Klausova další léta na Hradě už může ohrozit jen Pačes

Petr Holub
18. 9. 2007 14:15
V pondělí odpadl další Klausův soupeř
Václav Pačes - favorit na protiklausovského kandidáta.
Václav Pačes - favorit na protiklausovského kandidáta. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Když nominaci na volbu prezidenta odmítl Petr Pithart, zbývají proti Klausovi už jen dvě varianty, o nichž se dosud hovořilo: akademik Václav Pačes, nebo exministr Jiří Dienstbier.

Varianta "Pačes" je pro Klausovu obhajobu jedinou alespoň trochu vážnou hrozbou.

Pokud se podaří oběma levicovým stranám, Zeleným a liberálům, v Senátu najít společného kandidáta, stačí už přemluvit zhruba patnáct lidovců, aby konkurent současného prezidenta vyhrál.

Pro to, že se kandidátem protiklausovské koalice stane předseda Akademie věd Václav Pačes, hovoří především nemožnost najít někoho jiného. Pačes je totiž první z kandidátů, kterého jsou schopni volit zároveň komunisté a pravicoví senátoři jako jsou Karel Schwarzenberg, nebo Martin Mejstřík.

Příliš málo levicový

Pačesovy akcie v této chvíli klesají v sociální demokracii. "Dává na jedno téma za druhým zcela upřímně odpovědi, které se nemohou levici líbit," upozornil politolog Lukáš Jelínek, že šéf akademie nezatracuje Topolánkovu rozpočtovou reformu a odmítá referendum o radaru.

O tom, jestli sociální demokraté Pačesovy názory překousnou, rozhodne koncem měsíce po návratu z Číny jejich předseda Jiří Paroubek.

Zatím ho nezatracují ani komunisté. Podle jejich místopředsedy Jiřího Dolejše o názory budoucího prezidenta nejde, pro KSČM je podstatném jestli bude nestranický.

"Nechceme zatím přijít s vlastním kandidátem, protože pak bychom dali najevo, že žádný soupeř nemá proti Klausovi šanci ani v prvním kole," říká Dolejš.

Klaus má předem jisté zvolení v Senátu, kde má ODS většinu. Pokud by KSČM měla vlastního kandidáta, tak by občanským demokratům ve sněmovně stačilo získat šest dalších poslaneckých hlasů, aby jejich expředseda vyhrál v prvním kole také v dolní komoře.

Pithart dává šanci

Pačese nechává ve hře i pondělní rozhodnutí místopředsedy Senátu Petra Pitharta, že voleb o Hrad nezúčastnít. Za kandidáta KDU-ČSL ho doporučil ministr financí Miroslav Kalousek. Pokud by Pithart přijal, zkomplikoval by lov Klausových odpůrců v křesťanských vodách.

Foto: Ludvík Hradilek

Když lidovci nemají svého muže, mohou je Paroubek a Bursík oslovit s nabídkami na podporu Pačese či jiného kandidáta.

Podle jednoduché volební matematiky rozhodne prezidentskou volbu 24 lidoveckých hlasů. "Pokud bude proti Klausovi stát jeden kandidát, je možné, že ho někteří lidovci podpoří," předpokládá politolog Miroslav Mareš.

Pro Klause se zatím jasně vyslovili jen dva lidovci, vedle Kalouska ještě senátoři Ludmila Millerová a Karel Barták, proti poslanec Ludvík Hovorka.

Dienstbier pro záchranu tváře

Paroubek se však může po návratu do Česka rozhodnout pro stranického kandidáta. "Největší šanci by potom měl Jiří Dienstbier," předpovídá politolog Jelínek.

V tomto případě by však šlo o nouzovou variantu.

ČSSD by jen těžko přesvědčovala ostatní strany, aby podpořily jejich člověka. "Stranický kandidát by usnadnil rozhodování lidovců, kteří by se pak mohli jako strana bez vlastního želízka v ohni přihlásit ke Klausovi," upozorňuje Mareš.

"I kdyby stál proti Klausovi nadstranický kandidát, nedávám mu velkou šanci. Pokud se nenajde, má Klaus vítězství prakticky jisté," říká Mareš.

Genetik na druhý pokus

Z historického pohledu připomíná předvolební debata nejvíce prezidentskou volbu v roce 1935.

Tehdy se snažila pravice proti levicovému kandidátovi postavit světoznámého vědce Bohumila Němce, který se podobně jako Pačes proslavil jako genetik. Když však Beneš získal podporu lidovců, přidali se k němu poslanci prakticky všech stran.

Díky tomu získal při volbě víc hlasů, než kdy v parlamentu získal Tomáš Garrigue Masaryk.

Němce nakonec volilo jen několik poslanců Národní demokracie.

Také Klaus může být nakonec větší suverén, než při volbě českého prezidenta dokázal být Václav Havel.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Nový šéf ÚOHS Petr Mlsna se ujme svého úřadu, převezme funkci od Petra Rafaje

Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna dnes v brněnském sídle úřadu převezme funkci od dosavadního předsedy Petra Rafaje, který k 1. prosinci rezignoval. Mlsnu v úterý do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman.

Jmenování Mlsny prezidentovi navrhla vláda. Zeman už dříve řekl, že ho považuje za velmi vhodného kandidáta. Dvaačtyřicetiletý Mlsna vzešel z výběrového řízení, do něhož se přihlásilo 11 uchazečů. Výběrové řízení na předsedu ÚOHS se konalo poprvé, dosud jeho předsedu vybírali politici.

Mezi dalšími kandidáty byli bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík, někdejší místopředsedové antimonopolního úřadu Robert Neruda a Michal Petr, nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy