Praha - Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík může před sněmovním branným a bezpečnostním výborem vypovídat o armádních zakázkách.
Poslanci jej jednomyslně zbavili mlčenlivosti.
Krejčík má promluvit na výboru hlavně o nákupu nákladních vozidel, pronájmu gripenů, nákupu kolových obrněnců, o akvizicích na vojenských ubytovacích a stavebních správách, o likvidaci nepotřebné munice a také o deblokaci ruského dluhu.
Jednání výboru, na které bude bývalý ředitel zpravodajství pozván, by se mohlo uskutečnit podle jeho předsedy Františka Bublana (ČSSD) někdy na přelomu února a března. Zasedání bude s největší pravděpodobností uzavřené. Krejčík nebude moci vysvětlovat, jak tajná služba k informacím přišla.
Pro zbavení mlčenlivosti Krejčíka iniciované opoziční ČSSD se vyslovili všichni přítomní poslanci i ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). "Určitě nic nechceme zametat pod koberec," zdůraznil ministr.
Vondra umožnil Krejčíkovi vypovídat před protikorupční policií v kauze údajné korupce při nákupu nákladních vozidel Tatra. Podezřelých je několik lidí včetně někdejšího ministra obrany Martina Bartáka, jenž je nyní náměstkem ministra financí.
Kvůli vyšetřování zmíněné zakázky má v současnosti neplacené volno. Krejčík během svého působení v čele vojenské rozvědky upozornil politiky například na to, že zakázka na nákup Tater je zmanipulovaná a lobbistům vynese miliony na provizích ze státních peněz.
Policie případ nejdříve odložila. Nyní jej vyšetřuje od listopadu v souvislosti s informacemi někdejšího amerického velvyslance USA v Česku a předsedy dozorčí rady Tatry Williama Cabanisse. Cabaniss řekl, že v únoru 2008 po něm chtěl Barták miliony dolarů za to, že Tatra už nebude mít se zakázkou problémy. Barták ale tvrdí, že jde o vykonstruovanou záležitost.
Členy výboru by chtěl Krejčík informovat o "závažných skutečnostech" z doby, kdy byl ve funkci ředitele Vojenského zpravodajství, tedy z let 2004 až 2007.
Tehdy byli ministry obrany nejprve Karel Kühnl (US-DEU) a po něm Jiří Šedivý (ODS) a Vlasta Parkanová (tehdy KDU-ČSL; dnes TOP 09).
