Kolik berou senátoři? Dozvíte se to za 28 tisíc korun

Martina Machová Martina Machová
28. 2. 2011 5:00
Kancelář Senátu tak vyúčtovala žádost o informace, kolik dostávají zákonodárci k platu
Senátoři na první schůzi po loňských volbách. Přehled, kolik berou, si nechají jejich úředníci nemravně zaplatit
Senátoři na první schůzi po loňských volbách. Přehled, kolik berou, si nechají jejich úředníci nemravně zaplatit | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Chcete znát skutečné příjmy senátorů? Můžete to mít, ale sami si nejdřív připravte peněženku.

Za informace, v jaké míře a v jaké výši užívají senátoři takzvané náhrady za cestovné, asistenty, kanceláře a bydlení, které berou vedle svého platu, si totiž kancelář Senátu účtuje desetitisíce.

Deník Aktuálně.cz zná přesnou částku. Data o náhradách za posledních šest let (jedno volební období horní komory) mu senát vyúčtoval na 27 840 korun.

Kdyby o něco takového žádal kdokoli z voličů, byla by to pro většinu těžko zaplatitelná částka. Aktuální průměrná mzda v České republice činí 23 665 korun.

Nesmysl, řekl autor zákona

Experti zabývající se dostupností úředních údajů míní, že jde o případ obstrukce zákona o svobodném přístupu k informacím. Jejich pobouření je o to větší, že se ho dopouští právě horní parlamentní komora.

"Výše požadované částky je nesmyslná," uvedl autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

"Je to přehnané," přidává někdejší místopředseda České národní rady a politolog Václav Žák. "Zprvu to dělaly úřady, když zákon o přístupu informací začal platit. Bránily se právě takovými hausnumery. Pak to utichlo, nechápu, z jakého důvodu se Senát k něčemu podobnému vrací," dodává.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte blogy Václava Žáka na Aktuálně.cz

Návod na obstrukci

Jak vysvětlují skoro třicetitisícovou cenu v Senátu?

Od počátku tvrdí, že dohledat informace, kolik peněz senátorům každý měsíc posílají, je náročné.

"Musíme jít do faktur zpětně za 6 let. Bude to složité," varoval někdejší mluvčí Senátu Petr Kostka, už když ho redakce Aktuálně.cz loni na podzim o údaje požádala. "Cena bude účtována podle toho, kolik bylo skutečně vynaloženo pracovních hodin za vypracování informace," uvedl a odhadl, že požadovaná dáta budou úředníci horní komory hledat zhruba 76 hodin.

První nástřel ceny za informace tak 26 448 korun, ale nakonec prý úředníkům trval přehled senátorských náhrad 80 hodin a kancelář Senátu poslala fakturu na zmíněných 27 840 korun.

Patnáct listů s barvičkami

Deník Aktuálně.cz nakonec za uvedenou částku dostal informace na patnácti listech. Senátoři na nich byly odlišeni barvami - podle toho, kdy byli zvoleni. Senát se totiž pravidelně po třetinách obměňuje po dvou letech.

A když redakce Aktuálně.cz zažádala také o informace v digitální podobě, ani po několika dnech urgování nic nedostala.

Stejně jsme zprvu neuspěli s žádostí o přesnější rozpis prací, které si horní komora nechala zaplatit. Tedy - abychom například mohli rozšifrovat, kolik hodin zabralo úředníkům vyhledávání informací, nebo zda byly některé přístupné elektronicky.

Až později Senát dodal doplňující informace. Doba potřebná k vyhledání informací byla prý vyšší než účtovaných 80 hodin. Do výsledné částky si Senát naúčtoval ruční hledání v archívech, kde sbíral informace za období 2005 až 2006. Zpoplatněno bylo však i hledání v elektronických databázích.

"Kontrola věcná, číselná a logická vypracovaných přehledů včetně grafické úpravy zpoplatněny nebyly," dodala současná senátní mluvčí Pavlína Heřmánková, která výše citovaného Petra Kostku v mezidobí ve funkci nahradila.

Nemravnost nade vše

Zmíněné vysvětlení úředníků horní komory však obhájce práva na informace vůbec nepřesvědčilo. Částka, kterou Senát žádá je podle nich nemravná.

"Domnívám, že instituce jako je komora parlamentu by měla poskytovat tento typ informací, tedy výši veřejných prostředků vydaných jednotlivými senátory, rutinně a zcela bez požadování nějakých úhrad," míní Oldřich Kužílek.

Žádost o informace podaná Aktuálně.cz totiž podle něho ukazuje, že Senát buď nemá přehled, kam peníze z veřejných rozpočtů putují, nebo jde o záměrnou obstrukci.

Draze placený úředník

Oldřich Kužílek pak našel ještě další nesrovnalosti.

Podle nařízení vlády vztahujícího se k zákonu o svobodném přístupu informací, mohou úřady vyžadovat zaplacení jen za mimořádně náročné vyhledávání.

"Povinný subjekt stanoví v sazebníku hodinové sazby odvozené z nákladů na platy, případně mzdy a z ostatních osobních nákladů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informací," píše se v dokumentu.

Senát si za takové vyhledávání účtuje 348 korun za hodinu. Znamenalo by to, že celkový plat člověka, který údaje vyhledával je měsíčně 55,7 tisíc korun. (pozn. red. Aktuálně.cz počítá s měsíčním úvazkem 160 hodin).

Podle kanceláře Senátu se na vyhledávání údajů podílelo pět úředníků. Jaký mají plat, to senát rovněž nesdělil.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Finská premiérka Marinová kvůli videu z večírku podstoupila test na drogy

Finská premiérka Sanna Marinová po úniku videa, na němž je zachycena při bujarém tanci a oslavách na večírku, podstoupila test na drogy. K tomu předtím sociálnědemokratickou političku vyzvali členové vládní koalice i opozice. Šestatřicetiletá šéfka vlády dnes ujistila, že zakázané drogy nikdy nebrala.

Video s křepčící premiérkou na soukromé party, které se účastnily i některé další osobnosti veřejného života, tento týden vyvolalo ve Finsku slova odsouzení i podpory. Podle zprávy agentury STT byla Marinová na večírku a pila alkohol před několika týdny, nedlouho po zkrácené dovolené, a v té době byla odpovědná za plnění vládních úkolů. Její kritici přitom už dříve vyjádřili obavy, že její schopnost plnit povinnosti mohla být ohrožena, a to právě v době, kdy Evropu znepokojuje válka na Ukrajině.

Marinová ve čtvrtek prohlásila, že jen trávila večer s přáteli a nedělala nic zakázaného. "Tancovala jsem, zpívala a bavila se, což je naprosto legální," řekla. Dodala, že na zmíněném večírku neviděla užívat drogy ani nikoho jiného. "Mám rodinný život, mám pracovní život a mám volný čas, který trávím s přáteli. V podstatě stejně jako mnoho lidí v mém věku," prohlásila mladá politička.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Dva lidé byli zraněni při střelbě ve švédském nákupním centru

Dva lidé v pátek byli zraněni při střelbě v nákupním středisku Emporia ve městě Malmö na jihu Švédska. Policie zadržela jednoho podezřelého a veřejnost už není ohrožena, uvedla policie.

"Domníváme se, že bezprostřední nebezpečí už veřejnosti nehrozí," uvedla policie v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. "V tuto chvíli se domníváme, že incident má spojitost se zločineckým prostředím," uvedla policie.

Na místě bylo mnoho policistů, kteří vyslýchali svědky a zkoumali záběry z bezpečnostních kamer. Policie předtím oblast uzavřela a vyzvala lidi, aby do nákupního centra nechodili. Další podrobnosti nesdělila.

V červenci střelec v nákupním středisku v dánském hlavním městě Kodani, jen 30 kilometrů vzdáleném od Malmö, zabil tři lidi. Případ zřejmě nesouvisel s terorismem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 2 hodinami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy