Praha - Když se v září 2005 stal Martin Bursík předsedou Strany zelených, dovedl o rok později partaj do sněmovny. Nyní chce tento postup zopakovat, i když momentálně nepatří mezi nejužší vedení strany, je pouze členem širší republikové rady.
Na sjezdu zelených, který se koná příští víkend, se však chce opět dostat do čela strany. A v následujících volbách ji vrátit do velké politiky.
Dosavadní předseda Ondřej Liška věří, že svou pozici prvního muže strany obhájí, i když Bursíka považuje za silného soupeře.
Strana zelených - pokud by se v příštích volbách dostala do sněmovny - se podobně jako KDU-ČSL může stát stranou s významným koaličním potenciálem pro vytvoření většinové vládní koalice.
Jenže zatím to na návrat do sněmovny nevypadá, strana má dlouhodobě preference kolem tří procent, jen občas povyskočí více. V posledních senátních volbách ale zelení zabodovali, do druhé parlamentní komory se dostali dva jejich kandidáti Eliška Wagnerová, za zelené a Libor Michálek, podporovaný společně Piráty, KDU-ČSL a zelenými.
Zelení jako hráz proti ČSSD + KSČM
Podle Bursíka je zapotřebí, aby strana dostala nový impuls. Proto se před několika měsíci rozhodl, že se bude znovu ucházet o předsednické křeslo.
Uvedl, že nedávné krajské volby, respektive vznik oranžovorudých koalic, ukázal směr, kterým ČSSD chce jít i po sněmovních volbách - chce legitimizovat KSČM. Podle Bursíka přitom ve Straně zelených existuje relativně silné levicové křídlo, které by tomu mohlo napomoci.
"Pokládám to za cestu, která by vedla ke konci zelených," konstatoval Bursík, podle něhož by zelení - pokud budou ve sněmovně a případně ve vládě - měli spojení sociálních demokratů s komunisty na vládní úrovni zabránit.
Tichý ekologický hlas
Martin Bursík tvrdí, že ze Strany zelených není dostatečně slyšet hlas proti současné destrukci ochrany životního prostředí.
"Strana by měla jít daleko ofenzivněji do střetu s vládou v oblasti životního prostředí," je přesvědčen Bursík, podle něhož se například z veřejné debaty vytratilo téma udržitelného rozvoje.
"Hlas Strany zelených je tichý, politický projev je šedivý," konstatoval Bursík, podle něhož ani lidé z ekologických organizací a novináři specializující se na ekologii neví, kdo u zelených formuluje stanoviska k životnímu prostředí.
"Pak strana nemá šanci oslovit veřejnost a získat větší podporu než právě ta tři procenta. To je zásadní problém zelených," řekl Aktuálně.cz Bursík, podle něhož může strana oslovit stovky tisíc zklamaných voličů.
"Jenže představa, že strana zaujme veřejnost jinými tématy a vynechá udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí je hlubokým omylem, ve kterém zelení žijí bohužel již tři a půl roku," soudí někdejší vicepremiér a ministr životního prostředí v Topolánkově vládě.
Rozpolcená strana
Bursík rezignoval na předsednictví zelených na podzim 2009 po neúspěchu ve volbách do evropského parlamentu, před tím ale strana neuspěla ani v krajských volbách.
Podle Bursíka to bylo způsobeno především rozkolem uvnitř strany, proti níž pak kandidovala třeba Olga Zubová.
Bursík připomněl, že na jeho úspěch ze sněmovních voleb 2006 nedokázal jeho nástupce Ondřej Liška navázat. "Nekandiduju ale proti Ondřeji Liškovi, kandiduju na předsedu," zdůraznil Bursík.
Nevstupujme do stejné řeky
Dosavadní předseda Liška uvedl, že je rád, že nekandiduje na předsedu zelených sám. "Bylo by ale velkou chybou se vracet do období vlády Mirka Topolánka a bez hlubší reflexe vstoupit do stejné řeky," řekl Aktuálně.cz Liška.
Dodal, že stranu čekají čtyři volby: kromě sněmovních ještě komunální, senátní a evropské. Podle něj se už nemůže opakovat situace z roku 2006, že Bursík přivede zelené do sněmovny.
"To nemůže stát a padat s jedním člověkem," tvrdí Liška, podle něhož je zapotřebí mít silné celé sedmičlenné předsednictvo i další výrazné osobnosti mimo něj.
Liška uvedl, že strana prodělala těžké období, během něhož bylo zapotřebí ji například finančně stabilizovat. Po neúspěchu v posledních sněmovních volbách totiž zelení přišli o veškeré příspěvky od státu. A že Bursík se v této době ze strany stáhnul.
"Myslím, že jsme se už ale odrazili ode dna," řekl Liška, někdejší ministr školství. Připomněl, že strana má bezmála 400 obecních a městských zastupitelů, starostky i starosty, devět krajských zastupitelů a dva senátory. Jejich prostřednictvím chtějí zelení předkládat návrhy zákonů, například o zprůhlednění financování politických stran.
Liška tvrdí, že Strana zelených překonává tradiční dělení stran na levici a pravici, takže může oslovit zklamané voliče nalevo i napravo. Odmítá Bursíkovo tvrzení, že zelení "zapomínají" na ekologická témata.
Fischerová, Dienstbier, Švejnar?
Rozpor mezi oběma kandidáty na předsedu Strany zelených ukazuje i aktuální přímá volba prezidenta. Zatímco oficiálním kandidátem, kterého zelení podporují, je Táňa Fischerová, Bursík se postavil za Jana Švejnara, který ovšem nakonec nesehnal dostatečnou podporu a přímé volby se nezúčastní.
"Realita je taková, že jeden proud u zelených jde za Fischerovou, jeden za Dienstbierem. Já jsem dlouhodobě ve spojení s Janem Švejnarem a podporoval jsem ho," konstatoval Bursík.
Oba kandidáti se shodují, že příští víkend čeká delegáty sjezdu vážné rozhodnutí. Významný člen pražské organizace Strany zelených, kterého Aktuálně.cz oslovilo, favorizuje Lišku.
"Jak jsem si projížděl seznam delegátů, vypadá to, že Liška obhájí," řekl Aktuálně.cz straník, který si nepřál být jmenován, protože podle něho by předsedou neměl být Liška ani Bursík.
"Je jasné, že změna musí přijít, ale zatím se nějak neobjevuje nikdo, kdo by jí měl a mohl udělat," tvrdí.
Patří podle vás Strana zelených do parlamentu? Diskutujte na Facebooku:
