Praha - Je to jako ohraná deska. Každý rok se společně se statistikami docházky zákonodárců rozvíří debata o možném zavedení takzvaného klouzavého mandátu. Ten by mohl vyřešit časté absence členů vlády na hlasováních. Za ministra by do Sněmovny nastoupil náhradník, který by mandát mohl vykonávat plnohodnotně.
"Ve chvíli, kdy by někdo mluvil o tom, že mu připadá účelné vést diskusi o změnách ústavy, tak tohle může být téma, které může být v tom balíčku. Kdyby to mělo být separátní téma, kvůli kterému změníte ústavu, tak mi to připadá jako banální důvod, proč do ústavy sahat," nebránil by se myšlence na změnu ústavy ústavní právník Jan Kysela.
Podle něj by z právního hlediska nešlo o nemožný zásah ani z pohledu práva, protože nejde o takzvanou podstatnou náležitost demokratického právního státu. "Jiná otázka je, jestli by to nenarušovalo koncepci parlamentarismu. Ta je u nás postavena na možnosti souběhu mandátů, nicméně se dají najít i jiné případy a nezdá se mi, že by kvůli tomu přestaly být parlamentními systémy," uznává Kysela.
Poznamenává přitom, že pokusů o zavedení klouzavých mandátů už bylo několik. Naposledy ho letos na jaře do vnitrostranické diskuse předložila čtveřice tehdejších poslanců-hejtmanů v čele s Michalem Haškem. Podobný zákon v minulém volebním období prosazovala i Nečasova vláda.
Jako možnou, a do jisté míry i žádoucí změnu by zavedení klouzavého mandátu viděl politolog Josef Mlejnek. "Bylo by to praktičtější, protože pokud někdo dělá ministra, tak nestíhá odvádět práci ve Sněmovně. Bylo by to asi lepší a schůdnější řešení, než je teď," je přesvědčený Mlejnek.
Proti klouzavým mandátům je naopak Mlejnkova kolegyně Vladimíra Dvořáková. "U parlamentního systému je poměrně běžné, že ministři bývají zároveň členy parlamentu," říká a dodává praktický příklad, kdy ve Velké Británii je členství v kabinetu právě na členství v dolní nebo horní komoře.
Statistiku účasti poslanců na hlasováních navíc Dvořáková nepovažuje za úplně vypovídající. "Klíčová je účast na výborech, ta by mě zajímala mnohem více," podotýká s tím, že na hlasováních je možné nepřítomné poslance takzvaně vypárovat.
"Klouzavý mandát vytváří nejistotu a z hlediska kontinuity mi to nepřijde jako řešení," domnívá se politoložka s tím, že by náhradníci nevěděli, kdy mohou ve Sněmovně skončit, byť by kvůli tomu opustili práci.
"Ideální to samozřejmě není, ale myslím, že by pozitiva převyšovala. Navíc, pokud by se někdo stal, byť jen dočasně, poslancem, tak by měl mít práci ‚pojištěnou‘, že je osoba uvolněná," uznává a zároveň částečně vyvrací námitku Dvořákové Mlejnek.
Poslanci s klouzavým mandátem problém nemají
Se zavedením neslučitelnosti ministerského postu s poslaneckým mandátem nemají problém ani sami politici. "Já bych toto téma rád zvedl v souvislosti s plánovanou změnou ústavy. Myslím, že bychom se neměli bavit pouze o úpravě kompetencí prezidenta, ale i o dalších věcech," řekl deníku Aktuálně.cz předseda ústavněprávního výboru a předseda podvýboru pro ústavu Jeroným Tejc (ČSSD).
"Nejsem úplně stoupencem toho, abychom klouzavý mandát dělali například pro starosty, ale smysl by to určitě mělo pro členy vlády. A to jak z časových důvodů, tak také proto, že není správné, aby členové vlády fakticky hlasovali pro sebe," naznačuje Tejc s tím, že by rád téma otevřel už v září.
Jednoznačně pro je i místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09). "Není to o tom, jestli je to pravicová, nebo levicová vláda. Je evidentní ze statistiky, že zvládat jak ministerský, tak poslanecký mandát nelze úplně plnohodnotně. To, co já dělám jako poslanec pro své voliče, jak odpovídám na maily, dopisy, to poslanec, který je zároveň ministr, vůbec nemá šanci zvládnout," nebrání se případné debatě Gazdík.
S klouzavým mandátem souhlasí i šéf klubu hnutí Úsvit Radim Fiala. "Jednali jsme o tom a takovou věc bychom podpořili. Podle nás je důležité, aby ten člověk neseděl na několika židlích a aby se věnoval tomu, čemu se věnovat má. Buď je poslanec, nebo ministr," nevidí ani Fiala problém v tom, aby poslanci přišli, i když jen dočasně, o křeslo v dolní komoře.
