Praha - Koaliční poslanci se přou s ministrem sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP09) o sociální kartu, přes kterou by v budoucnu měly chodit zprvu sociální dávky a výhledově i důchody nebo mateřská.
Kvůli rozporům dokonce odročili projednávání příslušných zákonů v sociálním výboru ze čtvrtka na brzké ranní hodiny těsně před začátkem jednání sněmovny. Ta startuje v úterý po prázdninách.
"Potřebujeme si dovysvětlit dobrovolnost sociální karty. To považujeme za velmi důležité," komentovala spor v koalici poslankyně Lenka Kohoutová z ODS, která se na problematiku ve straně specializuje.
Původní znění zákona zachovává občanům víc možností, jak dávky přijímat. Mohou pro ně chodit na úřad, požádat o převod na účet anebo využít sociální kartu.
Tato karta obsahuje stejné informace o jejím držiteli jako pražská opencard, navíc uvádí rodné číslo. Držiteli karty poslouží nejen k identifikaci před úřadem, ale také k výběru z bankomatu.
Spory v sociálním výboru nezpůsobila samotná karta, ale pozměňovací návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého se budou všechny dávky kromě důchodů vybírat výhradně prostřednictví karty z bankomatu. Sociální kartou bude možné také platit ve vybraných obchodech.
Koaliční poslanci si proto dali několikadenní pauzu, aby spor odstranili a později ve sněmovně vystupovali jednotně.
"Od začátku říkáme, že karta sociálních systémů má být bičem na ty, kteří zneužívají dávky. Tedy ty, kteří je prohází do automatů, jsou závislí na alkoholu a drogách nebo se starají o své děti tak, že je neposílají do školy," líčí důvody, proč se občanští demokraté ministrovi Drábkovi vzpouzí.
Podle Kohoutové nemůže stát běžného občana stigmatizovat tím, že ho donutí využívat kartu, ze které bude každému na první pohled jasné, že její vlastník je závislý na sociálním systému.
Karta jen pro "vinné"
Opatření, o kterém hovoří, se týká nejen lidí, kteří se ocitli v hmotné nouzi, ale například i zdravotně postižených, přičemž poslankyně zdůrazňuje, že i do hmotné nouze se může dostat takřka kdokoli a není to ostuda. "Pro tyto lidi je to ve společnosti dehonestující," odmítá plošné zavedení karty.
To pak podle Kohoutové není zase tak důležité u těch, kdo dávky zneužívají. "Ti lidé už jsou stejně ze společnosti vyloučeni, a jakmile překročí onu hranici, kdy jim je to jedno, tak to nějaká karta nespraví," míní.
Rozstřel mezi těmi, kdo si zaslouží žít bez karty a kteří s kartou, by pak měl stát na terénní práci.
Koalice ovšem stále neuzavřela otázku, jak bude oblast sociální práce rozdělena mezi obce a úřady práce. "Z návrhů ministerstva mi to není úplně jasné a ani nevím, jaká je dohoda mezi svazem obcí a ministerstvem," přiznává další nevyjasněný bod Kohoutová.
Vedle stigmatizace "nevinných" pak ODS kritizuje technickou stránku věci. Podle Kohoutové není ze současné úpravy jasné, jaké jsou vztahy mezi státem, společností, která bude sociální karty spravovat, a konečným příjemcem dávky.
ODS a VV ruku v ruce
"Já chci jasně vědět, kdo tu kartu vydává, jak je to zabezpečené. Je to identifikátor státu, nebo co to vlastně je. V zákoně je, že se "vydává", ale má to být současně i platební karta, tak jak to celé bude fungovat?" zlobí se poslankyně.
I zde pak naráží na otázku dobrovolnosti. Podle Kohoutové není dosud z návrhu Drábkova ministerstva jasné, jak bude služba zpoplatněna a proč jsou lidé závislí na sociálním systému nuceni využívat účty, které si sami nevybrali.
Stejně argumentují i Věci veřejné. "S ODS jsme ve shodě, nemáme žádné záruky, že karta nebude povinná," uvedla místopředsedkyně VV a členka sociálního výboru Dagmar Navrátilová.
Podle ministra Jaromíra Drábka jsou obavy o dobrovolnost zbytečné. Na rozdíl od kolegů tvrdí, že zákon dává možnost vybrat, jakou formou bude příspěvek čerpán, tedy jestli pouze přes kartu nebo běžně užívaný soukromý účet.
A odmítá i připomínky, že není jasné, co bude obsluha karty a na ní navázaného účtu stát.
Drábkovy záruky zpochybňuje fakt, že dosud není jasné, kdo bude systém sociálních karet financovat.
Kdo služby karty zaplatí
Podle ministra nepůjde na karty ani koruna z veřejných peněz, nic nezaplatí ani příjemce dávky. Například ve výběrovém řízení vyhlášeném ministerstvem na provozovatele karty stojí jasně, že nejméně jeden výběr z karty bude bezplatný.
Zbývá tedy otázka, jaký výnos bude mít banka, která zakázku získá, z toho, že bude místo státu přerozdělovat peníze svými bankomaty.
Teoreticky může vydělat na tom, že několik dnů udrží na svých účtech peníze na dávky. Stát bance na dávky ročně pošle přes sto miliard, ovšem pouze v případě, že karta bude povinná.
"Dokud nebudeme mít v rukou nabídky, tak já nemohu říci, co bude zdarma a co bude za jakou cenu," tvrdí ministr.
