Konec tajností. Příští prezident má ukázat majetek

Politici prosazují, aby už nový prezident měl alespoň morální závazek své příjmy zveřejnit
Knihy Václava Klause. Příjmy z nich odmítl říct.
Knihy Václava Klause. Příjmy z nich odmítl říct. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Dnes si už nikdo z poslanců přesně nepamatuje, proč ze zákona o střetu zájmů, který nařizuje veřejným osobám podávat majetková přiznání, vypadl prezident.

Zároveň ale politici říkají, že současný stav, kdy veřejnost nemá možnost nahlédnout do finanční situace nejvyššího ústavního činitele, by se měl změnit.

Cestu k tomu otevírá i přímá volba prezidenta, jejíž ustanovení rozšiřuje možnost prezidenta soudit.

Zákon o střetu zájmů z roku 2006 připravovala levicová vláda, konkrétně tehdejší ministr spravedlnosti za Unii svobody Pavel Němec.

"Tehdy jsme se shodli na tom, že prezidenta tam dávat nebudeme. Nevím přesně, kdo to rozhodl, ale koneckonců s prezidentem by byl problém v trestání. Prezident je neodpovědný za trestné činy," uvedl současný viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala, který se coby tehdejší poslanec ČSSD na přípravě zákona podílel.

Větší odvolatelnost

Zákonem jsou přitom vázáni starostové obcí, poslanci a senátoři i ministři. Přiznávají nemovitý i jiný majetek a také další příjmy, které s funkcí nesouvisí.

Ke zveřejňování majetkových poměrů budoucích prezidentů se nyní hlásí představitelé všech stran vládní koalice i opozice. Jenže překročit tu hranici, kdy by to měl prezident uloženo ze zákona, jako je to například na Slovensku, zatím nechtějí.

"Nevidím důvod, proč by prezident neměl dávat majetkové přiznání podle zákona o střetu zájmů," uvedla vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake z Věcí veřejných.

"Předpokládám, že důvody, proč byl prezident vyňat, souvisely s neodpovědností prezidenta, jak je nyní zakotvena v ústavě. Novela ústavy, v níž se zakotvila přímá volba, také prohloubila odpovědnost prezidenta a bude možné jej z několika důvodů žalovat," dodává vicepremiérka argumenty pro svůj postoj.

Novelu zákona o střetu zájmů však podle svých slov nechystá.

Zkrácená imunita

Podle vicepremiérky pro boj s korupcí Peake by prezident měl podléhat zákonu o střetu zájmů.
Podle vicepremiérky pro boj s korupcí Peake by prezident měl podléhat zákonu o střetu zájmů. | Foto: Ludvík Hradilek

Již schválená novela ústavy ustavující přímou volbu rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta. Senát může se souhlasem poslanců podat žalobu k Ústavnímu soudu pro velezradu a nově i pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Budoucí prezidenti budou mít také imunitu jen v době svého úřadování.

Pro zprůhlednění financí je i TOP 09, jejíž šéf a zároveň prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg už avizoval, že by své majetkové poměry zveřejňoval stejně jako ve své stávající poslanecké a ministerské funkci.

"Pro konzervativní stranu je klíčová důstojnost prezidentského úřadu, proto by příští prezident měl zveřejňovat své majetkové poměry. Nesmí vznikat pochybnosti, " říká šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík a zmiňuje v této souvislosti například i transparentnost milostí.

Jeho návrh zní: hlava státu by své majetky měla zveřejnit při nástupu do funkce a také o pět let později, kdy bude v úřadu končit. Nemá ho přitom k tomu zavazovat zákon, ale jakýsi morální úzus.

"Společenská norma"

Podobný názor postavený na nepovinném odkrytí majetku má i ODS.

"Asi by dávalo smysl, aby před prezidentskou kandidaturou kandidáti pro informaci voličů dávali informaci o svých majetkových poměrech a o tom, kolik do toho vložili. Ale to přeci nemusí být zákonem, to může být nevynutitelná společenská norma. Pokud budu mít například sedm kandidátů a dva to neudělají, tak si podle toho lidé také udělají obrázek," říká poslanec ODS a předseda ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda.

Za ČSSD už stav, kdy prezidentovy majetky nepodléhají zákonu o střetu zájmů, kritizoval místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

"Je chybou, že prezident není mezi veřejnými činiteli, kteří musí dokládat své příjmy. Prezident je veřejný činitel jako kterýkoliv jiný a musíme zrušit monarchické postavení císaře, kdy nemusí nic vysvětlovat," říká Zaorálek.

Stejně jako v Česku, ani v Polsku nemusí prezident zveřejňovat svůj majetek. Ale i tam učinil v roce 2009 tehdejší prezident gesto a dal veřejnosti nahlédnout do svých kont.

Aktuálně.cz se minulý týden dotázalo prezidenta Václava Klause na jeho vedlejší příjmy z rozsáhlé publikační činnosti, ten však odmítl sdělit i řádové příjmy.

Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové je v Česku vyňatý prezident z právních důvodů. Podle ústavy totiž nelze prezidenta stíhat za žádný trestný čin ani za přestupek či jiný správní delikt.

"I kdyby zákon prezidentovi uložil obdobnou povinnost jako jiným veřejným činitelům, zůstal by ve vztahu k němu bezzubý, neboť prezidentovi nelze žádné sankce ukládat, tedy s výjimkou velezrady před ÚS na návrh Senátu.

 

Právě se děje

Další zprávy