stovku Romů totiž město vystěhovalo do obcí za hranicemi Zlínského kraje.
"Byli to ti nejvíc problémoví," říká starosta podle čeho vybírali. "Nechceme, aby sem dojížděli a vytvářeli komunitu. Chceme, aby se integrovali tam."
Město zaplatilo čtyři zchátralé domy na Jesenicku a ve Východních Čechách. Pokud je Romové nebudou splácet, budou muset pryč.
Patnáctičlenná rodina paní Růženy, která se stará o dvě děti s postižením, byla mezi těmi, které město označilo za "nejvíc problémové" a vystěhovala je do obce Suplíkovice. Odtud se ale rodina po pár dnech vrátila, jedno z dětí skončilo v nemocnici.
"Ten dům byl úplně zchátralý, nechápu, jak nás tam mohli dát," říká paní Růžena, které teď bydlí v provizorních podmínkách ve Vsetíně. "Nevíme, co s námi bude, nikdo nám nic neřekl."
Vedení Olomouckého kraje, kam Vsetín vystěhoval 60 svých občanů označují tento krok za "šílený".
"Je to jako za protektorátu. Stěhovali je v jednu v noci, nevěděli, kam je vezou a stejně tak o nových obyvatelích nic netušili ani starostové obcí," říká radní Petr Polášek. "Takhle se sociální problémy neřeší. Vystěhovali lidi do nejchudší oblasti našeho kraje, kde nemají žádnou možnost dostat se ze své tíživé situace."
Podle Poláška je nutná dlouhodobá sociální práce. "Tohle nemá rychlé řešení, je potřeba podporovat neziskové organizace, které se tím zabývají a neustále těm lidem pomáhat," říká Polášek. "Všude ve světě, kde ghetta jsou pochopili, že se vyplatí všechno jiné, než represe."
