reklama
 
 

Senát šetřit nehodlá, bude mít 5 místopředsedů

24. 11. 2010 10:57
Předsedou Senátu se stal Milan Štěch, stal se vůbec prvním levicovým šéfem komory

Praha Senát, který se poprvé od podzimních voleb sešel v novém složení - tedy s nadpoloviční převahou sociálně demokratických senátorů - zvolil ve středu podle dohod svým předsedou bývalého šéfa odborů Milana Štěcha (ČSSD).

Poprvé v historii Senátu tak stanul v čele horní komory vysloveně levicový politik.

"Zeštíhlení" od nás nečekejte

V tuto chvíli se volí jeho zástupci. Podle dosavadních domluv se prvním místopředsedou stane dosavadní předseda komory Přemysl Sobotka (ODS) a občanští demokraté budou mít ještě jednoho místopředsedu - Alenu Palečkovou.

Vítěz podzimních voleb - ČSSD - má mít kromě předsedy horní komory také dva místopředsedy - Alenu Gajdůškovou a Zdeňka Škromacha.

Kroužek místopředsedů Senátu doplní ještě Petr Pithart za KDU-ČSL. Vedení Senátu tak oproti sněmovně nezeštíhllí, zůstane všech pět místopředsedů.

Volby proběhly hladce, politické strany se na vedení Senátu dohodly už před v půlce listopadu - jen s výhradou TOP 09, která nemá ve vedení Senátu zastoupení.

O předsedovi Senátu bylo ale rozhodnuto už dávno předtím, když Milana Štěcha krátce po podzimních volbách nominovala ČSSD, která si z titulu vítěze nárok na tento post nárokovala.

Začátek "nového" Senátu ovšem tentokrát poznamenaly spory, ústavní stížnost a demonstrace před sídlem horní komory. Senát totiž ještě narychlo schválil vládní úsporné zákony ve starém složení, přestože novým senátorům vznikl mandát už dnem zvolení. Dva noví senátoři proto takto schválené zákony napadli.

Slabost "prvního senátora"

Předseda Senátu je typickou reprezentativní funkcí. Je to dané i výrazně slabším postavením horní parlamentní komory oproti té dolní.

Formálně je sice "první senátor" po prezidentovi hned druhým nejvyšším ústavním činitelem, praktický vliv na chod státu ale nemá. Ostatně ani to, že je skutečně druhou nejvýše postavenou osobou ve státě není nikde pevně zakotvené, je to jen ustálená protokolární zvyklost.

Nejmocnějším politikem je premiér, který je protokolárně naopak až čtvrtý, a postavení předsedy Senátu je výrazně slabší i vzhledem k předsedovi sněmovny. Ostatně ani společné schůze obou komor neřídí "první Senátor", ale "první poslanec".

A také v případě, že se republika ocitne z nějakého důvodu bez hlavy státu, pravomoci prezidenta si rozdělují premiér a předseda sněmovny. Na předsedu Senátu dojde řada jen v případě, že je sněmovna rozpuštěná.

autor: Jan Němec | 24. 11. 2010 10:57

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama