Praha - Mirek Topolánek potřetí obhájil předsednické křeslo, ale získal jen 58 procent hlasů. Slíbil, že provede nezbytné změny, delegátům však neřekl, o co půjde.
Na jménech řadových místopředsedů se nezměnilo nic. Počtvrté obhájil Petr Nečas, potřetí Petr Bendl, podruhé Ivan Langer a poprvé Petr Gandalovič.
Podle krajského klíče bylo obsazeno místo prvního místopředsedy. Odstupujícího Pavla Béma nahradil jiný pražský kandidát, David Vodrážka.
ODS však odolala všem rizikům: nerozdělila se po odchodu čestného předsedy Václava Klause, nezrušila spolupráci ve středopravé koalici, nevzdala plán reforem, neodmítla Lisabonskou smlouvu, což by zkomplikovalo evropské předsednictví.
Přidat v reformách
Topolánek na kongresu uvedl, že ODS čekají změny.
Na dotazy novinářů konkrétně sdělil, že ho čekají jednání o dalším osudu koalice. S koaličními kolegy bude jednat o "půdorysu vlády": Může zůstat stejný kabinet, může být nahrazen menšinovou vládou ODS, občanští demokraté mohou odejít do opozice.
Hlavním rizikem pro přežití vlády se po kongresu stal odchod Klausových příznivců z poslaneckého klubu ODS. Pokud se současná vláda udrží, tak se podle Topolánka nebude měnit její program. V tom se na kongresu shodl se všemi ministry.
"Není prostě pravda, že vláda nekoná, že nemění a nereformuje zbytnělý, postsociálnědemokratický stát. Přesto se mluví o kvazireformách. Proč? No protože ti, co volají po hlubších reformách, se ve skutečnosti opravdových reforem bojí," vysvětlil například ministr průmyslu Martin Říman, proč je třeba pokračovat.
Topolánek potvrdil, že stávající reformy mohou jedině zrychlit: "Stačí přidat do kroku a neschovávat se za kolemjdoucí," popsal svůj přístup.
| Změní se po víkendovém sjezdu politika ODS? Diskutujte |
Řídit stranu jako firmu
K plánované výměně ministrů dal kongres Topolánkovi zřetelné vodítko. Svou pozici posílil ministr zemědělství Gandalovič, který se stal v prvním kole místopředsedou, oslabil naopak ministr dopravy Aleš Řebíček, který z boje o post místopředsedy vypadl v prvním kole. Neuspěl ani ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Čtyři z šesti členů vedení jsou ve vládě, proto bude mít změny ve straně na starost nový první místopředseda Vodrážka (35). V roli budoucího šéfa Hlavní kanceláře ODS slíbil obnovit spolupráci pražského centra s regionálními reprezentacemi, která se rozpadla během prohraných krajských voleb. Stranu chce řídit jako firmu.
Svou vizi představil také jen obecně: "Chci zlepšit komunikaci mezi poslanci, zástupci obcí a měst. Chci být v dobrém smyslu slova obhájcem prostých občanů a řadových členů ODS," prohlásil ve svém nominačním projevu Vodrážka, dosavadní starosta Prahy 13 a absolvent soukromé Vysoké školy finanční a správní.
Vzpoura úspěšných
Vedle sobotní rezignace čestného předsedy Václava Klause prožili delegáti další krizi v neděli v poledne. Při druhém kole volby prvního místopředsedy nezískal většinu ani jeden z kandidátů. Většina českých krajů se totiž vzbouřila proti favoritovi Langerovi. Přes několikaměsíční kampaň v boji o pozici druhého muže ODS mu do vítězství chybělo dvacet hlasů a souboj s pozdějším vítězem Vodrážkou skončil patem.
Delegáti z Prahy, středních, jižních a východních Čech spontánně ventilovali základní roztržku uvnitř strany, kterou způsobil Topolánek před dvěma lety tím, že do vlády jmenoval pět zástupců Moravy, tři z Ústeckého kraje a jednoho z Plzně. Přitom střed, jih a východ Čech zajistil ODS ve volbách většinu hlasů.
Zvláště Pražané a Středočeši se obávali scénáře, že Morava a Ústí plně obsadí vedle vlády také vedení strany. Během oběda musel zasáhnout Topolánek, který Langera přesvědčil, aby Vodrážkovi ustoupil.
Také Středočech Bendl byl zvolen místopředsedou, když se kandidatury vzdal jeho soupeř, Evžen Tošenovský z Moravskoslezského kraje.
| Jiří Pehe: Poznámky k projevu Václava Klause na kongresu ODS |
